Co vede v současnosti firmy k zavádění agilních metod? Já jsem si vždycky myslela, že to bude efektivita, týmová spolupráce a větší zastupitelnost, že firmy nebudou se svým současným procesem spokojeni… Možná. Ale za poslední rok jsem narazila spíše na firmy, které říkaly, že jejich současné procesy jsou dobré, lidi práce baví, výsledek je kvalitní a efektivní jsou dost, i zákazník je s výsledkem spokojený.
Ptáte se, kde je tedy problém? Také mě to zajímalo a tak jsem se zeptala. A zjistila, že doposud jim jejich striktní těžké procesy vyhovovaly, ale teď se svět změnil. Všechno je rychlejší, dynamičtější, každý očekává všechno hned. Nikdo nechce čekat rok, rok a půl, než dostane funkcionalitu, kterou potřebuje. Ostatně podívejte se, jaký jsme měli před rokem mobilní telefon a jaký máte dneska. Můj super nový iPhone4 už je skoro zastaralý a to ho nemám ani půl roku. Trh zrychlil. A tak nemáte komfort toho vše si do detailu rozmyslet, předat, zaprotokolovat, udělat analýzu, popsat UML diagramy, rozmyslet třídy, rozkreslit chování, popsat GUI, nakódovat, otestovat, opravit, předat, upravit aby se to dalo používat, opravit … a mít čas si v klidu užít dobrý pocit ze skvěle odvedené práce.
Firmy se v podstatě dělí na dvě skupiny, jedna chce agilní metody protože jejich zákazníci chtějí funkcionalitu hned, ikdyž po menších kouscích, tak googlují a najdou Scrum. Druzí mají strach, že jejich konkurence bude po krizi, kdy nikdo moc do vývoje neinvestoval, rychlejší a tak zase googlují a najdou Scrum. Někeří jsou tak daleko, že Scrum s plánem releasu je moc svazuje a přijdou na to, že chtějí radši Kanban a že funkcionalitu nepotřebují plánovat dopředu ani na úrovni backlogu. Ale to už je jiná story.
Není to pěkné vidět konzervativní velké korporace z bankovního světa, pojišťovny, telekomunikační operátory, velké mezinárodní společnosti jak najednou říkají my chceme přejít na agilní metody? Na druhou stranu, tyto velké korporáty jsou většinou v přechodu na agilní metody a Scrum proces úspěšnější než malé firmičky. Nevzdají se tak snadno. Není to jejich první změna. A vědí, že žádná změna není snadná, a žádná změna není zadarmo. Že je bude stát spoustu úsilí firmu změnit.
Mám je ráda, je s nimi legrace, nutí mě to přemýšlet, ale hlavně, na konci je odměna ve formě fungujícího agilního týmu. Což je zdaleka nejlepší motivace, kterou agilní kouč může dostat.
Naučte se, jak transformovat firmy, měnit firemní kulturu a leadership pomocí Agilního & Enterprise Koučinku. Podívejte se na vypsaná školení zaměřených na Agile a Scrum na Sochova.cz. Pořiďte si kopii populární knihy The Great ScrumMaster: #ScrumMasterWay, Skvělý ScrumMaster #ScrumMasterWay, Agilní lídr: Využití síly vlivu nebo Agilní Metody Řízení Projektů.
Vše co je popsáno výše v článku, je pravda a čte se to vcelku hezky (dalo by se také odvodit že menší firmy jsou v zavádění změn méně úspěšné než ty větší které jsou již ve své historii zvyklí na změny a to i zcela zásadní).
Dle toho co se dozvídám o metodice Scrum, je určena spíše pro menší teamy řekněme do 15 lidí. Na menší projekty které nejsou tak zásadní pro chod firmy jako takové (core business). S náročnosti vývoje řekněme půl roků.
Existují aplikace které jsou např. zcela zásadní pro chod státu, a kde je již funkcionalita dána dopředu (striktně vymezena – např. legislativou) termíny stanoveny nabitím účinnosti zákona. Dokumentace je jasně dána, a vše musí být důkladně zdokumentováno.
Já jsem se setkal bohužel s tím, že firma spíše použije přechod na jinou metodiku jako výmluvu k tomu aby nemusela dodržovat metodiky již nastavené v rámci firmy.
Termíny tlačí? Nestíhám vytvořit dokumentaci dle metodiky kterou mám schválenu klientem? Není čas na to vytvořit business analýzu? Nevadí, přejdeme na jinou metodiku která to po nás nevyžaduje a která nám uvolní ruce pro samotnou tvorbu softwaru. To že se již pak vyvíjí aplikace takzvaně na koleně, bez jasného zadání (kromě požadavků) pro zúčastněné role už tolik nevadí.
Dále cituji z článku:
A tak nemáte komfort toho vše si do detailu rozmyslet, předat, zaprotokolovat, udělat analýzu, popsat UML diagramy, rozmyslet třídy, rozkreslit chování, popsat GUI, nakódovat, otestovat, opravit, předat, upravit aby se to dalo používat, opravit …
Doopravdy metodika SCRUM nahrazuje většinu teto dokumentace spíše osobním kontaktem a povětšinou slovním předáváním informací?
V metodice SCRUM jsou definovány některé artefakty kde jsou udržovány požadavky (ať už back log, či sprint log), ale nejsou již rozpracovány více do hloubky.
Možná se mílím a budu rád když mě opravíte.
Děkuji.
Ad Scrum a mensi tymy.. rekneme, ze implementace Scrum procesu v mensich tymech je snazsi. Ale videla jsem velke mezinarodni korporace kde Scrum uspesne pouzivali i na opravdu velkych projektech…
A na otazku v zaveru – Scrum ani agilni metody nejsou definovany tak ze vsechno stare bezezbytku nahrazuji, jen rikame, ze mate delat jen to, co je potreba a uzitecne a ze vetsinu veci naradi komunikace. Ale rozumim tomu, ze pochopeni tohoto principu je treba zazit funkcni scrum tym 🙂
To je zajímavý postřeh, že velké firmy jsou úspěšnější v aplikaci změn než ty malé a proč tomu tak je. Intuitivně bych řekl, že to bude spíše naopak.
Podle mého názoru je příčina mnohem prozaičtější. SCRUM je prostě módní “BIZ word” slibující zázraky v porovnání s tím, co ve velkých korporacích známe.
Tím však nechci říct, že bych SCRUM považoval za špatnou metodiku. Naopak! Po deseti letech projektařiny dle PMI, PRINCE2 či IPMA zjišťuji, že je mnohem efektivnější způsob dodávání funkčních celků. Po půl roce se SCRUMem jsem poprvé ve své kariéře zažil, že produkťáci nestačí vývoji.
SCRUM funguje, důvod, proč se však dostává do velkých organizací není osvícenost managementu jako spíš přání vyzkoušet něco nového, když to, co máme, není 100%.
… toť můj soukromý názor člověka, který zažil to (vodopád) i to (scrum).