Agile HR je v dnešním světě nutností

S tím, jak se mění organizace a agilita začíná být novým normálem, vytváří se výrazný tlak i na změnu HR a Agile HR se stává více a více skloňovaným pojmem. Takže o čem taková změna je? O kultuře. Když se podíváme na Competing Values framework, který velmi jednoduchým způsobem popisuje kulturu jako vztah mezi kontrolou a kreativitou versus konkurencí a spoluprací. Tradiční organizace jsou založeny na silné kontrole a soutěživosti, mají pevné procesy, hierarchii a posilují soutěživost na individuální i organizační úrovni, zatímco agilní organizace se více přiklánějí ke spolupráci a kreativitě a posouvají zaměření od jednotlivců k týmům a network strukturám, které jako takové mají vyšší úroveň autonomie, flexibility, pocitu vlastnictví a preferují partnerství před soutěžením s konkurencí.

culture2

Čím více se organizace posouvá k agilitě, tím více ji klasické procesy a praktiky brzdí. A tak od určitého okamžiku nezbývá, než se zastavit a udělat si jednoduchý assessment. Kde jsme teď? Jaká je naše kultura? Kde chceme být za třeba rok? To samozřejmě není jen na HR, ale HR může takový proces facilitovat a pomoct organizaci si uvědomit, kam míří. A potom se podívat na jednotlivé praktiky a procesy.

culture1

Jak nabíráme lidi, jak s nimi v rámci performance review pracujeme. Chceme kulturu posunout ke spolupráci, ale dáváme lidem individuální cíle? Chceme posílit flexibilitu a kreativitu ale lidi držíme na úzce definovaných pozicích, a jasně definovaných úkolech. Takže jestli z pozice HR chcete organizaci na její agilní cestě podpořit, udělejte si review toho, jak jednotlivé praktiky a procesy očekávanou změnu kultury posilují, nebo naopak brzdí. Žádné praktiky nejsou samy o sobě špatné. Jen pomáhají vytvořit jisté chování a přístup. Mikromanagement a jasně definované drobné úkoly často vedou k rychlejšímu zpracování, a posilují sebevědomí jednotlivců kteří na drobných úlohách snadněji dosáhnou úspěchu, ale zabíjí jakoukoli kreativitu. Vždy je to něco za něco.

Zajímá vás něco víc a Agile HR? Stáhněte si knihu a začněte číst. Doporučte ji svému HR. Doufám, že se vám bude líbit.

Agile HR: Úvaha o platech a pozicích

Abych odpověděla na jeden dotaz, co přišel z LinkedIn v návaznosti na předchozí článek. Platy a pozice spolu ve firmě postavené na cross-týmové spolupráci nemají nic společného.

Pozice obecně nejsou potřeba, protože všichni jsou součástí nějakého týmu, jak jde čas, týmy se v závislosti na iniciativách a prioritách mění, a leaderem iniciativy se dynamicky stává ten, kdo se pro danou iniciativu nejvíce hodí. Proto nemluvíme o managementu, který je většinou daný fixně pozicí, ale leadershipu, který je o přístupu. Leaderem může být každý. Je to jen na vás a tom, jestli do toho chcete dát nadšení, energii a zodpovědnost.

Obecně nutnou podmínkou, aby vám to fungovalo, je porozumění a existence nějakého vyššího smyslu existence firmy (tzv. evolutionary purpose), abychom věděli, kam směřujeme a které iniciativy vizi firmy podporují a transparentní kultura založená na spolupráci a samoorganizaci.

Platy pak odpovídají více výsledkům než zásluhám z minulých let, či odsezené pozici. Jen tak pro zajímavost, v USA se teď začíná měnit struktura platů. Když děláte stejnou práci – třeba pracujete ve stejném týmu – máte mít stejný plat, bez ohledu na věk… Samozřejmě, když dokážete transparentně obhájit, že váš přínos je větší než ostatních, tak nikdo větší plat rozporovat nebude. Je to taková menší revoluce :), která nemá s Agilem nic společného, ale snaží se zamezit nižšímu ohodnocovaní žen. Ale filosoficky to dává v agilním světě smysl. V rychle měnícím se světě se buď udržíte mentálně na špičce, a pak nikdo vyšší plat nerozporuje, anebo vás ti, co právě vyšli ze školy strčí do rukávu, a pak není k vyššímu platu žádný důvod.

careerpath

Chce to jistou sebedůvěru. Spousta zaměstnanců si zvykla na svá teplá místa, kde vlastně nemusí moc nic dělat ani nikomu nic dokazovat a plat běží a pozice se automaticky co dva tři roky zvedne a s ní další plat. Zkuste si chvíli představit, že zaměstnanci nejste a každý den musíte obhájit to, že vaše práce přináší firmě hodnotu. Ať už business hodnotu, investice do lidí okolo vás, nebo přímo peníze.

Jak začít? Máte dvě možnosti. První: půjdete tvrdou cestou – všem nabídnete dvě možnosti. Zůstanu ve firmě, protože věřím, že to má smysl, myslím, že mě to bude mě to bavit, a že mám znalosti a zkušenosti, které firma potřebuje (k tomu je třeba mít silný smysl a vizi organizace – tzv. evolutionary purpose) a věřím, že mě za to firma férově ohodnotí. To je typický startup mindset. Anebo vezmu balíček x platů a půjdu jinam.

Druhá cesta je inkrementální a pozvolná. Nejdříve musíte odpojit platy od pozic a pozice pomalounku polehounku přestat používat. Ostatně když se z nich trojčlenkou nepočítá plat, nikdo je ve firmě postavené na cross-functional týmech nepotřebuje. Tým spolupracuje a pozice se stávají zbytečné. Až se na ně zapomene, tak je odstraníte úplně. To, co vám bude chybět, je kvalitní peer-to-peer feedback. Ten ale s pozicemi nemá nic společného. Nicméně, až se ho jako firma naučíte, bude dobrým vstupem pro výše zmíněné platy.

Jestli musíte něco měnit? Nemusíte. Klidně si nechte to, co máte. Měňte jen věci, které změnu potřebují. Ale kdybyste se do toho chtěli pustit, třeba vám tato úvaha pomůže.