Tag: strategie

Agilní HR – Strategie a role HR v Agilní firmě

Nedávno jsem psala o Agilním HR. Je to jedno z oddělení, která při Agilní transformaci často zůstávají pozadu. Pokud se ale organizace mění a zavádí se novou kulturu a mindset a směřujeme k moderní Agilní firmě, bez změny přístupu k zaměstnancům se taková změna stejně neobejde. Když je totiž HR dobře vedeno, podporuje všechna ostatní oddělení ve firmě a změna mindsetu je tak výrazně snažší.

Pokud budujeme Agilní HR, je dobré nadefinovat strategii, tak aby byla v souladu s Agilním přístupem. Co by tedy taková strategie mohla obsahovat?

  • Zaměřit se na leadery ve všech úrovních firmy tak, aby fungovali jako koučové a pomáhali ostatním se stát leadery. Věnovat se jejich rozvoji a podpořit je na jejich cestě stát se Agilním leaderem.
  • Podpořit týmovou spolupráci a samoorganizaci v rámci týmu. Dobře fungující tým si dokáže 80 % svých problémů vyřešit sám. Umožněte jim převzít za věci zodpovědnost a dejte jim prostor přijít s novými myšlenkami v rámci sdílené vize a strategie firmy.
  • Vytvořit kreativní prostředí kde podporujeme experimenty a inovace. Posílit pocit bezpečí, protože v prostředí strachu nikdo neexperimentuje a lidi jen zakonzervují status quo.
  • Transparentně komunikovat cíle firmy, otevřeně sdílet informace o aktivitách, které týmy dělají a zapojení lidí do jejich návrhu.
  • Vytvořit platformu pro pravidelný feedback a zapojit do něj všechny úrovně firmy. Podpořit spolupráci se zákazníky uvnitř i vně firmy.
  • Umožnit vznik pracovních skupin takzvaných komunit, které se na dobrovolné bázi věnuji nějaké oblasti a hledají cesty, jak ji zlepšit.
  • Vytvořit systém interního vzdělávání, mentoringu a pair-workingu fokusovaný na všechny úrovně firmy.
  • Oddělit systém platů od pozice. Umožnit lidem, aby se bez ohledu na pozici mohli stát leaderem libovolné iniciativy. Transparentní komunikace a otevřená zpětná vazba od kolegů zajistí, že iniciativy budou smysluplné a přínosem pro firmu.

Strategie Agilního HR představuje novou, vznikající cestu, jak si HR může definovat svoje cíle a roli v Agilní firmě. Nebojte se měnit zaběhnuté status quo, dejte lidem prostor, otevřeně o všem komunikujte a podporujte transparentní přístup na všech úrovních firmy. Ostatně bychom ve výsledku místo Human Resources v Agilní firmě mohli mluvit spíše o Human Relations, co myslíte?

Mimochodem, na stejné téma jsem udělala i video (Agile @ HR) v rámci série Agilní metody řízení projektů.

 

 

Jaké to je když vám vyjde kniha

První pocit? Překvapení. Přijde tlustý balíček se třemi autorskými výtisky. Jen tak, z ničeho nic. Jeeeee už je to tady! Ta je pěkná 🙂 a pak se vám začne honit hlavou, jak to celé bylo. Já v podstatě knihu psala v nejrůznějších koutech světa. Doma prostě nebyl čas se zastavit a přemýšlet. Proto tak ráda cestuju. Je to osvěžující. Kde to celé začalo? Já myslím, že v Indii. Seděli jsme u bazénu při konferenci a říkali si, že by bylo fajn napsat knihu. A vymysleli osnovu. A pak osnova pak dlouho ležela u ledu… A pak jsme začali pomalu psát. Kousek po kousku. Ale jak říkám doma mi to moc nešlo. Psát knihu je děsně práce. Trvá to nekonečně dlouho. Pořád to není hotové.

A tak jsem se rozhodla s tím pohnout a první rozumně velký kus jsem napsala v Indonésii. Bangka Island. Každý den po odpoledním ponoru, až do večeře. Jsou tam úžasné soft korály. Jedny z nejhezčích na světě. To je stejně můj sen, pracovat někde pod palmičkou. Pak bylo po dovolené. Pak další části vznikaly v letadlech a při čekání na letištích do Kalifornie – v San Fransicsu je úžasně, taky je tam moře. Pak cestou do Kieva, Rigy, Barcelony, Talinu, Kodaně, Krakova, Moskvy, New Yorku, v Las Vegas – nic jsem v casinech nevyhrála. Škoda, pár miliónů by se mi ke splnění snu sedět pod palmičku hodilo.

Další velký kus jsem napsala na Filipínách. Zase potápění. Odpolední dvě hodinky po ponorech na Moalboalu, pak v thajské restauraci na pláži v Boholu a finální části v Coronu, kde mají Japonské vraky plné podmořského života. Nádhera. Ale pořád to tak nějak nebylo hotové. Už mi to začínalo vadit, nemám ráda dlouho nekonečnou práci… a tak jsem poslední kusy dopsala ve Vietnamu v Saigonu nebo Ho Chi Minh City chcete-li. Hodina taxíkem do práce, hodina zpět do hotelu. Tam jsem ve finále četla i celou knihu ještě jednou v rámci finálního review. To si teprve uvědomíte, kolik jste toho napsali. To už bylo povzbudivé. Skoro hotovo. A jsem moc ráda, že jsem na knihu nebyla sama. Vždycky je daleko větší zábava s někým spolupracovat.

A pak nastal ten největší problém, kde sehnat vydavatele. Nakonec to šlo celkem snadno. A tak děkujeme nakladatelství Computer Press za vydání naší knihy “Agilní metody řízení projektů“ a doufáme, že se vám bude líbit. Co se dočtete?

„Snažili jsme se čtivou formou popsat všechna možná zákoutí a nástrahy, které vás při přechodu na Agilní metody mohou potkat. Kniha nepopisuje jen teorii, co to Agilní metody jsou, jak funguje Scrum Proces a Kanban, a jak by jednotlivé artefakty těchto procesů měly správně vypadat, ale primárně se snaží vysvětlit filozofii Agilního přístupu a zaměřit se na vysvětlení, proč jednotlivé metody fungují. Součástí textu jsou praktické příklady a doporučení co dělat a čeho se naopak vyvarovat.

Kniha se zabývá Agilními metodikami vývoje software v různých typech společností, od malých firem až po nadnárodní korporace. V první části knihy jsou popsány základní stavební prvky Agilního vývoje, od vlastní definice procesu až po ukázky z praxe. Čtenář se dozví všechny potřebné informace k adopci Agilních metodik, kulturní odlišnosti Agilních firem a další základní stavební kameny nutné pro úspěšnou adopci Agilních principů. Kniha dále obsahuje podrobný popis rolí, které se typicky vyskytují v Agilně řízených firmách. Vedle těchto popisů obsahuje kniha i “kuchařky”, resp. doporučené postupy adopce agilního řízení pro různé velikosti a typy firem.“

Dejte nám prosím vědět, jak se vám kniha líbila, co vás zaujalo, nebo co byste viděli příště raději jinak. Hezké čtení. Naší knihu Agilní metody řízení projektů můžete získat zde.

Jak fungují organizace?

Narazila jsem na jeden velmi zajímavý článek který bych Vám ráda doporučila k přečtení. James G. March na jedné ze svých přednášek v Mexicu (1982) o organizacích a o tom, co je dělá funkčními uváděl velmi pěkný příklad (On Leadership: A Short Course – Google Books ). Použil příhodu s autonehodou ve Spojených Státech a různé vzorce chování kolemjdoucích v různých státech, aby Vás donutil zamyslet se nad tím, co v organizaci máte a co byste chtěli mít. Velmi zajímavé čtení, navíc doplněné anketou.

Kde byste chtěli pracovat Vy? V ‘Iowě’?

IT Governance

IT governance je poslední dobou oblíbeným buzzword. Definice jsou obvykle nic neříkající, těžko se definuje co to vlastně je. O to více mě překvapil článek Best practices for lean development governance http://www.ibm.com/developerworks/rational/library/jun07/kroll/index.html.

V úvodu je popsán IT governance program, jehož cílem je nastavit pravidla a systém pro zodpovědnost, autoritu a komunikaci který bude podporovat klíčové hodnoty, cíle a strategii firmy. Systém musí brát v úvahu porovnání risků a zisků z investice v IT, nastavovat efektivní procesy a praktiky, definovat jasné cíle a role pro jednotlivé skupiny a lidi. Lean governance se zaměřuje na spolupráci, která sama o sobě motivuje členy týmu k lepšímu výsledku. V porovnání s tím jsou běžné IT governance přístupy (CobiT, …) málo flexibilní a neodpovídají tolik reálnému životu a praxi.

Lean governance je tedy jakousi obdobou Agilních metod, z hlavních bodů bych jmenovala adaptaci procesu, přizpůsobení HR k IT hodnotám, organizovat tým podle architektury systému, business-driven projekt a scenario-driven development, inkrementální zlepšování procesu, inkrementální vývoj.

Bohužel, pokračování tohoto článku, část dvě, která se měla zabývat procesy a metrikami a část tři, která měla popisovat role, zodpovědnosti, postupy a standarty mi nepodařilo dohledat. Škoda. Ale i tak článek doporučuji k přečtení.