Nevěřte všemu: Agilní organizace

I když se agile stává pomalu standardem, v organizacích pořád přežívá spousta nedorozumění. Tyto mýty často nevyplývají z nedostatku znalostí, ale spíše z nepochopení základních principů agilního světa. Mnoho týmů stále spoléhá na rychlost dodávky jako hlavní metriku pro měření úspěchu. Velocity je zajímavý indikátor, který je ale často zavádějící. Rychle neznamená lépe. Větší rychlost nemá žádnou spojitost s větší hodnotu. V agilním světě jdeme často radši pomaleji správným směrem, než rychle špatným směrem. V agilním světě často nevíme jak konkrétního byznysového cíle dosáhnout. Máme spoustu možností co bychom mohli dělat, ale nevíme, která z nich zafunguje. A tak to jediné co s tím dokážeme dělat, je spolehnout se na zpětnou vazbu od zákazníků a společně hledat co přináší největší hodnotu.

A to celé se samozřejmě násobí ve větších produktech. Úspěch scalingu není jen o aplikaci agilních praktik na více týmů pracujících paralelně na stejném produktu, ale o sladění firemní strategie, stejné vnímání hodnoty a synchronizace práce napříč celou organizací. Dobrá definice value streamů je klíčem k úspěchu a to, jak jednotlivé týmy přispívají k dosažení organizačních cílů je dobrým ukazatelem, že jdeme správnou cestou. Snažíme se měřit business hodnotu (outcome), ne jen výstup práce (output). Proto stále častěji měříme například jak týmy dosahují byznysových OKRs, NPS a spokojenost zákazníků namísto již zmíněné velocity. Na úrovni týmu se díváme na ukazatele jako je cycle time, lead time a flow efficiency, které lépe reflektují celkový výkon systému.

Mnoho organizací také věří, že jakmile implementují framework jako například Scrum, transformace končí. Agile je ale nekonečný proces přizpůsobování a zlepšování. Implementace frameworku je jen prvním krokem, který může vaši cestu nastartovat. Skutečná agilita znamená hlubší kulturní změnu, a ta trvá. Agilními se stanete tehdy, když neustálou změnu a hledání zlepšení přijmete za své. Ostatně i skvělé samoorganizované týmy se potřebují neustále zlepšovat aby takzvaně neusnuly na vavřínech.

Retrospektiva – Hvězda

Jak již jsem psala, retrospektiva je asi nejdůležitější praktikou agilních metod a nedílnou součástí Scrum procesu. Protože, aniž byste se učili a vylepšovali a upravovali Váš proces, nikdy nebudete dostatečně agilní, ale ani efektivní, kvalitní a úspěšní. Při retrospektivě si uvědomíte, co jste dělali dobře a co ne. Co je třeba změnit a co naopak dělat i příště.

Další možnost jak dělat retrospektivu je takzvaná hvězda. Když už Vám základní framework tzv. kolečka přijde moc nudný, nechte lidi napsat jejich pocity na lístečky a ty následně umístit do kategorií dle následujícího obrázku: Stop Doing, Less Of, Keep Doing, More Of, Start Doing.

Retrospektiva - hvězda

I taková jednoduchá klasifikace občerství retrospektivu. Donutí všechny jít více do detailu a opravdu se zamyslet nad tím, co bychom chtěli začít dělat, co naopak dělat nechceme vůbec, co omezíme, co posílíme a v čem budeme pokračovat.

Nezapomeňte, jsou to pocity jednotlivých lidí a jako k takovým by se k nim také mělo přistupovat. Nikdo si nečiní nárok na universální pravdu. Všichni mají stejné právo se vyjádřit. A jenom tím, že se naučíte si vzájemně naslouchat, se stanete efektivnějšími. Zmizí zbytečné problémy a nedorozumění. A práce Vás bude více bavit. Retrospektiva musí vést k akcím, pravidlům, změnám. Nenechte ji tedy jen tak rozplynout do ztracena.