Kolik z vás navštívilo konferenci zaměřenou na agilní metody v zahraničí, a kolik z vás v Indii? Cestuji ráda, takže se to zdálo být jako dobrý nápad. Navíc, chystala jsem se do blízké oblasti na dovolenou, tak proč ne 🙂
Jestli byste čekali, že Bangalore – Mekka IT outsourcingu – bude podobné moderním asijským městům jako Singapore, Kuala nebo Bangkok, tak to ani nápad. Žádná wifi, přelidněné město, všude smetiště a špína. Prostě Indie. Říkala jsem si tedy, že na konferenci uvidím ty IT odborníky, kterých má být Bangalore plné, a že třeba pochopím, proč si velké firmy vybrali pro outsourcing zrovna Indii. Myslím však, že to ani firmy samy nechápou. Jistě, je tu nízká cena. Ale ta je draze vykoupená nízkou kvalitou služeb a ohromným overheadem spojeným s řízením takto distribuovaného projektu.
Takže o čem se přednášelo? Základy, které i v zemích kde se s agilními metodami začíná už dávno znají. Tedy nic, co by stálo za zmínku. Témata, která se řešila, už byla zajímavější. Třeba že Indie je země s nejvyšším indexem “vzdálenosti od zákazníka” – tedy laicky řečeno, na zákazníka kašlou. A taky distribuované týmy a kulturní rozdíly. Zajímavé bylo, že Indové jsou přesvědčeni, že zákazník, když s nimi chce spolupracovat, se jim musí plně přizpůsobit. Třeba není vhodné od nich očekávat, že vám řeknou, jak se věci mají. Budou kývat hlavami, a to, že projekt má problém, se nedozvíte. Když na to jeden ze speakerů narazil, dostal udivenou odpověď z publika, že to je přeci v pořádku, oni si to mezi sebou poví, ale někomu cizímu, to přeci neřeknou. Další z legračních situací popisoval jiný speaker. Proškolili indickou firmu na Scrum, vše se zdálo být v pohodě, ale jen do té chvíle, než představili nové role. A kdy nový Scrum Master říká že se mu Scrum líbí, že mu rozumí, ale jestli si může dál říkat project manager, že by tím že je teď jen Scrum Master utrpěl jeho status a jak by pak před kolegy a rodinou doma vypadal…
Jak tedy chcete v tomto kastovním systému zavádět agilní metody založené na týmové spolupráci, zapojení zákazníka a transparentní komunikaci? Jak chcete dosáhnout self-organized týmu? Těžko. Někdo to na konferenci pěkně shrnul na twitteru: “Outsorcing v Indii je levná možnost jak nechat zkrachovat svůj produkt”. A asi s ním musím souhlasit. Ostatně většina firem už na to přišla také a tak Indii svěřuje v podstatě dva typy projektů. Výběhový SW, který sice musí udržovat, ale nejradši by se ho zbavili, a testování. Ostatně spousta firem netestuje vůbec, tak proč to nedat levně do Indie. I to má však jeden háček. Tím prvním můžete současné klienty odradit a přijít tak o více peněz, než by se z ceny outsourcingu původně zdálo. A co se kvality týče, jak chcete nechat testovat produkt lidem, kteří žijí v souvislém smetišti. Tester musí být precizní, vidět i drobné nesrovnalosti… A to lidé v Indii obvykle nevidí. Prostředí deformuje. Ostatně i mě po třech týdnech v Indii přišlo, že je tam uklizeno víc, než když jsme přijela… Na všechno si člověk zvykne.
Asi nejlepší byla přednáška o distribuovaných týmech kde Alexey Krivitsky pěkně popisoval jak se s takovým prostředím vypořádat. Doufám, že se nám podaří ho nalákat na konferenci do Prahy – AgilePrague, která bude 3-4. září, 2012.
Naučte se, jak transformovat firmy, měnit firemní kulturu a leadership pomocí Agilního & Enterprise Koučinku. Podívejte se na vypsaná školení zaměřených na Agile a Scrum na Sochova.cz. Pořiďte si kopii populární knihy The Great ScrumMaster: #ScrumMasterWay, Skvělý ScrumMaster #ScrumMasterWay, Agilní lídr: Využití síly vlivu nebo Agilní Metody Řízení Projektů.
Pekne postrehy z pro nas nestandardniho prostredi.
Vidim tam ale jistou podobnost v tom, ze kastovnimu systemu zde rikame liniove rizeni ve firme. Na tento zpusob rizeni jsme zvykli a proto je casto problem dostat se k opravdu self-organized tymu, ktery neni zasadne ovlivnovan z vnejsku.
To je fakt 🙂 Ale musim rict, ze i v tech nejhorsich firmach je to jen slaby odvar :))
Ano a toto je dané veľmi kultúrou.
Veď keď si všimnete tie ich križovatky a traffic. To ako riešia konflikt. Čo sa týka tohto je to pre nás ďaleký Východ.
Neznamená to že je to špatné, ale je to jiné.
Z pohledu outsourcingu, ano je to rarita ale poznám ľudí ktorí to vyoutsourcovali tak, že sú spokojní a neutrpela tým kvalita SW.
>Tester musí být precizní, vidět i drobné >nesrovnalosti… A to lidé v Indii obvykle nevidí. >Prostředí deformuje.
To závisí, človek od človeka. Naviac ak majú niečo ako Zákonník práce, tak si myslím, že nie je moc naklonený bežným pracujúcim ľuďom. Z toho plynie aj ten nedostatok stálych odborníkov, pretože si ich ľudia medzi sebou ľahko preťahujú.
Ešte ma napadá, ano musí byť precízny, ale ak outsourcujem len testy, tak kontextovo je to úplne niečo iné ako keď riešim celý SDLC v jednej budove. Myslím si, že to je bíle místo na mape outsourcingu kamkoľvek.
Pekný článok. Ďakujem.
Pracuji v týmu, kde design je v Čechách a vývoj v Indii.
Hlavní problém spočívá v tom, že je obrovsky těžké v Indii získat senior developera. Tím myslím senior developera podle našich měřítek. V Indii si sice takto říká spousta lidí, ti ale nejsou ani na úrovni našich juniorů – normální firma by je nikdy nepřijala.
Když už seniora seženete, tak je problém, aby vůbec něco vyvíjel – obvykle chce radši řídit tým juniorů. Kvalitu pak není vůbec možné ohlídat.
Samostatnost už vůbec neřeším, Indové jedou procesně podle Wordu a Excelu a když se s nimi domluvíte na změně, tak vám to sice odkývou, ale udělají si to po svém. I když jste jeden tým.
To s těmi kastami – zpočátku nás hrozně udivovalo, proč se nás každý při prvním setkání ptal, jaká je naše role. Je to jejich kultura která se pak projevuje v obrovské fluktuaci, neboť potřebují neustále někam postupovat. Popravdě nevím, jestli pobočka v Indii tomu má uzpůsobenou hierarchii – v ČR máme 5 vrstev a s tím by dlouho nevystačili. 🙂
Každopádně zajímavé téma, protože v této oblasti plavu už přes 2 roky, tak se musím krotit, bylo by to na dlouhé vyprávění. 🙂
Jojo odkyvou vse, ale realita je obvykle jinde. Na to se ale asi da zvyknout, to je ostatne v Asii docela bezne… jen ta uroven jejich schopnosti me proste zarazi. Pracovala jsem s mnoha Indy v Americe, a tam to vubec nenatavalo. Asi je na Americkych universitach precijen nauci nejen programovat, ale i jine kulture….
Problém je v tom, že dobrý programátor v Indii má (čistý) plat stejný nebo i vyšší, než dobrý programátor u nás. Většina z těch dobrých nich zmizí do USA, Austrálie, VB, Něměcka, atd. Tedy nelze se divit, že zuzi v USA s Indama problém neměla a proč levný outsourcing do Indie téměř vždy krachne.