ScrumMaster není zodpovědný za delivery

Jedním z hlavních problémů, který blokuje ScrumMastery, aby ukázali organizaci svoji hodnotu je, že se nikdy nezbavili pocitu, že jsou zodpovědní za delivery. Pořád mají pocit, že když je tu problém, musí ho vyřešit. Pořád žijí ve světě projekťáků, asistentů, maminek. A firmy je v tom utvrzují tím, že je pasují do rolí delivery managerů, Project managerů se Scrumem a podobně. Takové lidi agilní týmy nejen že nepotřebují, ale jsou řekla bych až kontraproduktivní.

Cílem ScrumMastera není řešit, ale postavit dobře fungující samoorganizované týmy. Týmy, které jsou schopné si převzít za své problémy a rozhodnutí vlastnictví a zodpovědnost. Týmy, které se neustále zlepšují, pomáhají si. ScrumMaster, který týmu nedá prostor udělat chybu a poučit se z ní, dělá týmu vlastně takovou medvědí službu.

Takže jestli chcete mít dobře fungující Scrum, sežeňte si ScrumMastera, který tohle chápe. Být ScrumMasterem je leadership role. Skvělý ScrumMaster umí stavět highperforming týmy ze skupiny jednotlivců, umí lidi pro agile a Scrum nadchnout, protože staví prostředí s energií, motivované, dodávající organizaci hodnotu. A pro to platí jedna pre-requisita. ScrumMasteři musí mít agile a Scrum rádi, musí mu sami věřit. Je to vidět i na mých kurzech. Nejtěžší není lidi naučit Scrum framework. Nejtěžší je předat jim jiný styl myšlení a předat jim víru, že to dokážou.

Agile funguje, agilní týmy dodávají organizaci více hodnoty než ty neagilní. Scrum funguje, dává všemu energii. A jestli máte pocit, že u vás to tak není, nebojte se mi ozvat a říct si o pomoc. Často pohled zvenku vidí víc než ten zevnitř.

Tým není skupina jednotlivců

Když jsem u zákazníka začínala v agilním týmu, nijak zvlášť mě to neoslnilo. Připadalo mi to jako jen další proces, trochu nesmyslný, otravný. Tak se asi cítí spousta lidí, když začíná. Pro spoustu lidí kolem mě to byl šok. Velká korporace, dvacet let pracovali jako jednotlivci, každý ve svém kubiklu a s nikým nemluvili. Každé pondělí status meeting, a to bylo vše. A přes noc se octli v labu, kde měli párově programovat, a dělat všechny Scrum eventy, spolupracovat.

Agile journey

Když jsem se vrátila, začali jsme Scrum implementovat. No, zákazník to chce, tak nám nic jiného nezbývá. Musíme. Nic moc jsme or toho nečekali. Žádné velké problémy nás netrápily. Uměli jsme věci rozmyslet, naplánovat, dodat. Nic co by nás pálilo. O to větší bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že tenhle divnej proces z nás udělal lepší tým. Umožnil nám se posunout, zlepšit se. A to jsme si mysleli, že jsme skvělý tým. Nebyli. Byli jsme skupina dobře spolupracujících expertů.

Tam někde jsem se o Scrum a Agile začala poprvé zajímat. Překvapilo mě, že takhle skvěle funguje. Že umožní věci, které jste si ani neuměli představit. Tam někde se zrodilo moje nadšení a víra, že tohle je ta cesta. Začali jsme nejen dělat agile a implementovat Scrum, ale opravdu být agilní. Za ty roky co se Agilu a Scrumu věnuji jsem pomohla stovkám firem pochopit o čem Agile a Scrum je. Nejen jako proces, ani metoda, ale jako přístup k práci, a životu. Viděla jsem spousty zmatlaných transformací, fake Scrumů a dark Agilu. A spoustě pomohla pochopit o čem to je. Pomohla jim ho postavit tak, aby fungoval. A mít agilní svět rádi.

Vaše cesta bude jiná, každý tým je jiný. Agilita je v dnešním dynamickém a nepredikovatelném světě potřeba víc než kdy jindy. AI svět zrychluje, Agilita dodává adaptivnost a odolnost. A ty jsou potřeba víc než kdy jindy.

Když jednou zažijete dobře fungující agilní tým, už nikdy nebudete chtít zpět. A nebojte se mi ozvat a říct si o pomoc. Často pohled zvenku vidí víc než ten zevnitř. 

Checklist Agilní organizace

Často se mě lidi ptají, jak poznám, že je organizace agilní. Tak jsem sepsala sedm bodů, na které se dívám já:

  1. Pracujeme týmově (tedy není to skupina samostatně pracujících jednotlivců)
  2. Neustále se zlepšujeme (nástroje, procesy a praktiky jsou téma k diskusi)
  3. Zákazník spolupracuje s týmem jako rovnocenný partner (není schovaný ani za manažera ani za smlouvu)
  4. Dodáváme business hodnotu (tedy nejen práci, ale něco co funguje end-to-end)
  5. Soustředíme se na hodnotu, měříme dopad na business (nikoliv effort, velocity a odhady)
  6. Týmy mají autonomii se samy rozhodovat a organizovat
  7. Vysoká transparentnost a dostupnost informací

Určitě by se toho našlo víc, ale tohle obvykle stačí. Druhá otázka z podobného spektra je, jestli můžeme někde vidět dobrou agilní transformaci. Problém ale není v tom něco vidět, problém je v tom, že lidé na začátku agilní cesty často hledají něco, co by mohli zkopírovat. Rádi by dostali checklist nástrojů a praktik. Agile ale není o praktikách, nástrojích ani procesech, a tak je v podstatě úplně jedno kam je pošlete. Oni stejně řeknou “Ale oni neměli tohle a neměli tamto”. Ono totiž není podstatné, co měli a co neměli, ale jak k věcem přistupovali. A to z návštěvy nikdy není vidět. Je to zakódováno v kultuře, je to schováno pod povrchem a nikdo si to ani neuvědomuje. Když jsem já začínala se Scrumem, bylo to ve firmě, která hodně spolupracovala, lidé si pomáhali navzájem, měli jsme hodně otevřenou kulturu. Takže nám spousta věcí šla sama. A my to brali za normální. Když jsem ale pak pracovala v různých jiných organizacích, zjistila jsem, že to bylo vlastně docela neobvyklé a unikátní prostředí. Ale já ho brala za standard a nikdy by mě nenapadlo ho zmínit. Takže nehledejte, co byste okopírovali. Agilními se musíte stát. A to se dá jen tak, že začnete experimentovat, zkoušet nové věci a postupně se zlepšovat. Žádné zkratky tam nejsou.

Týmová spolupráce vs. skupina jednotlivců

Jedním ze základních pilířů agilního fungování je tým. Na rozdíl od skupiny jednotlivců má takový tým společný cíl a dělá všechno proto, aby ho dosáhl. Skupina jednotlivců pracuje samostatně a hlavním úkolem je dobrá koordinace mezi nimi. Rozdají si úkoly a ty pak synchronizují. Každý ví, co je jeho práce, a moc se nestará o to co dělají ostatní. Ostatně to, co dělají ostatní není jeho práce.

Vznikají tak funkční sila, je to prostředí, které dobře funguje pro stabilní činnosti, které jsou naplánované dopředu. Je to prostředí, které nemá velkou zastupitelnost ani flexibilitu. Každý si hledí svého. Funguje dobře, dokud se priority moc nemění a dokud je business stabilní. Není moc kreativní ani inovativní. Dobře vytrénovaní jednotlivci jsou rychlí. Dodávají úkol za úkolem. Ale moc nepřemýšlí, jestli existuje lepší řešení, ani jestli to celé dohromady dává smysl. Prostě dělají svoje úlohy a o víc se nestarají.

Týmy naopak dokážou rychle najít kreativní řešení komplexních problémů. Jsou inovativnější a flexibilnější. Mají cíl a za tím jdou. Ve Scrumu je takovým Sprint Goal, který definuje business hodnotu, které chceme společně dosáhnout. Chvíli to trvá, než takový tým postavíte. Potřebujete, aby se lidi navzájem poznali, věřili si navzájem, byli ochotni diskutovat různé názory, spolupracovali, pomáhali si a přebírali zodpovědnost za společný cíl, nejen svoji část.

Takže jak na tom jste vy?

Skupina jednotlivcůTým


Delegujeme zodpovědnost a pracujeme samostatněSpolupracujeme na řešení

Individuální vlastnictví úkolůSpolečné vlastnictví úkolů

Každý má vlastní cílSpolečný cíl

Jasně definovaný leaderKaždý je leaderem v učité situaci

Fokus na efektivitu meetingůFokus na kvalitní diskusi a různé názory

Měříme efektivitu jednotlivcůMěříme dodanou hodnotu

Retrospektiva #10 – Bingo!

Na závěr svého seriálu o různých formátech retrospektivy přidám formát, který je nejvíce kreativní, až by se dalo říct bláznivý. Hrajete rádi Bingo? Tak to je dobrá zpráva, protože si ho můžete s vaším týmem zahrát na další retrospektivě. Takže jak taková retrospektiva probíhá. Tým společně brainstormuje události, které se staly v rámci Sprintu ať už na lístečky nebo na online board. Když brainstormujete na lístečky, každý si musí napsat stejnou sadu událostí. Každý si sestaví vlastní Bingo! board – lístečky jsou stejné, ale pozici jednotlivých lístečků každý určuje sám. Jeden člen týmu lístečky zamíchá a čte je jeden po druhým. Ostatní si označují, co už zaznělo a kdo má první řádek, sloupec nebo diagonálu zavolá “Bingo!“ a vysvětlí ostatním, jak on vnímal dané události. Pak se zase lístečky zamíchají, čte další člověk.

Výhody:

  • Je to velice hravá forma retrospektivy, posiluje pozitivitu v týmu.
  • Ukazuje různé perspektivy a zdůrazňuje, jak různí lidé vnímali dané události různě.

Nevýhody:

  • Chvíli trvá, než vymyslíte board s událostmi a všichni si napíšou stejné kartičky.
  • Lze hrát i s lístečky, ale v online světě je to daleko snazší.

Tip:

  • Online nástroje umožňují jistou automatizaci, takže stačí aby si kartičky každý zkopíroval třeba v Miru nebo Muralu.
  • Použijte Bingo! generátor a zahrajte si hru online. Např. https://bingobaker.com

Retrospektiva - bingo

Retrospektiva #9 – Cesta na pláž

Jedna z kreativnějších forem retrospektivy je na motivy dětské hry. Má samozřejmě mnoho forem, jako příklad uvedu cestu na pláž, která v tomto případě představuje metaforu Sprintu. Jak taková retrospektiva probíhá? Jednotliví členové si představí Sprint jako cestu na pláž a začnou ji vyprávět. “Cestou na pláž přišla bouřka.“ řekne první. A další člen týmu pokračuje: “Cestou na pláž přišla bouřka  a my jsme se ztratili a nevěděli jsme kudy dál.“ A další člen týmu zopakuje, co řekli ti před ním a přidá další událost: “Cestou na pláž přišla bouřka, my jsme se ztratili a nevěděli jsme kudy dál a všude bylo mokro a bláto…“ a tak dál. Každá událost v cestě na pláž je metaforou toho, co se stalo ve Sprintu.  

Výhody:

  • Občas tým potřebuje změnu a tahle retrospektiva je legrace. Každý musí hádat, co který kus cesty na pláž znamenal v realitě, a také být schopen si celou cestu zapamatovat.

Nevýhody:

  • Není to retrospektiva pro začínající nebo dysfunkční tým, ale dobře fungujícímu týmu může rozšířit perspektivu a pomoci dívat se na věci jinak.

Tip:

Nechte tým vymyslet i to co bude metaforou pro Sprint. Cesta na pláž je jen jednou z možností.

Retrospektiva - cesta na plaz

Retrospektiva #8 – Uznání

Pozitivita je důležitá. Dobře fungující týmy mají poměr pozitivních vs. negativních událostí v průměru 5:1. Ne vždy musí být retrospektiva o tom, co se nám nedaří. Občas je dobré se podívat primárně na to, co je výborné a chtěli bychom to ocenit. V této retrospektivě jednotliví členové ocení přínos jiných členů týmu. Je to o poděkování a pochvale ostatních.

Výhody:

  • V týmu vzroste energie a všichni si uvědomí kdo má jaký přínos pro tým.
  • Je to takový teambuilding. U každého vzroste dobrý pocit z toho, že si ostatní cení jeho práce.

Nevýhody:

  • Občas není snadné začít hledat jen ty pozitivní věci.

Tip:

Někdy necháte členům týmu si vybrat koho ocení, jindy můžete připravit lístečky se jmény a nechat členy týmu vylosovat koho mají ocenit. Je to tak zábavnější a na každého se dostane.

Retrospektiva - uznani

Retrospektiva #7 – ESVP: Explorer – Shopper – Vacationer – Prisoner

Občas se vám stane, že tým pořádně nefunguje a nechtějí se do retrospektivy zapojit. Jeden z formátů, který se dívá na dynamiku týmu a na to jak jednotliví členové týmu v věcem přistupují, je takzvaný ESVP formát. Tedy explorer, shopper, vacationer, prisoner neboli průzkumník, nakupující, dovolenkář a vězeň. Průzkumník je ideální člen týmu. Zapojuje se, je aktivní, přichází s nápady, přebírá zodpovědnost. Nakupující je trochu víc pasivní, ale když uvidí něco co je zajímavé zapojí se, alias dá si to do svého košíku. Dovolenkář je v pohodě. Je rád, že nemusí pracovat. Obvykle se moc nezapojuje, ale ani neruší. Vězeň je tu z donucení. Nechce tu být a dává to často velice nepříjemně najevo.

Na začátku retrospektivy nechte jednotlivé lidi indikovat kdo jsou. Když zjistíte že máte většinu lidí jako vězně, nemá ani cenu v klasické retrospektivě pokračovat. Místo toho se zkuste podívat na to, proč se cítí být vězni a co je toho příčinou.

Výhody:

  • Dostanete feedback od členů týmu, jak se cítí být zapojení a vtažení do vašeho fungování

Příprava:

  • Dopředu vysvětlete, co jsou jednotlivé role zač, aby jim každý na začátku rozuměl.
  • Nakreslete na flipchart na dveřích do místnosti / Mural, Miro čtyři role – průzkumník, nakupující, dovolenkář a vězeň a nechte členy týmu udělat tečku nebo nalepit lepítko tam, kde se cítí být.

Tip:

  • Obrázek čtyř rolí funguje lépe než jenom nadpis

Retrospektiva - ESVP

Retrospektiva #6 – Časová osa

Občas se vám stane, že tým řekne, že už si nepamatují všechno, co se dělo. V takovém případě můžete zkusit nakreslit časovou osu a nechat je na ni zapisovat události v průběhu Sprintu. Na začátku retrospektivy pak takovou časovou osu zrevidujete a necháte každého připomenout co se dělo když lísteček psal.

Výhody:

  • Na retrospektivě už se nemusíte zaobírat sběrem dat, a můžete se rovnou pustit do jejich analýzy a hledání zlepšení.

Příprava:

  • Připravte si nakreslenou časovou osu Sprintu a lístečky.

Tip:

  • Postarejte se, že na ose vznikne nějaký lísteček. Motivuje to tak ostatní, aby také něco přidali.
  • Na časové ose se nemusí objevovat jen seriózní věci, můžou tam být i drobnosti, které někoho pobavily, např. “Líbila se mi písnička, co Karel pustil“. A na to hned někdo může reagovat a nesouhlasit. “Písnička mě rušila, potřebuji klid na práci.“

Retrospektiva - casova osa

Retrospektiva #4 – Tři prasátka

“Tři malá prasátka“ je pohádka o prasátkách co šla na zkušenou. Když došla na palouček, rozhodla se, že si postaví domečky. První prasátko bylo líné a postavilo si domeček ze slámy, aby si rychle mohlo hrát. Druhé sice věnovalo stavbě domečku trochu více energie a rychle postavilo domeček z klacků a běželo si hrát. Třetí pracovalo pilně celý den, a postavilo si domeček z cihel. Příští den šel kolem vlk, přes slámu ucítil prasátko a už se těšil, že bude večeře. První domeček rozfoukal, prasátko se jen taktak stihlo schovat to domečku z hlíny, když tu vlk klacky jednou ranou rozbořil jen taktak že prasátka utekla do domečku z cihel. Když ho vlk nebyl schopen rozbořit, rozhodl se, že do něj vleze komínem. Na to ale prasátka byla připravená, zatopila pod kotlem a vlk spadl do hrnce s vařící vodou…

Tato retrospektiva používá příběh jako metaforu a nechá tým přirovnat jejich systém a fungování k domečku ze slámy, klacků a cihel.

Výhody:

  • Pohádka je zábavná, a podnítí kreativitu týmu.
  • Tento formát retrospektivy pomáhá týmu identifikovat dlouhodobější problémy se stabilitou, udržitelností a technickým dluhem.

Příprava:

  • Ne všichni pohádku znají, takže ji týmu nejprve budete muset vyprávět.

Tip:

  • Nakreslete domeček ze slámy, klacků a cihel. Můžete přidat i vlka jako hrozbu.
  • Nechte tým na lístečky vymyslet co jednotlivé věci pro ně znamenají.

Retrospektiva - tri prasatka