Tag: business agility

Přestaňte pořád věci řešit

Jedna z nejtěžších změn pro ScrumMastery je nedostatek trpělivosti. Prostě si nemůžou pomoct – pořád musí něco dělat. Musí řešit věci. Musí reagovat. Jenže síla ScrumMastera je v pravém opaku. Místo toho, aby se z nich stávali asistenti týmu, což je spíš kontraproduktivní, potřebují ustoupit a dát týmu prostor převzít zodpovědnost a ownership. Buďme upřímní – kolikrát se chováme víc jako maminka než jako leader? Kolikrát věci děláme za ně místo toho, abychom jim pomohli růst?

Tak se pojďme podívan na pár kroků, jak se stát skvělým ScrumMasterem. Na začátku si hlavně musíte uvědomit, že role ScrumMastera je vybudovat high-performing, self-managing, cross-functional tým, často ze skupiny jednotlivců.

Self-management

Přestaňte být asistenti nebo maminky týmu. Zaměřte se na vytváření prostředí, ve kterém mohou být úspěšní, neřiďte je. Pomozte jim uvědomit si, že většinu problémů dokážou vyřešit sami. Důvěřujte jim, že to zvládnou. A aby to fungovalo, potřebujete být skvělými v coachingu, facilitaci a stát se agilními/catalyst leadery. Nechte se sami koučovat, abyste si uvědomili jak působíte na své okolí, investujte do svého rozvoje.

Cross-functionality

Navazuje na self-management. Vytvářejte kulturu, kde je normální si říkat o pomoc, tak i pomoc kolegům nabízet. Jděte příkladem v empatii, podporujte spolupráci a otevřenou komunikaci. Zbavte tým rolí a hierarchie. Neexistuje moje práce a tvoje práce. V dobře fungujícím týmu je jen naše práce a my to společně zvládneme.

High-performance

Přemýšlejte o lidech jako o týmu, ne jako jednotlivcích. Důvěřují si? Mají pocit psychologického bezpečí? Dokážou se navzájem challengovat? Jsou ochotni se zavázat a převzít zodpovědnost? Kryjí si záda? Sdílí společný cíl? A v neposlední řadě – hledají neustále lepší způsoby práce a takzvaně žijí neustálým zlepšováním?

Co k tomu potřebujete? Trpělivost, důvěru v tým a jeho způsob práce, leadership, coaching, a dobrou facilitaci. A v neposlední řadě i vášeň pro agilitu, protože takové prostředí ScrumMasteři musí umět nechat vzniknout. Každá změna začíná u sebe sama. Jakmile si to uvědomíte, není to zase tak složité.

Co se změnilo

Často se mě lidi ptají, co se v agilu a Scrumu změnilo. Nic a všechno. Podle toho, jak se na to podíváte. Moje pochopení se změnilo. Rozumím víc nejen tomu jak, ale i proč věci fungují. Dokážu si představit různé fáze a vidět celou cestu.

V agilním světě je vidět, jak se agile rozšiřuje z IT světa do ostatních oblastí businessu – výroba, školství, služby. A překvapivě naráží na stejné problémy a nepochopení jako kdysi dávno v softwarovém developmentu. Nejde to urychlit. A překvapivě v tom není rozdíl. Principy a patterny agilního světa fungují všude stejně. Chce to jen trpělivost, čas a v pravidelných iteracích challengovat status quo. Měnit se. Úspech je dobrovolný. Ostatně podívejte se na firmy jako Nokia. Nejlepší mobilní telefon…

Současně s tím se agilní mindset posouvá z delivery týmů k organizaci jako takové. Organizace se stávají štíhlejší, dynamičtější a adaptivnější. Mluvíme o business agilitě a resilience. Vybudovat organizace připravené na cokoliv co přinese budoucnost.

Scrum se filozoficky taky moc nezměnil. Jen se změnil popis, aby více vyjadřoval podstatu. Vše je o týmu a business hodnotě. A tak fakt, že dnes máme ve Scrumu jen jeden Scrum tým, je velice zdravý. Product Owner a developeři musí spolupracovat a společně dosáhnout co největší hodnoty. Vykořenit delivery mindset. Sprint goal a Product goal jsou zase klíčové prvky definující hodnotu. To, že dnes jsou ve Scrumu explicitně zmíněné, je dobře. Dodává to produktu strategický rozměr. Ještě sice většina organizací v jejich implementaci daleko nepostoupila, ale to přijde.

Když firmám pomáhám agile nasadit nebo zlepšit, dívám se na dvě věci. Za prvé, máte skupinu jednotlivců nebo tým, a nakolik je self-managing, cross-functional a high-performing. Za druhé, dodáváte činnosti nebo hodnotu, řídíte jen delivery, nebo se na produkt díváte strategicky.

A jestli máte pocit, že u vás to není tak jak by mělo, nebojte se mi ozvat a říct si o pomoc. Často pohled zvenku vidí víc než ten zevnitř. 

Nevěřte všemu: Agilní organizace

I když se agile stává pomalu standardem, v organizacích pořád přežívá spousta nedorozumění. Tyto mýty často nevyplývají z nedostatku znalostí, ale spíše z nepochopení základních principů agilního světa. Mnoho týmů stále spoléhá na rychlost dodávky jako hlavní metriku pro měření úspěchu. Velocity je zajímavý indikátor, který je ale často zavádějící. Rychle neznamená lépe. Větší rychlost nemá žádnou spojitost s větší hodnotu. V agilním světě jdeme často radši pomaleji správným směrem, než rychle špatným směrem. V agilním světě často nevíme jak konkrétního byznysového cíle dosáhnout. Máme spoustu možností co bychom mohli dělat, ale nevíme, která z nich zafunguje. A tak to jediné co s tím dokážeme dělat, je spolehnout se na zpětnou vazbu od zákazníků a společně hledat co přináší největší hodnotu.

A to celé se samozřejmě násobí ve větších produktech. Úspěch scalingu není jen o aplikaci agilních praktik na více týmů pracujících paralelně na stejném produktu, ale o sladění firemní strategie, stejné vnímání hodnoty a synchronizace práce napříč celou organizací. Dobrá definice value streamů je klíčem k úspěchu a to, jak jednotlivé týmy přispívají k dosažení organizačních cílů je dobrým ukazatelem, že jdeme správnou cestou. Snažíme se měřit business hodnotu (outcome), ne jen výstup práce (output). Proto stále častěji měříme například jak týmy dosahují byznysových OKRs, NPS a spokojenost zákazníků namísto již zmíněné velocity. Na úrovni týmu se díváme na ukazatele jako je cycle time, lead time a flow efficiency, které lépe reflektují celkový výkon systému.

Mnoho organizací také věří, že jakmile implementují framework jako například Scrum, transformace končí. Agile je ale nekonečný proces přizpůsobování a zlepšování. Implementace frameworku je jen prvním krokem, který může vaši cestu nastartovat. Skutečná agilita znamená hlubší kulturní změnu, a ta trvá. Agilními se stanete tehdy, když neustálou změnu a hledání zlepšení přijmete za své. Ostatně i skvělé samoorganizované týmy se potřebují neustále zlepšovat aby takzvaně neusnuly na vavřínech.

Business agilita v organizacích

Nedávno Business Agility Institute zveřejnil novou Zprávu o business agilitě 2025 a data jasně ukazují, že agile rozhodně není mrtvý. Právě naopak – business agilita je dobrá investice. Organizace, které v roce 2025 zvýšily svou business agilitu, výrazně překonaly konkurenci v růstu tržeb. V průměru dosáhly firmy se zvyšující se agilitou až 10,3% růstu tržeb, zatímco průměr všech organizací byl 5,1 % a organizace s klesající úrovní agility zaostávaly s pouhými 3,5 %.

Data jasně ukazují, že investice do business agility není jen kulturní nebo provozní volbou, ale přímým zdrojem měřitelných byznysových výsledků.

Největší výzvy v oblasti business agility přitom nesouvisí s procesy nebo frameworky – jsou hluboce kulturní a systémové. Nejvyšší negativní dopad mají nedostatečné leadership schopnosti, fixní myšlení a absence jasného směru či cíle transformace, často umocněné příliš úzkým rozsahem změn, který nevede ke skutečné transformaci. Na střední úrovni se organizace potýkají s odporem ke změně, nevhodnými způsoby práce, nesouladem mezi lídry a byznysovými oblastmi, nízkou autonomií v rozhodování a nedostatkem klíčových dovedností či talentů – to vše ještě zhoršuje probíhající tržní a globální nejistota. Problémy s nižším dopadem, jako je špatná prioritizace nebo nadměrné WIP, jsou pak většinou spíše symptomy těchto hlubších systémových příčin než jejich skutečným zdrojem.

Nikdy není pozdě začít vnímat business agilitu jako strategickou schopnost. Pokud chcete posílit tyto oblasti, přidejte se k našemu programu agilního leadershipu a pořiďte si mou knihu Agile Leader: Leveraging the Power of Influence.

Agile Prague konferenci byste si neměli nechat ujít

Každý rok v září už třináct let pořádáme konferenci Agile Prague. Za ty roky se vypracovala do světové špičky a letos má opravdu vynikající program.

Letošní Agile Prague proběhne 15. a 16. září 2025 a rozhodně byste u toho neměli chybět. Konferenci jsem založil s jediným cílem – přivést do Prahy inspirativní lidi, které stojí za to si poslechnout. Jako někdo, kdo pomáhá firmám upět v dnešním měnícím se světě, vidím v pozvání špičkových speakerů z celého světa skvělou příležitost, jak sdílet nové myšlenky a posunout agilní komunitu dál. Věřím, že změny začínají právě tam, kde se lidé potkávají a challengují status quo. A právě AgilePrague je tím správným místem kde vase změna může začít.

Agile Prague rozhodně není klasická konference kde budete jen poslochat. Je to živé, energické setkání agilních nadšenců z celého světa. Čekají vás inspirativní talky, praktické workshopy, a hlavně – reálné příběhy, reální lidé a skutečná změna. Zajímá vás o čem se bude mluvi? Podívejte se na program pro rok 2025 na agileprague.com.

Co ale Agile Prague dělá opravdu výjimečnou, je její formát. Není to jen poslouchání ale můžete se přímo zapojit:

  • Open Space – místo, kde tvoříte program vy sami. Přijďte s otázkami, příběhy nebo jen s chutí konverzovat o něčem, co vás zajímá. Navrhněte téma, nebo se přidejte k tématu které vás zajímá.
  • Coaching Clinic – osobní setkání se zkušeným agilním coachem. Můžete přijít pro radu, koučování, mentoring nebo jen popovídat o tom, co vás v agilním světě trápí nebo těší.

Zkrátka, Agile Prague je víc než jen konference. Je to místo, kde se potkávají lidé, místo kde vznikaní nápady a inspirace.

Speakers Agile Prague 2025

Ať už jste Scrum Master, Product Owner, Leader nebo se jen zajímáte o lepší způsoby práce, najdete zde inspirující lidi a odejdete nejen s novými nápady, ale i s novými přáteli.

Bonus: Letos pořádáme dva workshopy hned po konferenci:

Přijďte k nám letos v září do Prahy.

Zaregistrujte se včas, máme obvykle vyprodáno.

Jak měřit úspěch agilní transformace

Tradiční organizace často hodnotí úspěch na základě výstupů, jako je počet dokončených úkolů a funkcionalit. V Agilním světě se naopak klade důraz na dodanou business hodnotu, kterou přinášíme zákazníkům a organizaci. Používají se na to metriky jako je Customer Satisfaction (CSAT), tedy jak jsou zákazníci spokojeni s výsledky vaší práce, Net Promoter Score (NPS), tedy jaká je pravděpodobnost že váš produkt nebo službu budou zákazníci doporučovat, Time to Market, tedy jak rychle trvá nasadit požadavek, a v samozřejmě i klasické business metriky jako jsou vyšší příjmy, snížení nákladů a získání nových uživatelů.

Jedním z klíčových ukazatelů úspěšného agilního týmu je jeho schopnost efektivně doručovat práci. Je tedy dobré se podívat na fungování týmů ze systémového pohledu a vizualizovat překážky a optimalizovat jejich fungování. Agile a Lean jsou si velice blízko, a tak běžné Lean metriky se často hodí i v agilním světě. Například Cycle Time, tedy doba od zahájení práce na úkolu po jeho dokončení, Lead Time, tedy celková doba od vzniku požadavku po jeho doručení, Throughput, tedy počet dokončených úkolů za určitý časový úsek, nebo Flow Efficiency, tedy procento uvádějící poměr času práce vs. čekání. Na různých Kanban boardech pak práci vizualizujeme a hledáme, jak zlepšit naše fungování.

Dalším zajímavým ukazatelem je spokojenost a motivovace týmu. Týmy, které cítí podporu a smysluplnost své práce jsou produktivnější a odolnější vůči stresu. Měřit můžete například Team Satisfaction, tedy spokojenost týmu, Employee Net Promoter Score (eNPS), tedy jaká je pravděpodobnost, že členové týmu doporučí práci v této organizaci, Psychological Safety Score, tedy jak bezpečné je prostředí v organizaci a nakolik jsou členové týmu ochotni sdílet své názory a nápady.

Agilní týmy by se měly starat také o udržitelnost a kvalitu produktu. V tomto kontextu se pak často měří metriky jako je Defect Rate, tedy počet chyb reportovaných po dokončení, Code Coverage, tedy procento kódu pokrytého testy, Technical Debt, tedy hodnota technického dluhu a Release Frequency tedy jak často je produkt nasazován do produkce. Pravidelné code reviews, automatické testy, continuous integration, a refactoring v průběhu Sprintů by měly být v dnešním době už standardem.

Je dobré si ve firmě nastavit vyvážený mix toho co měříte, kombinovat metriky z různých oblastí a sledovat je v kontextu, aby se vám nestalo, že přílišný fokus na jednu konkrétní metriku zabije všechno ostatní. Ale hlavně, měřte jen to, na jehož základě jste ochotni něco změnit. Metriky, které vám nepomáhají se zlepšit jenom zbytečně berou čas.

Organizational Topologies

Jeden ze zajímavých je konceptů, který mě poslední době zaujal je Org Topologies. Je to způsob, jak se dívat na strukturu organizace a její schopnost doručovat hodnotu v komplexním prostředí. Není to další framework ani žádná pevně daná pravidla nebo procesy. Jde spíše o takový mentální model, který pomáhá identifikovat, jak struktura organizace ovlivňuje její schopnost inovovat, adaptovat se a doručovat hodnotu, a jak propojit strategii, komunikaci a synchronizaci mezi týmy.

Scaling frameworky často přicházejí s definovanými patterny, strukturami a procesy. To není samo o sobě špatně, ale dost často to vede k situaci, kdy firmy slepě implementují framework, aniž by řešily skutečné problémy, které mají. Základem Org Topologies konceptu je porozumění kontextu vaší organizace. Org Topologies nepředepisují jednotný recept, ale nabízejí principy, jak odhalit, co ve vaší situaci funguje nejlépe, kladou důraz na optimalizaci business hodnoty a adaptabilitu před rigidní strukturou. Je to jako když máte kompas namísto mapy. Kompas vám řekne, kde je sever, ale zbytek cesty musíte najít sami.

A jak to použít v praxi?

  1. **Začněte s popsáním business hodnoty**: Podívejte se na to, kudy proudí hodnota ve vaší organizaci. Kde jsou bottlenecky? Jak spolu komunikují jednotlivé týmy?
  2. **Zmapujte vaši topologii**: Jaké vzorce a spolupráci mezi týmy vidíte? Kde to drhne? Kde jsou dependence?
  3. **Experimentujte**: Zkuste malé změny, sledujte jejich dopad a iterujte.
  4. **Zapojte lidi**: To nejlepší na Org Topologies je, že zapojují lidi napříč organizací, protože komunikace a vztahy jsou klíčové.
  5. **Nezapomínejte na adaptaci**: Vaše topologie se bude muset měnit s tím, jak roste organizace nebo se mění trh. Dívejte se na to jako na nikdy nekončící cestu.

Organizational Topologies jsou skvělým nástrojem, který vám pomůže pochopit, proč vaše organizace funguje tak, jak funguje. Nejde o kopírování nějakého frameworku, ale o hledání těch správných odpovědí pro vaše specifické podmínky a kontext. Je čas skončit s nefunkčním „Dark Scrumem“ a „fake agilem“ a je čas začít měnit fungování organizace. Organization Topologies přináší dobrý koncept, jak takovou změna nastartovat.

Checklist Agilní organizace

Často se mě lidi ptají, jak poznám, že je organizace agilní. Tak jsem sepsala sedm bodů, na které se dívám já:

  1. Pracujeme týmově (tedy není to skupina samostatně pracujících jednotlivců)
  2. Neustále se zlepšujeme (nástroje, procesy a praktiky jsou téma k diskusi)
  3. Zákazník spolupracuje s týmem jako rovnocenný partner (není schovaný ani za manažera ani za smlouvu)
  4. Dodáváme business hodnotu (tedy nejen práci, ale něco co funguje end-to-end)
  5. Soustředíme se na hodnotu, měříme dopad na business (nikoliv effort, velocity a odhady)
  6. Týmy mají autonomii se samy rozhodovat a organizovat
  7. Vysoká transparentnost a dostupnost informací

Určitě by se toho našlo víc, ale tohle obvykle stačí. Druhá otázka z podobného spektra je, jestli můžeme někde vidět dobrou agilní transformaci. Problém ale není v tom něco vidět, problém je v tom, že lidé na začátku agilní cesty často hledají něco, co by mohli zkopírovat. Rádi by dostali checklist nástrojů a praktik. Agile ale není o praktikách, nástrojích ani procesech, a tak je v podstatě úplně jedno kam je pošlete. Oni stejně řeknou “Ale oni neměli tohle a neměli tamto”. Ono totiž není podstatné, co měli a co neměli, ale jak k věcem přistupovali. A to z návštěvy nikdy není vidět. Je to zakódováno v kultuře, je to schováno pod povrchem a nikdo si to ani neuvědomuje. Když jsem já začínala se Scrumem, bylo to ve firmě, která hodně spolupracovala, lidé si pomáhali navzájem, měli jsme hodně otevřenou kulturu. Takže nám spousta věcí šla sama. A my to brali za normální. Když jsem ale pak pracovala v různých jiných organizacích, zjistila jsem, že to bylo vlastně docela neobvyklé a unikátní prostředí. Ale já ho brala za standard a nikdy by mě nenapadlo ho zmínit. Takže nehledejte, co byste okopírovali. Agilními se musíte stát. A to se dá jen tak, že začnete experimentovat, zkoušet nové věci a postupně se zlepšovat. Žádné zkratky tam nejsou.

10 let konference Agile Prague

Když jsem před 10 lety začala pořádat agilní konferenci, tak jsem rozhodně nečekala, že to vydržíme 10 let. A vlastně ani že se nám podaří přivést tak zajímavé speakery do Prahy a vytvořit konferenci, která to z malé lokální české konference dotáhne na jednu z nejlepších konferencí v Evropě.

agileprague

Konference byla od začátku celá v angličtině a cílem bylo sem přivést zajímavé lidi z celého světa, abyste se mohli podívat jak agile vypadá jinde, jak probíhají transformace, jak pracují agilní koučové, ScrumMasteři a Product Owneři ve firmách, které jsou na své agilní cestě trochu dál a které s agilem začínaly řekněme třeba v roce 2000.

Agile Prague má dva paralelní tracky. Máme většinou krátké 30 minutové přednášky, kde klademe důraz na praktickou implementaci a na příběhy z reálného světa. Každý den máme také openspace, kde si můžete popovídat s účastníky o různých situacích a jít více do hloubky témat, která byla na konferenci prezentovaná. Tématem letošní konference je „Sustainable Agility“.

Když mám jen namátkou vybrat něco z programu:

Alexey Krivitsky a Roland Flemm vám pomůžou „Zlepšit výsledky transformace v korporátních organizacích pomocí adaptivity“.

Boris Glogger se s námi podělí o své zkušenosti v přednášce „Udělejme to znovu – role agilního konzultanta pro udržitelný svět“.

Evan Leybourn se s námi podívá na to, co znamená vybudovat organizace připravené na cokoliv, co přinese budoucnost. Tedy jak vstřebat business agility.

Pat Guariglia bude mluvit o obavách ze změny. Každá změna je těžká. A agilní transformace mění styl myšlení a celkově přístup k věcem. A to nikdy není jednoduché.

Richard Cheng a Karim Harbott zakončí konferenci přednáškou na téma “Co je business agility a proč je důležitá”.

Agile Prague proběhne letos v pondělí a úterý 19.-20. září a je to akce, na které by žádný agilní nadšenec neměl chybět. Je to akce, na které by neměl chybět nikdo, kdo právě prochází agilní transformací. Je to akce, která dává dohromady současnou agilní scénu. Budeme se těšit že se tam společně uvidíme.

Agilní podcasty

Před časem jsem si říkala, že číst lidi až tak úplně nebaví, takže zkusím úplně nový formát a to podcast, aby byla změna a mohli jste si mé myšlenky poslechnout v jiné podobě. Začala jsem hned dvěma podcasty jedním anglickým ten se jmenuje #AgileWay a druhým českým, který se jmenuje Jsme agilní.  V některých podcastech mám pozvané hosty, v jiných mluvím jenom já takže si můžete vybrat na co máte zrovna náladu.

V českém podcastu jsem se věnovala Agilu hodně od začátku, začala jsem epizodou, která se dívá na to, proč všichni mluví o Agilu, co se vlastně změnilo a k čemu je takový agile vlastně potřeba. Druhá epizoda se dívá na to, jestli chcete Scrum nebo Kanban, což je dnes takový velice častý dotaz na který se lidi ptají.  Ve třetí epizodě se zaměřuji na agilní transformace, co to vlastně znamená a jak by se taková transformace měla dělat. V dalších dvou epizodách se dívám na trochu pokročilejší témata, první z nich je radikální změna, která je potřeba, aby se vlastně vůbec nějaká agilita v organizaci ujala a v druhé epizodě se zaměřuji na téma takzvané flat organizace. Oba dva koncepty radikální změny a flat organizace jsou důležité pro úspěch agilní transformace, ale bohužel je velice málo zatím v Česku vidíte v praxi. Poslední dvě epizody, které jsem zatím v češtině natočila, jsou zaměřené hodně prakticky spíše zase pro firmy které s agilem začínají. První z nich, tedy šestá episoda se dívá na to, co je to backlog a jak takový backlog stavět. Sedmá a poslední episoda z první série se zaměřuje na to, jak se stát skvělým ScrumMasterem, což je takové mé oblíbené téma, kterému se věnuji už několik let, školím ScrumMastery, koučuji ScrumMastery a před časem jsem na to téma napsala knihu Skvělý ScrumMaster. Druhá série bude pokračovat krátkými konverzacemi s různými lidmi z agilního světa tady v Česku, no pak zase bude třeba 3. série, takže kdyby vás nějaké téma zajímalo, ozvěte se.

Když se podíváme na anglický podcast, tak ten má v první sérii o trochu více epizod a prokládá vždy něco ode mě s nějakým tématem co přinášejí mí hosté. Začínám jedním ze svých nových oblíbených témat agilní Leadership, kterému jsem se detailněji věnovala ve své nové knize Agile Leader. Druhá epizoda má hosta Evana Laybourna, zakladatele Business Agility Institutu, ve které mluvíme o  tom, jak se staví komunity a jak fungují moderní agilní organizace. Třetí díl je zaměřený na agilní HR, což je jedna z oblastí, která dneska začíná nabývat na popularitě a kdyby vás to zajímalo, tak školím pravidelně certifikační kurz na agilní HR. Dalším z hostů je Marita Fridjhon, jedna z nejzajímavějších lidí co znám v oblasti koučingu. Její program Organizational Relationship System Coaching (ORSC) mi dal opravdu hodně.  Tentokrát jsme mluvily o system inspired leadershipu, tedy o tom jak vlastně fungují systémy, organizace a leadership. V další epizodě se věnuji  konceptu ScrumMaster State of mind, tedy tomu jak funguje ScrumMaster a jaké přístupy by mohl využívat v různých situacích. V další epizodě mluví Marsha Acker o tom co je facilitace a jak být dobrým facilitátorem. Sedmá epizoda je zaměřená na mé oblíbené téma jak se stát skvělým ScrumMasterem.  Na které navazuje v další epizodě takový praktický pohled na to, jaký je vlastně život agilního kouče očima zkušeného agilního kouče z Austrálie. O své zkušenosti z malých i velkých organizací se s vámi podělí Alex Sloley. Následuje moje epizoda o tom, jaké jsou typické chyby ScrumMastera. V další episodě Cherie Silas, jedna z nejzajímavějších certifikovaných agilní koučů vysvětlí jak je koučing  pro agilní kouče důležitý. V jedenácté epizodě se potom díváme na skvělé Product Ownery, za kterými následuje episoda s dalším hostem Romanem Pichlerem ohledně product managementu. Poslední dvě epizody první série se věnují takzvaně udržitelné agilitě, tedy jak udělat agilní transformaci úspěšnou, a na závěr je to změna, o které povídá Linda Rising. Doufám, že se vám podcasty budou líbit a kdybyste chtěli, abych o nějakém tématu zase něco řekla v podcastu, nebo napsala na blogu, dejte vědět.