Sprint Goal – příklad

Jedna z častých otázek je, jak má správně vypadat Sprint Goal. Pojďme se ale nejdřív podívat, co to je. Sprint Goal dává Sprintu smysl. Definuje, čeho chceme dosáhnout. Dává dostatečně silný důvod jeho existence. Proč by měl Product Owner do Sprintu investovat (čas i peníze). Vyplatí se to? Sprint Goal je nedílnou součástí prioritizace Backlogu. Sprint totiž není o dodání jednotlivých položek Backlogu, ale o dosáhnutí cíle Sprintu, tedy Sprint Goalu.

Sprint GoalJak by mohl takový Sprint Goal vypadat? Když o něm slyšíte úplně poprvé, můžete začít třeba Sprint Goalem, který je implementací větší položky Backlogu. Jako je třeba:

Ve Sprint Backlogu potom budou různé položky Backlogu, které tvoří jednotlivé části Dashboardu.

Sprint Goal: “Dashboard“ 

Příklad PBIs: “Tabulka s příjmy a náklady, graf cash-flow, semafor zdravosti financí, seznam nezaplacených faktur.“

Když budete chtít v pochopení Sprint Goalu pokračovat, tak o trochu lepším cílem sprintu je podívat se na to z pohledu business hodnoty a zákazníka a identifikovat tak potřebu, například:

Jednotlivými položkami Backlogu, které pak tým následně vybere z Backlogu budou nejen položky tvořící Dashboard, ale například notifikace, které užitečnosti přehledu o financích můžou přispět i více než samotný dashboard.

Spring Goal: “Zvýšit přehled o financích“

Příklad PBIs: “Tabulka s příjmy a náklady, graf cash-flow, semafor zdravosti financí, notifikace o překročených limitech, notifikace o fakturách po splatnosti“.

Na závěr už zbývá jen přidat příklad, jak by takový Sprint Goal nikdy vypadat neměl. “Dokončit PBI1, PBI2, PBI4 a PBI6 podle definice“. Takový Sprint Goal je příkladem tradičního mindsetu a naprostého nepochopení toho o čem Scrum je. Tedy zaměňuje Sprint Goal za konkrétní specifikaci, a Backlog za ToDo list. Ale ani jedno není Scrum. Scrum je takzvaně ‘purpose driven‘. Tedy řízený nějakým vyšším smyslem, něčím, co přináší hodnotu pro zákazníka. Něčím, do čeho byste byli ochotni investovat svoje peníze, abyste další Sprint zaplatili. A pak další, a další. Něco, čemu věříte natolik, že byste do toho šli.

Jak může vypadat Product Backlog – Příklad

Jak tak školím různé kurzy, spousta lidí se ptá, jestli mám někde příklad Product Backlogu. A já nikdy nevím jak jim vysvětlit, že je to snadné a nic složitého na tom není. Můžete začít hned. Stačí vám pro to takové ty malé podlouhlé papírové kartičky, anebo jednoduchý Microsoft Excel, či Google Sheet.

Nejjednodušší variantu Product Backlogu si můžete představit jako kartičky  (jeden sloupec Excelu), kde jednotlivé funkcionality jsou například:

Automatický výběr piva na párty
Vybrat nové pivo na ochutnání
Objednat oblíbené pivo
Doporučit drahé pivo

Jak asi víte, nejčastější formou psaní Product Backlog Items je User Story. V takovém případě Backlog obvykle rozšíříte o jméno a takzvané Conditions of Satisfaction.

Jméno
UserStory
Conditions of Satisfaction

Automatický výběr piva
Jako Jon (zaneprázdněný manager) chci, aby mi “Beerer” vybral piva na párty, abych mohl různorodým výběrem oslnit přátele.
Jon překvapí své přátele výběrem z lokálních pivovarů po celém světě a pivy různých chutí.

Vybrat nové pivo na ochutnání
Jako Jon chci zobrazit katalog piv, abych si mohl vybrat nějaké nové pivo na ochutnání.
Jon může porovnat piva podle chutí přímo z katalogu.

Objednat oblíbené pivo
Jako vracející se zákazník chci vidět oblíbená piva, abych si je mohl znovu objednat.
(může zůstat prázdné – conditions of satisfaction nejsou nutná).

Doporučit drahé pivo
Jako vlastník obchodu chci, aby “Berrer” doporučovat přednostně drahá piva, abych měl větší zisk.
Zákazníci se necítí pod tlakem moc utrácet.

Popřípadě můžete ještě přidat několik volitelných položek jako: ID, Estimate, Epic, a Priorita.

ID PBI Estimate Epic Priority
234 Automatický výběr piva na párty 20 Order 1
556 Vybrat nové pivo na ochutnání 8 Order 15
123 Objednat oblíbené pivo 3 Order 40
89 Doporučit drahé pivo 5 Profit 50

No a to je vše. Jak vidíte, není na tom nic složitého, nic co by vyžadovalo žádné komplexní nástroje složitější než podlouhlé papírové kartičky nebo Excel Sheet. Zkuste a uvidíte.

Co je to produkt a co projekt

Projekt začíná a končí. Produkt je tady ‘donekonečna‘. Pokračuje dalšími fázemi, rozšiřuje se, mění se.  Definice, kterou používá LeSS (Large Scaling Scrum) říká, že produkt by měl být tak široký jak je jen možné, ale stále praktický. Praktičnost obvykle končí hranicemi vaší firmy. Když už byste museli do cross-functional týmů zakomponovat lidi z cizích firem, abyste mohli dodávat end to end funkcionalitu, tak jste asi na hranici produktu. Na druhou stranu, jestliže produkt vnímají zákazníci jako jeden produkt – je to jeden produkt bez ohledu na technologii. Tedy frontend a backend je jeden produkt. Internetové řešení obsahující Web, iPhone a Android aplikaci je jeden produkt. Z druhé strany všechno co má podobný kód a je technicky podobné je jeden produkt.

Továrna na párky

Firmy často nevědí, kdy se na to co dělají, mají dívat jako na jeden produkt (viz výše zmíněná kritéria) a kdy to naopak rozdělit na více celků. Analogie, kterou pro takové rozhodnutí používáme, se jmenuje Továrna na párky. Chodí k vám různé zakázky-projekty. Někdo chce hovězí párky na večeři, někdo grill mix na párty. Někdo chce dokonce vegetariánský párek, někdo pikantní chilli. Když se na to budete dívat projektově, nikdy nepostavíte stabilní cross-functional týmy. A Agile vám nikdy pořádně nebude fungovat. Když ale řeknete, že vaše továrna na párky je továrna na internetová řešení, a na projekt se budete dívat jen jako na velký Epic v Backlogu, bude vše najednou snadné. Máte jeden Backlog, tam se sypou veškeré projekty. Jako každá položka Backlogu prochází Backlog Refinementem a prioritizací. Týmy pak jen berou ty nejdůležitější položky z Backlogu a dodávají je v rámci svého procesu v kvalitě odpovídající Definition of Done.

Když to mám nějak sesumarizovat, většinou produkt proti současnému stavu rozšiřujeme a stavíme stabilní továrnu, kde týmy mohou spolupracovat na jedné věci. Na druhou stranu takových továren můžete mít ve firmě mnoho. Například když děláte online hru a informační systémy, asi je praktické aby to byly dvě továrny a ne jen jedna.

Jak takovou velkou továrnu organizovat? Na to odpovídá například Large Scaling Scrum LeSS –kdybyste se chtěli o LeSS frameworku dozvědět více, pořádáme 3 denní LeSS workshop při konferenci Agile Prague 2016 v září.