Jak vybrat Scrum Mastera aneb proč i zkušení Scrum Masteři selhávají v Agilní transformaci

Role Scrum Mastera není zdaleka snadná, a ne nadarmo se považuje za klíčovou k úspěchu týmu a nasazení Scrum procesu. Scrum Masterem je typově někdo jiný než se hodí na běžnou roli team leadera (který často vše určuje za tým), nebo experta (který se neptá, ale za tým rovnou odpovídá, protože jako expert zná vždy tu správnou odpověď), nebo projektového managera (který často mikromanaguje, vše řídí sám a to včetně organizace týmu, priorit a celé dodávky). Scrum Master není zodpovědný za dodání, ale za to, že tým funguje jako samoorganizovaný tým, že tým přebírá zodpovědnost za svůj vnitřní proces, že se zlepšuje, je motivovaný, prostě v dlouhodobém pohledu funguje optimálně. Krátkodobě klidně nechá tým v rámci Sprintu nedodat nic, ale nenechá takovou situaci vyrůst v běžný zvyk a obvyklý stav. Když máte plně Agilní firmu a zaběhnutý, zkušený tým, je to relativně snadné. Stačí najít Scrum Mastera, který rozumí Scrum procesu a podstatě své role, je vnímavý, empatický, umí naslouchat a dá týmu prostor, aby se sám rozhodoval a nesl v rámci procesu za svá rozhodnutí zodpovědnost. Koučuje, facilituje, staví tým. A tým funguje.

Problém nastává, když ale Scrum Mastera zvyklého takhle pracovat dáte do týmu, který ani neví, co je Scrum, proč jednotlivé praktiky aplikují a co by jim měly přinést. A takový Scrum Master si nevzpomene na své začátky, a jen pomocí coachingu a facilitace vykonává roli Scrum Mastera v ideálním týmu tak, jak byl zvyklý. To samozřejmě nestačí. Scrum Master musí být i mentorem a týmu Scrum proces vysvětlit, prodat. Ne přikázat, ale poradit. A postupně je učit Agilu jako mindsetu, Scrumu jako procesu, kde jde primárně o zodpovědnost, samoorganizaci. Čistý koučing a facilitace nestačí. Tým prostě neví co a jak. Nemá zkušenosti. Nikdy nic podobného nezažil.

Další častou chybou Scrum Mastera v začínajícím týmu (a takový tým může začínat i dva roky) je pocit, že tým musí ‘rychle začít fungovat a že vysvětlování ‘proč‘ by vše jen zdržovalo. Prostě jim řekne, jaké mají dělat meetingy a co na nich říkat, a žádným školením ani vysvětlováním proč to všechno se nebude zdržovat. Vždyť je to jasné. Výsledkem je v lepší případě technický Scrum. Bez pochopení, bez energie, bez výsledku. Takové loutkové divadlo. Kdo je za takový stav odpovědný? No zcela jistě nezkušený Scrum Master, který neupravil svůj styl týmu. Problém je, že na interview to často nepoznáte. Scrum Master ví, jaká je jeho role, co má dělat, ví proč a jak Scrum funguje, jen nepovažuje za nutné to týmu vysvětlit. Vždyť už agilní jsou, říkali to.

Dalším problémem, který je ve firmách častý, je Scrum Master idealista. Stejně jako v předchozích případech, na pohovoru vše vypadá dobře, ba ideálně. Scrum Master je pravým odborníkem na Scrum. Ví jak funguje, rozumí své roli, a v jednom dobře fungujícím týmu úspěšně Scrum Masteroval. Jen se často zapomene na to, že on ten Scrum neimplementoval a často ani nezažil v rámci větší organizace, a tedy se s mnoha problémy běžnými při transformaci velké organizace nikdy nesetkal. Stačilo rozumět Scrum procesu a mít nadšení. Ve velké organizaci ale nejde implementovat všechno hned a ideálně. Musíte dělat kompromisy. Zbytku organizace často trvá hodně dlouho, než Agilní proces vezme na vědomí a ještě déle, než ho akceptuje a pochopí. Předchází tomu hodně komunikace, diplomatického vyjednávání a PR. Ale Scrum Master idealista na nic nečeká a Scrum tlačí silou hlava nehlava. Product Owner musí, manager nesmí, tým neřekne, protože to není jeho zodpovědnost, proces se musí změnit, pozice upravit, ohodnocování změnit, … Výsledek je jak po procházce slona v porcelánu. Víc škody než užitku. A to nejen mimo tým ve zbytku organizace, ale i v rámci týmu, který takového Scrum Mastera často odmítne stejně jako v předchozích případech. Co z toho plyne? Transformaci velké organizace nemůžete nechat na lidech, co nikdy žádnou takovou organizaci neměnili a s podobnou transformací nemají zkušenosti. A to bez ohledu na to, jak dobrými se zdají být Scrum Mastery. Zdá se to být jasné, ale firmy si často roli Agilních coachů se Scrum Mastery pletou a pak jsou překvapení, že Scrum Master se neosvědčil.

 


Zuzana Šochová - The Great ScrumMaster:#ScrumMasterWayNaučte se, jak transformovat firmy, měnit firemní kulturu a leadership pomocí Agilního & Enterprise Koučinku. Podívejte se na vypsaná školení zaměřených na Agile a Scrum na Sochova.cz. Pořiďte si kopii populární knihy The Great ScrumMaster: #ScrumMasterWay, Skvělý ScrumMaster #ScrumMasterWay, Agilní lídr: Využití síly vlivu nebo Agilní Metody Řízení Projektů.


 

8 thoughts on “Jak vybrat Scrum Mastera aneb proč i zkušení Scrum Masteři selhávají v Agilní transformaci”

  1. Tak já si hlavně myslím, že Scrum Master by ideálně vůbec “transformovat” neměl; pokud má svoji práci dělat dobře, beztak na to nebude mít čas – a hlavně se mu bude strašně těžko dívat na situaci zvenčí, nezávislýma očima, z ptačího pohledu…

    Jasně že by k tomu měl (a musí) říkat svoje, ale mnohem líp to šlape, když takovou transformaci / procesní změnu / cokoliv 🙂 udělá celá parta lidí, co jsou do procesu zapojení napříč firmou, které “našeptává” (aspoň na jejich “výrobním procesu”) nezávislý agilní coach.

    Jiná věc ovšem je, že ne každá firma si je schopná spočítat, že se jí to vyplatí …

  2. Ja myslim, ze naprosto zasadni je to, co oznacujes jako mindset. Muzeme do toho zahrnou veci jako zapal pro vec, zodpovednost, uvedomeni si, ze je tu nekdo, kdo bude muj produkt pouzivat. U starsich remesel nez je to softwarove by se tomu dalo rikat treba profesni hrdost (v tom dobrem slova smyslu).

    Ve chvili, kdy scrum master presvedci/nauci cleny tymu, aby se za svou vec brali, ma podle me z poloviny vyhrano. Pak muze zacit nasazovat vse, co sama medotika prinasi. Protoze pak to pusobi takrka samozrejme.

  3. No prave, vetsina firem si mysli ze SM staci, a ze tu transformaci udela manager ve volnem case 🙂 Problem ale je i to, ze kazdy tym potrabuje jiny pristup SM… a to je obzvlaste kriticke kdyz firma transformaci a to jak vedomou tak nevedomou prochazi….

  4. je to tak 🙂 jen se to spatne vysvetluje a chape… my tu ‘profesni hrdost’ jak pises lety nekde ztratili…

  5. Osoba ScrumMastera je z meho pohledu az sekundarni. Mnohem dulezitejsi je totiz firemni *kultura*, ktera by mela vychazet z agilnich principu. Vetsina firem totiz chape SCRUM nebo jine agilni postupy jen jako dalsi proces, kterym se snazi nahradit ten soucasny, ktery z nejakeho duvodu nefunguje. Casto slycham: “Zavedeme SCRUM, takze prestaneme psat specifikace, zacneme delat standupy a ono to pofrci jako nikdy predtim.” A to je omyl. Muj Scrum kouc tomu rika “SCRUM, but…”, cimz se mysli to, ze se z pravidel vybere jen to, co se nam hodi do kramu, pricemz to zacneme praktikovat v nejake omezene mnozite lidi (treba ve vyvojovem teamu). A ono to pak vetsinou nefunguje a v diskusich se doctete, ze je to metodika na prd, protoze “u nas to proste totalne ztroskotalo”. Kultura zalozena na agilnich principech musi reflektovat to, jak se stavime k prioritam, terminum, rozhodovani, ukolum a granularite jejich zadani, toku informaci a spolupraci napric firmou, pochopit a akceptovat ji musi vsichni od nejvyssiho vedeni az po jednotlivce vsech specializaci. Teprve pak to muze opravdu fungovat, Jinak snad ani nema cenu tou cestou jit.

  6. Obavam se, ze na to je ScrumMaster moc maly pan. Samozrejme mluvim o vetsich firmach, ne startupech o deseti lidech 😉

Comments are closed.