Month: January 2018

Design Thinking

Nedávno se mě někdo ptal co má společného Agile a Design Thinking, tak se na to pojďme podívat. Takže co to je Design Thinking? Framework pro řešení komplexních problémů. Přišel z oblasti designu a primárně cílil na designové týmy a firmy a návrhy produktů, ale je obecně použitelný nejen na návrh nových hmotných věcí, ale i služeb a obecně všeho, co zákazník požaduje. Vhodný pro rychlé hledání inovativních řešení.

U Design Thinkingu je základem orientace na zákazníka a porozumění jeho potřeb. Nehledáme řešení pro sebe, či jak to vidíme my, ale pro zákazníka. Dalším prvkem je iterativní způsob práce, nejedná se tedy o lineární proces. Definice frameworku se občas nepatrně liší, ale obecně by měla obsahovat v nějaké podobě následující kroky:

  • Empathise – vcítění se do zákazníka a porozumění jeho potřeba. Bez porozumění toho, co zákazník chce, nemá smysl pokračovat.
  • Define – když víme, co zákazník chce, měli bychom si problém, který chceme řešit, definovat. Takže popsání problému.
  • Ideate – hledáme řešení, vlastní „myslící fáze“. Snažíme se najít desítky řešení, je snaha řešení hledat i v iracionální zóně či “out-of-the-box” (např. pohledem dítěte) a snažíme se brainstormovat a najít co nejvíc možností.
  • Prototype – vyberme několik (doporučuje se do tří) nejsilnějších myšlenek z předchozí fáze a udělejte prototyp.
  • Test – otestujte prototyp na zákaznících. Ověřte si výsledek své práce.

Jak již bylo zmíněné, proces je iterativní. Z libovolné fáze se můžete vrátit, pokud se ukáže, že nerozumíte potřebám zákazníka. Nejviditelnější je to po testování, ale pokud se ukáže ve fázi Define, že definujete jiný problém, než jste načetli ve fázi Empathise, vraťte se i zde. Fáze se mohou také prolínat.

Implementace Design Thinkingu ale nemusí skončit jen u návrhu nových produktů, pokud se aplikuje dovnitř organizace, může pomoci nastartovat organizační změnu a změnu firemní kultury. Cílem je kolaborativní forma spolupráce a orientace na zákazníka. Můžeme pak hovořit o design-thinking orientované společnosti. A pár příkladů společností, které Design Thinking používají: Nike, Apple, IBM, GE, Samsung.

Takže zpět k úvodní otázce. Co má společného Agile a Design Thinking? Řekla bych že mindset a filosofii. Design Thinking je totiž Agilní metoda. Takže nepřináší nic převratně nového, o čem bychom v Agilní komunitě nevěděli. To ale neznamená, že by se na některé typy problémů nehodil, ba právě naopak. Zařadila bych ho do kategorie šikovných nástrojů jako je Lean Startup, Impact Mapping a podobně.

 

Agilní Leadership bude silné téma nejbližších let

Agilní přístup zažívá v posledních letech boom, v USA a západní Evropě je to už dlouhodobý trend, u nás je situace pomalejší a tento boom k nám přichází se zpožděním. S tím, jak se Agilní metody dostali do mainstreamu, objevují se nové výzvy. Pro další level adopce Agilních metod, je třeba i změna leadershipu a mindsetu na management úrovni. Ale to je aplikovatelné na jakoukoli výraznější změnu. Pokud se totiž zaměříme pouze na dobré zvládnutí procesu, a na konkrétní praktiky, moc daleko se ze změnou kultury a mindsetu nedostaneme. Praktiky a procesy jsou dobrým začátkem, změna přístupu je to, co změnu úspěšně dokončí a udělá udržitelnou dlouhodobě.

Primárním fokusem při nasazení Scrumu a Agilu je zaměření se na týmy, čehož výsledkem je že tyto týmy fungují sami o sobě dobře a ve svém lokálním prostoru jsou funkční a efektivní. Mají energii a nadšení. Dodávají funkční produkt po malých kouskách a mají z toho radost. Bohužel se jim ale moc nedaří dosáhnout větší efektivity v rámci celé firmy a často jsou to de facto takové osamocené ostrůvky uvnitř firmy, které věci dělají jinak a zajímavě, ale firma selhává ve své schopnosti si byť jen představit jak takovou změnu aplikovat na organizační úrovni. Možná si myslíte, že vás se to netýká. Ale pokud jste na vyšší managerské pozici, podívejte se, nakolik jsou týmy zapojené do fungování celé firmy nebo nakolik jsou uzavřené v rámci své dílčí činnosti. Zaměřte se na to, jak vám rostou z týmu leadeři a jak se seniorní zaměstnanci posouvají v rámci firmy, přicházejí s inovativními nápady a přebírají zodpovědnost.

Tato situace popisuje aktuálně asi největší výzvu, o které se v poslední době mluví. Není to nic převratného, je na čase upravit fokus a ze zaměření na procesy a fungování týmů ale zahrnout mezi zásadní priority i změnu leadershipu. Když to neuděláte firma se rozděluje na dvě části které se sobě více a více vzdalují. Jedna, která staví na hodnotách transparentní komunikace, otevřenosti, důvěry a selforganized týmů, a druhá která stále věří v hierarchii, fixní procesy a individuální zodpovědnost. Čím více se týmy mindsetem vzdalují managementu a zbytku firmy, tím méně akceschopná je firma jako celek. Manageři tento rozdíl vnímají a roste u nich obava, že se v dlouhodobém horizontu stanou méně efektivními leadery, jejichž schopnost řídit Agilní organizaci bude velice nízká.

Agile Leadership

Pro dosažení maximálního impaktu Agilní transformace je potřeba se od začátku věnovat vychovávání leaderů, kteří pomohou firmě růst, dělat rychlá efektivní rozhodnutí a udržovat si konkurenční náskok před ostatními. Moderní Agilní leadership již nestaví na modelu „leader-follower“, tj. jeden rozhoduje a druhý vykonává úkoly. V dnešní době, kdy většina zaměstnanců spadá do kategorie creative-workers, a firmy hledají inovace a kreativní nápady, jak zůstat konkurenceschopní je výrazně efektivnější model „leader-leader“ kde hlavním cílem leaderů je pomoct ostatním stát se úspěšnými leadery. Je to jediná cesta jak dostat z Agilní transformace maximum pro organizaci jako celek.

Jestli vás to zaujalo, přijďte se podívat na můj Certified Agile Leadership kurz, který pravidelně pořádám na různých místech po světě, ale i několikrát do roka v Praze.