Agilní metody řízení projektů – 9. Agilní a Scrum certifikace.

V devátém díle mé video minisérie “Agilní metody řízeni projektů“ se podíváme na Agilní a Scrum certifikace. Na ty, do kterých se vyplatí investovat, pokud chcete na trhu práce zlepšit svojí pozici či plánujete práci v mezinárodním prostředí, anebo vědět, na které se ptát pokud najímáte spolupracovníky do svých Agile a Scrum týmů. Prostě jak říkám jde o Agile a Scrum certifikace, které mají opravdu hodnotu.

Další díl: 10. Zuzana ‘Zuzi’ Šochová.
Předchozí díl: 8. Jak na Agilní transformaci.

Agilní metody řízení projektů – 8. Jak na Agilní transformaci.

V osmém díle mé video minisérie “Agilní metody řízeni projektů“ se zaměřuji na organizaci jako celek. Nebo-li co si představit pod pojmem Agilní transformace, jaké jsou její fáze a jak se firmy transformují na moderní způsoby řízení.

Další díl: 9. Agilní a Scrum certifikace.
Předchozí díl: 7. Agile v marketingu.

Agilní metody řízení projektů – 7. Agile v marketingu.

Sedmý díl mé video minisérie “Agilní metody řízeni projektů“ míří zase jinam a konkrétně na marketing. Marketing je dnes také hodně projektově orientovaný a tak Agile zde má své místo. Dozvíte se tedy, že i marketing může být Agilní. Takže vzhůru na Agile v marketingu.

Další díl: 8. Jak na Agilní transformaci.
Předchozí díl: 6. Agile v HR.

Agilní metody řízení projektů – 6. Agile v HR.

Šestý díl mé video minisérie “Agilní metody řízeni projektů“ se věnuje modernímu HR (Human Resources). Zde se dozvíte, jak na moderní HR a personalistiku, což v mém pojetí znamená Agilní HR. Podíváme se, jak se mění přístup k pozicím, náborům nových zaměstnanců a performance review.

Další díl: 7. Agile v marketingu.
Předchozí díl: 5. Agile v IT.

Agilní metody řízení projektů – 5. Agile v IT.

Pátý díl mé video minisérie “Agilní metody řízeni projektů“ se věnuje IT. Překvapení? Možná trochu jo – Agilní přístup má většina lidí spojen s IT, ale to už dávno neplatí. Business Agility, jeden z buzzwordů co teď hýbe Agilním světem, je toho důkazem. Ale já se zde naopak vracím ke kořenům, kde Agile vznikl. Dozvíte se, jaké jsou praktiky Extreme Programmingu a jak zlepšit práci na IT projektech.

Další díl: 6. Agile v HR.
Předchozí díl: 4. Co je to Kanban?

Design Thinking

Nedávno se mě někdo ptal co má společného Agile a Design Thinking, tak se na to pojďme podívat. Takže co to je Design Thinking? Framework pro řešení komplexních problémů. Přišel z oblasti designu a primárně cílil na designové týmy a firmy a návrhy produktů, ale je obecně použitelný nejen na návrh nových hmotných věcí, ale i služeb a obecně všeho, co zákazník požaduje. Vhodný pro rychlé hledání inovativních řešení.

U Design Thinkingu je základem orientace na zákazníka a porozumění jeho potřeb. Nehledáme řešení pro sebe, či jak to vidíme my, ale pro zákazníka. Dalším prvkem je iterativní způsob práce, nejedná se tedy o lineární proces. Definice frameworku se občas nepatrně liší, ale obecně by měla obsahovat v nějaké podobě následující kroky:

  • Empathise – vcítění se do zákazníka a porozumění jeho potřeba. Bez porozumění toho, co zákazník chce, nemá smysl pokračovat.
  • Define – když víme, co zákazník chce, měli bychom si problém, který chceme řešit, definovat. Takže popsání problému.
  • Ideate – hledáme řešení, vlastní „myslící fáze“. Snažíme se najít desítky řešení, je snaha řešení hledat i v iracionální zóně či “out-of-the-box” (např. pohledem dítěte) a snažíme se brainstormovat a najít co nejvíc možností.
  • Prototype – vyberme několik (doporučuje se do tří) nejsilnějších myšlenek z předchozí fáze a udělejte prototyp.
  • Test – otestujte prototyp na zákaznících. Ověřte si výsledek své práce.

Jak již bylo zmíněné, proces je iterativní. Z libovolné fáze se můžete vrátit, pokud se ukáže, že nerozumíte potřebám zákazníka. Nejviditelnější je to po testování, ale pokud se ukáže ve fázi Define, že definujete jiný problém, než jste načetli ve fázi Empathise, vraťte se i zde. Fáze se mohou také prolínat.

Implementace Design Thinkingu ale nemusí skončit jen u návrhu nových produktů, pokud se aplikuje dovnitř organizace, může pomoci nastartovat organizační změnu a změnu firemní kultury. Cílem je kolaborativní forma spolupráce a orientace na zákazníka. Můžeme pak hovořit o design-thinking orientované společnosti. A pár příkladů společností, které Design Thinking používají: Nike, Apple, IBM, GE, Samsung.

Takže zpět k úvodní otázce. Co má společného Agile a Design Thinking? Řekla bych že mindset a filosofii. Design Thinking je totiž Agilní metoda. Takže nepřináší nic převratně nového, o čem bychom v Agilní komunitě nevěděli. To ale neznamená, že by se na některé typy problémů nehodil, ba právě naopak. Zařadila bych ho do kategorie šikovných nástrojů jako je Lean Startup, Impact Mapping a podobně.