Prostory Agilní firmy

Nedávno jsme pořádali Agilní opencafé v Avastu. Důvodů bylo hned několik. Hledali jsme nové místo na naše setkání, protože Al Cafetero má už napořád zavřeno (děkujeme, chodili jsme tam moc rádi). Ale hlavně, Avast má budovu, která stále ještě není v Čechách obvyklá, a tak jsme chtěli ukázat Agilní komunitě, jak by mohly prostory Agilní firmy vypadat. Co je klíčovým prvkem?

Prostor a otevřenost

Avast tohle překvapivě zvládnul i přes velký růst zaměstnanců. Určitě má budova někde limit, ale ten je stále daleko a pořád se tam pohodlně vejdou. Když si vzpomenu na svůj první openspace v Americe, kde to byl pravý opak takového prostoru… čtverec 2x2m bez dveří a stropu s hnědožlutými vysokými stěnami, okna v nedohlednu. Nebo i svou nejlepší samostatnou kancelář v centru města, kde jsem v ní poslední roky téměř nebyla abych mohla mluvit s lidmi. Tenhle openspace s přehledem vyhrává. Možná bych to spíš nazvala collaborative space, kde týmy mají svůj prostor kde můžou spolupracovat.

Jídelna, co není jen o jídle

Když se v Čechách řekne jídelna, je to téměř vždy gurmánská sebevražda. Tahle je podle všeho vyjímkou. A navíc je plně hrazená. Asi jsou majitelé mlsní. Zajímavé je, že se otevírá už na snídaně, abyste mohli začít den dobrým jídlem. Je to príma místo kde se lidé setkávají a mluví spolu. Je to lepší než formální meeting room. Ostatně prostorů, kde si můžete dát kafe, pití a jídlo je v každém patře dostatek. Zajímavé je, že cafeteria zavírá už v pět večer. Asi aby tam zaměstnanci nepřespávali a šli si přeci jen domů odpočinout.

Kreativita designu

Zajímavé je, že různé části pater jsou jiné. Korek, sklo, kov. Stejný trend je v zasedačkách, které mají různé barvy, tvar, velikost. Všude po stěnách jsou různé druhy tabulí, kde se dá psát, kreslit, brainstormovat. Zajímavé jsou různé speciální sedačky, které v podstatě kdekoli je dáte v prostoru zvukově uzavřou diskutující dovnitř a isolují je od hluku okolí, a okolí od hluku diskutujících. Jako obvykle, v detailu je síla. Takže ty původní, drahé fungují dobře, a ty nově dokoupené, levnější ne až tak docela. Ale asi je to i tak lepší než nic. Standardem jsou různé telefonní budky, kterých v takovém moderním collaborativním prostoru musí být dostatek.

Relax

Relax není jen dobré jídlo, světlo z oken a prostor kolem sebe. Hlavní je hravost. Odpočinek přináší kvalitu, a tak si cestou můžete zahrát golf (opravdu v budově najdete 18 jamek), projet se na koloběžce, aby to k jiným týmům nebylo daleko, anebo zajít do odpočinkové zóny. Co tam najdete? Knihovnu, kulečník, videohry, golf simulátor, knihovnu, hrací nástroje…. Prostě zábava musí být. Vzpomínám si jaký rozruch a následný zákaz vzbudil kdysi dávno náš nápad z jedné zasedačky udělat místnost s fotbálkem. To bylo strachu že by se lidi místo práce zašívali v bývalé zasedačce a celý den hráli fotbálek. Absurdní? No to jistě ale naši vlastníci byli velmi konzervativní a Agilní firmu měli vlastně omylem. Nevšimli si včas že jim vzniká a tahle drobnost na ně prostě bylo moc silná káva tak nám ji zakázali.

Visualizace strategických ukazatelů

Další zajímavostí bylo, jak přistupují ke klíčovým parametrům. To, na čem záleží, musí být vidět.  Všichni musí vidět, co se ve firmě děje –  a to nejen na stěnách, ale i online a ve velkém.

Není to jen Avast…

A pro record dodávám, že to není jen Avast. Skvěle navržené měli třeba nové zasedačky v hlavní budově ČSOB, kde prostor a komunikaci mezi lidmi významně utvářel široký vstup s eskalátory zakončený kavárnou, křesílky, a v neposlední řadě loukou na střeše. Podobný koncept většího prostoru uzpůsobeného spolupráci měla třeba ERSTE ve Vídni. V neposlední řadě Etnereta šla tak daleko že ve workshopech zapojila zaměstnance do návrhů nábytku a celkového designu a koncepce prostoru. Najdete spoustu kusů nábytku, která je variabilní a tvoří stěnu, skříň, tabuli nebo gauč, podle toho, co zrovna potřebujete. Takže nemusíte zrovna do Googlu, když chcete vidět pěkné prostory. I v Čechách jich je dost.

Agilní praktiky XP – Jednoduchý design

V úvodním příspěvku o agilní metodě Extreme Programmingu jsem uváděla čtyři základní hodnoty: jednoduchost, komunikace, zpětná vazba, odvaha. Těchto základních hodnot se dociluje pomocí několika základních praktik.

Držte jednoduchý design, protože nikdy nevíte, co zákazník opravdu bude chtít. Tak proč dělat obecné robustní architektury kterým pak skoro nikdo nerozumí a tak je veškerý refactoring přinejmenším složitý. Rozmyslete si, čím trávíte svůj čas. Spíše než věnovat čas obecnému designu, je lepší přijmout, že požadavky se mění každý den, a uzpůsobit svůj proces tak, aby byl flexibilní a dobře reagoval na změny. Jednoduchou a lehkou konstrukci můžete snadno přestavět. A není to složité. Stojí to trochu času navíc, ale o hodně méně než předělávat něco, co by se dalo přirovnat ke kusu železobetonu. A právě o tom je agilní programování.

Jednoduchý design

Asi budete všichni souhlasit s prohlášením, že zákazník neví, co chce. Ano většinou to ani sám zákazník neví. A zjišťuje to až v průběhu procesu. A právě proto většina klasických metod selhává. Počítají totiž s tím, že co jsme si na začátku domluvili (a dali do smlouvy), platí na věky. A tak jim nic nebrání v generování složitých a do detailu promyšlených řešení, která ale nikdo nepotřebuje ani nechce. Jen o tom z pohledu zákazník nikdo nepřemýšlí. Proto přeci máme detailní smlouvy. A bohužel, proto máme tolik nespokojených zákazníků a tolik neúspěšných projektů.