Agile and Lean, Scrum, Kanban, XP @ Business

Zuzi's blog header image 2

Scrum jako interní proces

25. 11. 2008 · 4 Comments

Scrum

Určitě jste se setkali s jistou nedůvěrou zákazníků ke Scrum procesu. Takže co s tím? Otevřete-li si knihu Art of War od vojevůdce Sun Tsu, jedna z nabízených strategií je “When you are going to attack nearby, make it look as if you are going to go a long way; when you are going to attack far away, make it look as if you are going just a short distance.” Tedy jinými slovy, proč vše zákazníkovi říkat explicitně a tím ho vyděsit? Honosné názvy, za kterými zákazník neví, co si představit moc nepomůžou, navíc při představě, že se bude pravidelně muset účastnit plánování spolu s týmem v něm nutně musí vzbudit podezření, že na něj chcete hodit Vaší práci. A demo? No ukažte mu produkt, až bude hotový, a neotravujte s nedodělky. Nemá přeci čas se Vám pravidelně věnovat tolik času. I to se Vám může stát. Takže co v takových případech dělat? Zkuste pozvolna a po malých krůčkách zákazníka naučit, v čem je Scrum pro něj výhodný. Ukažte mu, že jednotlivé kroky pro něj mají smyls. Komunikujte a naslouchejte. A hlavně, zákazník přeci nutně vědět, že to, co zcela neformálně děláte, se jmenuje Scrum.

Prvním bodem bude účast na pre-planningu. Jestli-že nejste schopni zákazníka dostat na váš pre-planning přímo, vždy máte možnost se s ním před meetingem zkontaktovat a to buď osobně, a nebo klidně i po telefonu. Dejte mu na výběr, co by on nejvíce ocenil, co by rád viděl nejdříve. Jeho přání pak následně můžete hájit na pre-planningu vy. Ušetříte tak zdánlivě jeho čas. Následně, po ukončení sprintu, zákazníkovi ukažte, co se udělalo. Zajeďte za ním, a vyžádejte si jeho zpětnou vazbu. Nedělejte příliš formální customer dema. Ty můžete udělat pro týmy navzájem, ale pro zákazníka udělejte soukromou prezentaci. Až si na vaše návštěvy zvykne, můžete ho postupně začít zapojovat. V dnešní době velice pěkně poslouží i různé internetem přenášené prezentace (WebEx), takže zákazník vlastně ani nemusí nikam cestovat a neztrácí čas.

Scrum má primární cíl pro Vás. Má Vám pomáhat jak být efektivní, jak zorganizovat tým, jak motivovat lidi. Jak úspěšně dokončit projekt. Nedílnou součástí je samozřejmě i zapojení zákazníka. Ale cest, kterými to docílíte, je mnoho. A nemusí být zdaleka přímočaré. Psychologie je nejmocnějším nástrojem.

 


Zuzana Šochová - The Great ScrumMaster:#ScrumMasterWayNaučte se, jak transformovat firmy, měnit firemní kulturu a leadership pomocí Agilního & Enterprise Koučinku. Podívejte se na vypsaná školení zaměřených na Agile a Scrum na Sochova.cz. Pořiďte si kopii populární knihy The Great ScrumMaster: #ScrumMasterWay nebo Agilní Metody Řízení Projektů.


 

Tags: ····

4 responses so far ↓

  • 1 Ondra // Nov 25, 2008 at 10:49 am

    Zdravím, občas mám s mezivýsledky problém že zákazník nechce přijmout že mu ukazuju co se udělalo a ustrne na tom co není hotovo. Jinými slovy nedostanu zpětnou vazbu na hotovou část, ale spíš je zákazník rozladěn že mu ukazuju něco co, jeho slovy, vůbec nefunguje. Časem už vím komu ukazovat dílčí verze a komu ne, ale u nových zákazníků je to trochu hazard.

  • 2 zuzi // Nov 25, 2008 at 1:56 pm

    To samozřejmě může být problém. V takovém případě to chce velmi dobře vybírat celky, které se ukazují takovému zákazníkovi, i za cenu toho, že pravé customer demo bude jen řekněme každý druhý nebo třetí Sprint. Pro takový případ ostatně můžete zavést inkrementy, sdružující vždy 2-4 Sprinty a velké demo dělat na konci inkrementu. Ale obecně řečeno, vše závisí stejně na tom, jak daného zákazníka pochopíte, vžijete se do jeho situace, a jak dobře s ním budete shopen komunikovat.

    Druhou možností je spolu se zákazníkem se kterým běžně jednáte identifikovat pár lidí, co to opravdu pak budou používat a ukazovat dílčí části jim. Takhle vybraní lidé budou daleko radši participovat na produktu, neboť se jich osobně týká.

  • 3 Petr // Jun 8, 2009 at 1:46 pm

    Inu … to je celkem “jednoduché” … ;-). Velice zjednodušeně řečeno – ukazovat pouze to, co funguje (jinými slovy to, co chci ukázat, musím mít zatraceně dobře připravené). To znamená důkladně připravit scénář – konfrontace požadavku a jeho (dílčího) plnění … něco jako když krejčí zkouší šaty (taky se neptá, jestli se mi to líbí).

    Otázka, která z toho plyne, je, jestli (za jakých okolností) je realistické očekávat, že zákazník “pochopí”, co mu ukazuji a “úžasný” potenciál těch (prozatím nedodělaných) částí … Odpověď je jasná.

    Resp. osobně se domnívám, že bych otázku “vybraných lidí” trošičku transformoval do polohy “mít pravidla pro to, jak jednat s jakými zástupci zadavatele”. Plus základní zásada “správně odhadnout, jak velkou část ‘zodpovědnosti’ lze nechat na zadavateli …” (rozumí se za to, že vytvořená funkcionalita bude skutečně krýt zákazníkovy potřeby).

  • 4 vorcigernix // Sep 16, 2010 at 9:40 am

    Ona je otázka co je “mezivýsledek”. Já jsem většinou na druhé straně barikády a přijde mi že občas dodavatelská strana zapomíná, že výsledkem úkolu má být jednoznačně definovatelný přínos. A pokud prezentuji release, nemělo by to být o tom co jsem opravil, ale co přináší z hlediska funkcionality pro uživatele (to že opravuji chyby je samozřejmé). Krásně k tomu navádí třeba pivotaltracker.