Agile zdaleka není již jen doménou IT

Vše se mění, a i Agilní metody přecházejí do další fáze. Přestávají být jen výstřelkem IT, kde byly jejich kořeny a hledají nová uplatnění v nových odvětvích jako je hardware, sales, marketing, fungování organizace ale i v soukromém životě. Prostě se z nich stává mainstream. Samozřejmě adopce Agilních přístupů a Agilní kultury není až tak rychlá, jak by mohla být a je jedno zda v IT či mimo něj, ale pomalu nenajdete firmu, kde by o jistém stupni Agility alespoň neuvažovali. Proto asi není překvapením, že občas nastanou události, které se mohou na první pohled zdát docela překvapivé.

Nevím, nakolik tato informace proběhla u nás, ale konkrétně před několika dny oznámená akvizice společnosti SolutionsIQ nadnárodní konzultační firmou Accenture, vyvolala v mezinárodních Agilních komunitách docela překvapení a diskuze na téma „co to znamená“ a kam se ubírá Agile.

Tak můj dnešní blogpost bude taková krátká úvaha, kterou za danou fúzí vidím. Pro začátek, SolutionsIQ byla relativně známá americká společnost zaměřující se na Agilní transformace firem, pravidelný sponzor Globálních Scrum Gatheringů a všech větších a významných akcí Agilního světa. Byla to společnost, která aktivně pomáhala Agilní komunitě (jejich Agile-Amped podcasty jsou legendární včetně mého 🙂 ) a spousta známých Agilních Coachů a Certified Scrum Trainerů s nimi někdy spolupracovala. Accenture jako globální konzultační společnost asi každý zná, takže tu představovat nemusím.

Tento merge může vypadat na první pohled klasicky. O řád větší společnost kupuje menší firmu. To je samozřejmě pravda, ale z pohledu fungování a cílů a kultury, se jedná o společnosti zásadně odlišné. Kupující musí mít důvod do tohoto spojení jít. A tím je podle mne víra v Agilní kulturu a Agilní přístupy a jejich úspěšnost na trhu. Stále více firem je v nějaké podobě Agilní, aniž si to uvědomují včetně governmentu v USA. A to vyvolává požadavky na zkušené Agilní Coache, Scrum Mastery, Product Ownery, prostě lidi, kteří s Agilem praktické zkušenosti mají. I Accenture má své konzultanty (určitě alespoň v USA), kteří se zaměřují na Agile a jeho zavádění, ale nemá jich dostatek. Z tohoto pohledu je akvizice SolutionsIQ pro ně logickým krokem. Koupili si zkušenosti v top kvalitě a velikosti, ve které mohou trénovat jejich další lidi a tak rychle službu Agilní transformace škálovat. Mít dostatek zkušených lidí, kteří budou pomáhat s adopcí Agilu ve velkých firmách, tj. u klasických zákazníků Accentrue, je snem spousty menších Agilních firem. Accenture měl zákazníky, ale neměl dostatečnou znalost a zkušenost, a to byla jejich slabina. Jejich zákazníky zdaleka nejsou jen IT firmy, ale jsou to opravdu firmy celého spektra. A ty se teď budou v daleko větší míře stávat Agilními. A zdá se, že nové zakázky se jen hrnou.

Tato malá zpráva v podstatě znamená, že velcí hráči na konzultačním poli se vrhají na Agilní transformace a že věří v úspěch Agilního řízení. A že se nejedná již jen o IT, ale obecně o firemní řízení. Je to trend, který možná není jednoduché aplikovat, ale je nevyhnutelným krokem vedoucím k úspěchu firem v dnešním komplexním dynamicky se měnícím světě.

Ještě odoláváte? Přijďte se podívat na některý z našich kurzů, například jednu z novinek Certified Agile Leadership, kde se podíváme na to, jak takovou Agilní firmu budovat a jak vypadá role Agilního leadera.

Agilní Leader

Čím více jsou Agilní metody populární, tím více je skloňován termín Agilní Leader a Agilní Leadership. Jak se liší tradiční manager od Agilního leadera? Když jsem dávala dohromady nový kurz Certified Agile Leadershp (CAL), dala jsem dohromady kompetence, které by Agilní leader měl mít – Agile Leader Wheel.

Výborní Agilní Leadeři disponují čtyřmi základními kompetencemi – definovat vizi, motivovat, získávat zpětnou vazbu a implementovat změnu.

Schopnost formulovat vizi je motorem změny i motivace. Vize není nutně spojená s produktem a businessem, ale měla by být zaměřená i na organizaci jako takovou. Druhou kompetencí je schopnost motivovat a dodávat energii. Je to kompetence úzce spojená s vizí. Když máte dobrou vizi, motivuje sama o sobě. Agilní Leadership staví na takzvané vnitřní motivaci, na posílení autonomie jednotlivců a týmů. Třetí z kompetencí Agilního leadera je zpětná vazba. Zpětná vazba je pro Agilní organizaci součástí DNA. Umění získat zpětnou vazbu na úrovni systému jako takového je pro leadery kritické. Poslední je umění prosadit změnu. Dotáhnout to co chcete do konce. Změnit věci, lidi a jejich chování. Agilní leader se musí změnit na všech třech úrovních. První úkol je změnit sám sebe, svoje uvažování, hodnoty a chování, svůj styl práce. Druhý bod je změnit to, jak ovlivňuji lidi kolem sebe, jaké s nimi mám interakce, jak je dokážu nadchnout, aby se stali týmem a všichni táhli za jeden provaz. Třetím elementem je změna na úrovni systému, změna celé organizace.

Agile Leadership Wheel

Kromě již zmíněných kompetencí musí Agilní leader vědět, kdy je vhodnější se rozhodnout a kdy by měl rozhodnutí delegovat. Jak posílit spolupráci a jak ji udělat efektivní a smysluplnou. Jak zapojit ostatní, aby přicházeli s dobrými nápady a sami za jejich implementaci přebírali zodpovědnost. Současně se musí umět rozhodnout kdy být nezávislým facilitátorem a kdy coachem. Nemluvíme tu ani tak o coachingu jednotlivců, který samozřejmě také může být užitečný, ale o coachingu systému – tedy týmů a organizace jako celku. Výborní Agilní leadeři se Agilními leadery nenarodili, ale neustále hledají cesty jak se stát lepšími a jak výše zmíněné kompetence získat a posílit.

Agile Leadership Wheel je součástí mého kurzu Certified Agile Leadership (CAL) od Scrum Alliance který v současné době jako jediná nabízím v Čechách a na Slovensku. Přijďte a nechte se provést cestou Agilního Leadera. Slibuji, že to nebude nuda a že si odnesete spoustu praktických kroků co dál.

Kultura Agilní firmy

Kultura je těžko definovatelná. Je to něco nehmotného. Když funguje, ani o ní nevíte. Když nefunguje, spolehlivě vám podrazí nohy. Nedá se snadno změřit, ale dobrá kultura je kritická pro úspěšnost firmy. Můžeme se přít, co bylo první – jestli slepice nebo vejce –  tedy jestli kultura jen následuje organizaci, nebo definuje organizaci, ale ve finále to není důležité. Kultura odráží to, v co věříme, je to filosofie, to jací jsme. Když se dostatek lidí stane Agilními, kultura se změní a celá organizace se stane Agilní. Zní to jednoduše, ale v praxi to tak snadné není.

Já jsem hledala dobrou definici kultury roky, a překvapivě jsem ji našla na Certified Agile Leadership kurzu (CAL) Michalela Sahoty v San Jose v Californii. Myslím, že se mu podařilo zviditelnit klíčové prvky kultury firmy. Použila jsem jeho model jako inspiraci.

Kultura je sestavená ze dvou částí. Mindsetu a struktury.

Agile Culture

Já jsem vždy upřednostňovala mindset před strukturou. Mindset vám umožní kulturu změnit. Dobrý mindset generuje natolik silnou energii, která i hory přenáší, když je třeba. Struktura často naopak změně brání. Takže čím začít? Strukturou nebo mindsetem? Já osobně preferuji mindset. Je to těžší, ale v dlouhodobém horizontu to skvěle funguje a přináší výsledky. Definujte jasný cíl, kam a proč se chcete dostat. Něco, za čím půjdete, něco, co vás každý den spolehlivě dostane z postele. Něco, čemu v hloubi duše věříte a jste ochotni za to bojovat. Něco, co vás přinutí spolupracovat s ostatními a vytvořit to společně. Něco, co sami nezvládnete. A až úspěšně změníte mindset, jste obvykle připraveni změnit i strukturu. Vlastně to dělá celou změnu kultury snazší. Stačí začít u sebe. Ostatní vás budou následovat.

Agilní Leadership

Kdysi dávno jsem se snažila přijít na to, co říct leaderům klasických organizací, aby pochopili, o čem je vlastně Agile a Scrum, a co to pro ně znamená. Jak se mají změnit, co mají a nemají dělat. O trochu později jsem pochopila, že to celé byla úplně špatná otázka 🙂 No, lidi se učí a já taky. Někde tady vznikl koncept Agilního Leadership programu, který dnes úspěšně pomáhá firmám stát se moderními, nebo chcete-li opravdu Agilními.

S tím jak se mění organizace na flexibilnější, reagující na změny komplexního světa, Agilnější, přichází ruku v ruce i změna toho, jak takové firmy řídit. Jako součást svých kurzů pro leadery v Agilních organizacích jsem nakreslila tento model, pomocí kterého provádíme executive leadery, managery, ředitele, vlastníky firem změnou na Agilní organizaci. Není to o žádném konkrétním procesu. Na to máte ve firmách spoustu lidí, kteří je umí a implementují Agile, Scrum, Kanban, Extrem Programming, Lean, za vás. Je to o uvědomění si změny, porozumění a přijmutí nového stavu a schopnosti změnu aplikovat.

Agile Leadership

Agile Leadership model je založen na pochopení organizace jako systému. Organizace jako sytém je z podstaty věci komplexní. Neexistuje tu jasná vazba mezi příčinou a důsledkem. Je to síť vzájemně se ovlivňujících uzlů. Není předvídatelná, proto klasické metody řízení, které pochází z tradičního světa, selhávají. Očekávají totiž konzistentní predikovatelné chování. Takový byl svět někdy do roku 1970, než globalizace a internet zrychlili a zhustili svět natolik, že přestal být jen komplikovaný a vztah mezi příčinou a důsledkem se již nedá jednoznačně určit.

Complexity - Cinefin

Prvním bodem Agile Leadership modelu je Awareness – tedy uvědomění si reality, porozumění, informovanost. Organizace jako systém je nekonečným zdrojem signálů, které vám když budete pozorně sledovat, poslouchat a vnímat usnadní jeho pochopení. Druhým bodem je Embrace – tedy schopnost vstřebat realitu bez nutnosti ji hodnotit. Stát se její součástí se vším co to obnáší. Nakonec, je tu poslední bod, Change – schopnost ovlivnit jak se systém chová.

Tohle je ve zkratce Agilní leadership program. Žádná změna není zadarmo, a změna nás samotných je ta nejtěžší. Výsledek ale určitě stojí za to.

S tématem má i souvislost i můj článek Agilní organizace.

Agilní Organizace

Organizace se neustále vyvíjí. V době průmyslové revoluce se svět změnil k nepoznání. Z malých businessů začaly vznikat velké továrny. Bylo potřeba řídit velké množství dělníků a to dalo základy managementu, jak ho známe dnes.

Organization 1.0

organization 1.0Typickou strukturou byla hierarchická pyramida. Moc, motivace a směřování v podobě cukru a biče, pevná struktura a strmý žebříček pozic bylo v té době dobrou odpovědí na aktuální situaci.

Svět se změnil, a organizace se snažily řídit lidi stejně jako stroje. Definovaly fixní procesy, role, pravidla. Nebylo to nijak špatně, protože složitost většiny problémů na které organizace narážely, se daly vyřešit stanovením best practices. Obecně se mělo za to, že zaměstnanci jsou stejně jen líná banda flákačů a tak je potřeba pevný řád a kontrola. Většina lidí se pohybovala v tribal leadership levelu 2 “My life sucks“, tedy “Můj život je nanic“.

Organization 2.0

img_0752-300x225Jak šel čas, a prostředí businessu se stávalo složitější, firmy se měnily a hledaly cestu ve specializaci a rozdělení zodpovědností. Všechno se nejprve zanalyzovalo a pak teprve udělalo. Byla snaha složité problémy moderního světa rozsekat na jednoduché činnosti a ty pak řešit best practices na které jsme byli po léta zvyklí.

organization20

Organizace se předháněly v nových procesech a rolích. Stávaly se komplikovanějšími a neohrabanějšími. Hlavní motivací bylo stát se nejlepší na úkor ostatních. Majorita lidí se pohybuje v Tribal Leadersip level 3 “I‘m great, you are not“, tedy “Já jsem nejlepší, a vy ne“. Je to prostředí optimalizující jednotlivce. Jsou v něm manageři, kteří říkají, co mají ostatní dělat. Vzniká “Leader-Follower“ model. Od zaměstnanců se čeká, že se stanou promazanými kolečky složitého stroje.

Organization 3.0

Leader-follower V současnosti, kdy už svět není ani jednoduchý ani komplikovaný ale komplexní, je třeba umět na změny reagovat. Být dostatečně flexibilní, Agilní, chcete-li. Moderní organizace je uzpůsobená tak, aby neustále hledala a optimalizovala business hodnotu. Už není tak důležité, jak efektivně pracují jednotlivci. Podstatný je celkový výsledek a přínos. Komplexita moderního světa s sebou přinesla takovou složitost, že již není možné věci rozmyslet, popsat procesy, vytvořit zodpovědné role.

Agile organization 3.0Organizace potřebují tvořit adaptivní sítě, které jsou inovativní a kreativní a rychle reagují na změnu prostředí. Odpovědnost se z jednotlivce přenáší na týmy.
Současně s tím je třeba změnit leadership model z “Leader-Follower“ na “Leader-Leader“ kde týmy samy přebírají zodpovědnost a rozhodování v rámci firemní strategie do svých rukou a pomáhají organizaci stát se flexibilní.

Leader-Leader model

Tribal leadership model se postupně mění a většina lidí v takové organizaci jsou v levelu 4 “We are great“ tedy “My jsme nejlepší“. Firma již není tvořena nezávislými specialisty ale týmy, které dohromady tvoří systém. Systém, který je dynamický, flexibilní a dobře reaguje na komplexitu okolního světa. Je to jediná cesta, jak dlouhodobě uspět v současném komplexním světě. Moderní organizace jsou Agilní. Jsou tvořeny z lidí, kteří se vzájemně ovlivňují a spolu v rámci komplexního systému celé organizace reagují na okolní svět. Je to jiný svět, než na který jsme byli zvyklí. Ale je to jediná cesta jak reagovat na to co se děje kolem nás a být dlouhodobě úspěšní.

Agile Organization
Agile Organization

Jak začít?

– Organizace je tak dobrá, jak dobré má leadery. Upřednostňujte “Leader-Leader” leadership model a tvořte kulturu Tribal Leadership modelu “We are great!” tedy “My jsme nejlepší“.

– Decentralizujte, tvořte sítě and komunity. Umožněte autonomní rozhodování v rámci dobře definovaného prostoru.

– přečtěte si mojí knihu The Great ScrumMaster – #ScrumMasterWay která je dobrým průvodcem nejen pro ScrumMastery ale i leadery, managery a ředitele organizace která se chce stát Agilní Organizací 3.0.

Co mi přineslo WebExpo 2010 – část 4

Andrea začal svoji přednášku prohlášením: It’s not a technology which makes a difference. Tedy že technologie Vám k úspěchu nepomůže. Potřebujete něco víc. Leadership.

Zamyslete se nad tím v kolika případech manageri okolo vás používají jen tyto dva základní nástroje: Hůl a mrkev. Všechny bonusy jsou o tomto principu. A funguje to? Jen v krizových situacích. Ale většina firem není 100% času v krizové situaci, nebo by alespoň neměli být. A nic jiného z oblasti řízení lidí a motivace neznají.

Andrea Provaglio

Andrea měl výbornou hru kdy nechal účastníky zažít, jak se manageri většinou chovají, a jaké to má následky. Co se stane, když je někdo ze systému náhle odebrán, a teď se všichni tváří, že ten člověk nikdy ani neexistoval (Týna v tomto případě z ničeho nic odjela do Dánska a nový manager přišel a nikdo nevěděl proč). Myslím, že se to musí zažít. Dobré na tom je to, že i když nový leader je slabý a vlastně ani leaderem není, systém si najde neformálního leadera a vše funguje dál. Jen ne tak dobře. I pro nového leadera navázat na existenci předchozího leadera a třeba i věci změnit, než se tvářit že ten před ním nikdy neexistoval. Dejte si fotku týmu na nástěnku ke kávovaru a až se někdo zeptá kdo to je, je snadné odpovědět to je Týna, Týna je teď v Dánsku ale předtím to byla naše managerka. Konzistence týmu není narušena. A vše funguje dál.

Na závěr ještě vzpomenu Andreovu radu, že nemůžete úspěšně nasadit Scrum ve firmě kde chybí leadership. Všechnoživé je vždy samoorganizující se. Jen se to často organizuje jinak, než bychom to rádi viděli. Co je tedy největším problémem obecně? “Overusing technical mind“…