Proč je Backlog Refinement aktivita a ne meeting

Backlog Grooming se stal postupně velmi častou praktikou jak udržovat Product Backlog a rozumět jednotlivým User Stories. Týmy takový Backlog Grooming pořádají pravidelně jednou až dvakrát za Sprint, a trvá něco kolem 1-2 hodin. Když se ale podíváte na Scrum Guide, nikde se o takovém meetingu nic nedočtete. Jak tedy zajistit, že máme kvalitní Backlog a rozumíme mu bez Backlog Groomingu? Scrum Guide definuje pro tyto účely průběžně probíhající Backlog Refinement. Proč to není meeting? Protože všechny meetingy, kde musí být celý tým, jsou drahé. A když jsou dlouhé, obvykle nejsou ani moc efektivní.

Celý Backlog Refinement tedy můžete dělat jen jako sérii workshopů, kterých se účastní ti, pro které to zrovna dává smysl. Někdy je to jen malá skupinka složená z členů týmu, někdy se přidá Product Owner, jindy stakeholdeři. Vyjímečně se zúčastní všichni. Tyto workshopy děláme tak často jak je potřeba, abychom v každou chvíli měli připravený kvalitní Backlog na cca 2-3 Sprinty dopředu. Když tato aktivita probíhá dobře, tak všichni rozumí vizi produktu, vědí, jak se definuje business hodnota, mají přehled o velkých funkčnostech, které se chystají v budoucnu, a mají detailní porozumění toho, na čem budou pracovat v následujících Sprintech, jak co se týče business hodnoty tak představě o řešení problému. Jak poznáte, že je Backlog Refinement dobrý? Sprint Planning je potom jen rychlým checkem že víte, co v rámci Sprintu dokončíte, akceptace dokončených funkcionalit v rámci Sprintu Product Ownerem je formalitou, protože nevznikají nedorozumění a zákazníci jsou produktem, který na Sprint Review prezentujete spokojeni, a dávají zpětnou vazbu, která produkt zlepšuje, nikoli shazuje ze stolu.

Jako včerejší počasí

Na jednoduchý problém existuje jednoduchá pomoc. Tým neustále overcommituje. Tedy slíbí sedm User Stories a dodá čtyři. Příští Sprint slíbí osm a dodá jen tři, další se zaváže dodat sedm a dodá pět. A tak to pokračuje Sprint po Sprintu. Když se zeptáte co s tím tým dělal, obvykle odpoví, že to řešili na retrospektivě a že příště už se to povede.

Jak dobře odhadovat, kolik se nám toho vejde do Sprintu? Tak předně věřte tomu, že obvyklé věci se dějí obvykle a výjimečné jen výjimečně. Tedy, že když několik sprintů za sebou dodáváte méně, než plánujete, tak se tak asi bude dít i v budoucnu. Důvody pro to se mohou různit, ale na úrovni týmu a Sprintu to vždycky vyjde.

Existuje rychlá medicína. Příští Sprint si do Sprint Backlog vezměte přesně tolik, kolik jste minule stihli dokončit. Takzvaně “včerejší počasí“. Ostatně říká se, že kdyby předpověď počasí byla dělaná podle včerejšího dne, že bude přesnější, než když se ji snažíme odhadovat. Nevím, jak s počasím, ale tady to funguje a výsledek se dostaví okamžitě. A teď, když už to umíme, tak se můžeme pozvolna zaměřit na to, jak rychlost týmu zvednout. Je to první úspěch a na tom se dá stavět. A můžete začít tím, že ho společně zajdete oslavit.

Backlog Grooming

Také se ptáte k čemu je Backlog Grooming? Cílem tohoto meetingu je zajistit, aby tým rozuměl celému Backlogu. Proto na úplně prvním Groomingu začínáme tím, že Product Owner v 15ti minutách představí vizi produktu /releasu a všechny Epicy. V druhých 15ti minutách představí střední vrstvu Backlogu, tzv. Super User Stories – tedy předpřipravené funkcionality, které přijdou na řadu za několik Sprintů. Nejsou ještě dostatečně malé ani úplně konkrétní, ale už mají obvykle formu User Story. Takových Super User Stories by mělo být připraveno na 5-10 sprintů. A zbývající čas Backlog Groomingu věnuje Product Owner konkrétním User Stories na vrcholu Backlogu. Ty už musí být INVEST, tedy jasné, konkrétní a dostatečně malé, aby se daly kdykoliv naplánovat a v rámci Sprintu dokončit. Takových User Stories potřebujeme v Backlogu na cca 2-3 Sprinty.
Backlog Grooming

Každý další Grooming už většinou Product Owner spolu s týmem prochází User Story podle priorit tak, aby měli pokaždé připraveno dostatek práce pro další Sprinty. Grooming se obvykle dělá v půlce Sprintu, aby v případě potřeby bylo dost času si danou funkcionalitu promyslet a to jak ze strany Product Ownera, tak týmu. Obvyklou součástí Backlog Groomingu je i ohodnocení User Stories Story Pointy, aby se Product Owner mohl rozhodnout na základě komplexity o prioritě, tým si ověřil, že to všichni chápou stejně a společně ev. dodefinovali akceptační kritéria, či User Story rozdělili.
Jak dlouho takový Backlog Grooming trvá? To záleží na přípravě, kterou tým jednotlivým User Stories věnuje, na připravenosti a kvalitě jednotlivých User Stories, a schopnosti efektivně komunikovat. První Groomingy obecně trvají dlouho, další mohou běžně trvat kolem 30-60minut.

Backlog Grooming

Chcete-li Grooming krátký, a navíc nemáte rádi meetingy, můžete zvážit jako tým na fotce ho dělat u tabule ve stoje. Určitě se omezí dlouhé nikam nevedoucí diskuse a posílí příprava týmu. Zároveň fyzická reprezentace umožňuje se zapojit do dodefinování User Stories každému, a nečekáte na Product Ownera až to dopíše do systému. Takže rozhodně doporučuju. Určitě to zkuste.

Jaké to je když vám vyjde kniha

První pocit? Překvapení. Přijde tlustý balíček se třemi autorskými výtisky. Jen tak, z ničeho nic. Jeeeee už je to tady! Ta je pěkná 🙂 a pak se vám začne honit hlavou, jak to celé bylo. Já v podstatě knihu psala v nejrůznějších koutech světa. Doma prostě nebyl čas se zastavit a přemýšlet. Proto tak ráda cestuju. Je to osvěžující. Kde to celé začalo? Já myslím, že v Indii. Seděli jsme u bazénu při konferenci a říkali si, že by bylo fajn napsat knihu. A vymysleli osnovu. A pak osnova pak dlouho ležela u ledu… A pak jsme začali pomalu psát. Kousek po kousku. Ale jak říkám doma mi to moc nešlo. Psát knihu je děsně práce. Trvá to nekonečně dlouho. Pořád to není hotové.

A tak jsem se rozhodla s tím pohnout a první rozumně velký kus jsem napsala v Indonésii. Bangka Island. Každý den po odpoledním ponoru, až do večeře. Jsou tam úžasné soft korály. Jedny z nejhezčích na světě. To je stejně můj sen, pracovat někde pod palmičkou. Pak bylo po dovolené. Pak další části vznikaly v letadlech a při čekání na letištích do Kalifornie – v San Fransicsu je úžasně, taky je tam moře. Pak cestou do Kieva, Rigy, Barcelony, Talinu, Kodaně, Krakova, Moskvy, New Yorku, v Las Vegas – nic jsem v casinech nevyhrála. Škoda, pár miliónů by se mi ke splnění snu sedět pod palmičku hodilo.

Další velký kus jsem napsala na Filipínách. Zase potápění. Odpolední dvě hodinky po ponorech na Moalboalu, pak v thajské restauraci na pláži v Boholu a finální části v Coronu, kde mají Japonské vraky plné podmořského života. Nádhera. Ale pořád to tak nějak nebylo hotové. Už mi to začínalo vadit, nemám ráda dlouho nekonečnou práci… a tak jsem poslední kusy dopsala ve Vietnamu v Saigonu nebo Ho Chi Minh City chcete-li. Hodina taxíkem do práce, hodina zpět do hotelu. Tam jsem ve finále četla i celou knihu ještě jednou v rámci finálního review. To si teprve uvědomíte, kolik jste toho napsali. To už bylo povzbudivé. Skoro hotovo. A jsem moc ráda, že jsem na knihu nebyla sama. Vždycky je daleko větší zábava s někým spolupracovat.

A pak nastal ten největší problém, kde sehnat vydavatele. Nakonec to šlo celkem snadno. A tak děkujeme nakladatelství Computer Press za vydání naší knihy “Agilní metody řízení projektů“ a doufáme, že se vám bude líbit. Co se dočtete?

„Snažili jsme se čtivou formou popsat všechna možná zákoutí a nástrahy, které vás při přechodu na Agilní metody mohou potkat. Kniha nepopisuje jen teorii, co to Agilní metody jsou, jak funguje Scrum Proces a Kanban, a jak by jednotlivé artefakty těchto procesů měly správně vypadat, ale primárně se snaží vysvětlit filozofii Agilního přístupu a zaměřit se na vysvětlení, proč jednotlivé metody fungují. Součástí textu jsou praktické příklady a doporučení co dělat a čeho se naopak vyvarovat.

Kniha se zabývá Agilními metodikami vývoje software v různých typech společností, od malých firem až po nadnárodní korporace. V první části knihy jsou popsány základní stavební prvky Agilního vývoje, od vlastní definice procesu až po ukázky z praxe. Čtenář se dozví všechny potřebné informace k adopci Agilních metodik, kulturní odlišnosti Agilních firem a další základní stavební kameny nutné pro úspěšnou adopci Agilních principů. Kniha dále obsahuje podrobný popis rolí, které se typicky vyskytují v Agilně řízených firmách. Vedle těchto popisů obsahuje kniha i “kuchařky”, resp. doporučené postupy adopce agilního řízení pro různé velikosti a typy firem.“

Dejte nám prosím vědět, jak se vám kniha líbila, co vás zaujalo, nebo co byste viděli příště raději jinak. Hezké čtení. Naší knihu Agilní metody řízení projektů můžete získat zde.

Několik důvodů proč rozdělit User Story

Důvodů proč rozdělit UserStory může být hned několik.
Ten nejčastější je, že je moc velká a nevejde se do Sprintu. A protože základem Scrum procesu je pravidlo že tým vybere co během Sprintu dokončí a to na konci prezentuje zákazníkovi na customer demu, takovým UserStory které by dokončit nešly se musíme vyvarovat. Jak UserStory dělit? Po menších funkcionalitách. Nikdo neříká že takto rozdělěnou UserStory si zákazník musí nutně chtít koupit, ale jen že mu musí přinášet hodnotu. A ta je třeba i v tom, že si představí, co vlastně od dané funkčnosti chce. Tedy např. pakliže chce fakturace, asi si nekoupí jen readonly seznam faktur, ale bude je chtít i vytvářet a tisknout a filtrovat… ale jako mezivýsledek po prvním Sprintu mu hodnotu přinese i jen obyčejný seznam.

Druhým důvodem je různá priorita jednotlivých funkčních celků. Ono je to jedno spojeno s druhým. Když je UserStory moc velká, tak se obvykle Product Owner ptá, co jí dělá tak náročnou a komplexní. A přijde se obvykle na to, že udělat seznam faktur je snadné, ale tým ještě nikdy nedělal print preview a daná komponenta ho neumí a tedy je to pro ně náročné. Ono ale obvykle ne všechno je nutné a ne všechno stojí za tu cenu, kterou to má. A může se stát, že možnost print preview pro zákazníka vlastně nemá takovou priorotu a že ji odloží, na čas, či úplně.

Scrum vám umožňuje funkcionalitu řídit. Tím že složité celky musíte rozpadnout na menší kusy aby je tým stihnul v rámci Sprintu vás nutí přemýšlet o tom, jestli opravdu všechny drobné funkcionality potřebujete a jestli estimate odpovídá ceně, kterou jsme ochotni za očekávanou business value dané funkcionality v UserStory zaplatit.

Krátké vývojové cykly – Sprinty

Podíváte-li se na software development projekty, dost část se Vám stane, že nejsou dostatečně dobře časově odhadnuty. Samozřejmě částečně je to dáno špatnými odhady vývojářů. Často je ale hlavním problémem nejasná specifikace na začátku, která se v průběhu stále upravuje a designe a architektura se pak neustále předělává. V tom úplně nejhorším případě na konci máte něco úplně jiného, než se zpočátku myslelo.

V této sekci se zaměřím na to jak včas odhalit, že vám vůbec hrozí problém nedokončení v daném termínu. Začneme kvalitním produkt backlogem. Ten zdaleka nemusí být rozpracován do detailů, ale musí obsahovat všechny aktivity – Story – které musí být hotovy, aby byl se projekt mohl odevzdat. Např. pro implementaci nějaké funkcionality asi musíte udělat návrh, designe testu, implementaci, integraci, otestování a napsat dokumentaci. Tyto highlevel Story ohodnotíte body a v průběhu projektu detailněji rozpracujete.

Tým nechte pracovat v pravidelných cyklech – Sprintech. Na konci každého Sprintu jednoduše odečtete body za již hotové úlohy z celkového backlogu. Porovnáním hodnoty s plánem velice rychle vidíte, jestli je vše v pořádku či ne. Použijete-li pro vizualizaci burndown graf, automaticky víte, jak jste na tom a to pravidelně každý sprint. Úkolem sprintu je naučit tým naplánovat to co opravdu zvládne a odevzdávat pravidelně stále stejný objem práce a tak zvýšit důvěryhodnost odhadů a spolehlivost data dokončení.

Sprint by měl být krátký, obecně by asi neměl být delší než měsíc. Při zavádění Agile a sprintů se nebojte na začátku změnit délku sprintu, když se ukáže pro váš projekt nevhodná. Nám se nakonec osvědčily 14 denní sprinty. Začínali jsme s týdnem, ale to se ukázala být moc krátká doba. Dobrá pomůcka je že musíte být za sprint schopni ukončit běžnou úlohu. Ale úlohy se dají vcelku neomezeně dělit, takže jde spíš o to si to vyzkoušet přímo ve Vašem prostředí.