10 let konference Agile Prague

Když jsem před 10 lety začala pořádat agilní konferenci, tak jsem rozhodně nečekala, že to vydržíme 10 let. A vlastně ani že se nám podaří přivést tak zajímavé speakery do Prahy a vytvořit konferenci, která to z malé lokální české konference dotáhne na jednu z nejlepších konferencí v Evropě.

agileprague

Konference byla od začátku celá v angličtině a cílem bylo sem přivést zajímavé lidi z celého světa, abyste se mohli podívat jak agile vypadá jinde, jak probíhají transformace, jak pracují agilní koučové, ScrumMasteři a Product Owneři ve firmách, které jsou na své agilní cestě trochu dál a které s agilem začínaly řekněme třeba v roce 2000.

Agile Prague má dva paralelní tracky. Máme většinou krátké 30 minutové přednášky, kde klademe důraz na praktickou implementaci a na příběhy z reálného světa. Každý den máme také openspace, kde si můžete popovídat s účastníky o různých situacích a jít více do hloubky témat, která byla na konferenci prezentovaná. Tématem letošní konference je „Sustainable Agility“.

Když mám jen namátkou vybrat něco z programu:

Alexey Krivitsky a Roland Flemm vám pomůžou „Zlepšit výsledky transformace v korporátních organizacích pomocí adaptivity“.

Boris Glogger se s námi podělí o své zkušenosti v přednášce „Udělejme to znovu – role agilního konzultanta pro udržitelný svět“.

Evan Leybourn se s námi podívá na to, co znamená vybudovat organizace připravené na cokoliv, co přinese budoucnost. Tedy jak vstřebat business agility.

Pat Guariglia bude mluvit o obavách ze změny. Každá změna je těžká. A agilní transformace mění styl myšlení a celkově přístup k věcem. A to nikdy není jednoduché.

Richard Cheng a Karim Harbott zakončí konferenci přednáškou na téma “Co je business agility a proč je důležitá”.

Agile Prague proběhne letos v pondělí a úterý 19.-20. září a je to akce, na které by žádný agilní nadšenec neměl chybět. Je to akce, na které by neměl chybět nikdo, kdo právě prochází agilní transformací. Je to akce, která dává dohromady současnou agilní scénu. Budeme se těšit že se tam společně uvidíme.

Agilní podcasty

Před časem jsem si říkala, že číst lidi až tak úplně nebaví, takže zkusím úplně nový formát a to podcast, aby byla změna a mohli jste si mé myšlenky poslechnout v jiné podobě. Začala jsem hned dvěma podcasty jedním anglickým ten se jmenuje #AgileWay a druhým českým, který se jmenuje Jsme agilní.  V některých podcastech mám pozvané hosty, v jiných mluvím jenom já takže si můžete vybrat na co máte zrovna náladu.

V českém podcastu jsem se věnovala Agilu hodně od začátku, začala jsem epizodou, která se dívá na to, proč všichni mluví o Agilu, co se vlastně změnilo a k čemu je takový agile vlastně potřeba. Druhá epizoda se dívá na to, jestli chcete Scrum nebo Kanban, což je dnes takový velice častý dotaz na který se lidi ptají.  Ve třetí epizodě se zaměřuji na agilní transformace, co to vlastně znamená a jak by se taková transformace měla dělat. V dalších dvou epizodách se dívám na trochu pokročilejší témata, první z nich je radikální změna, která je potřeba, aby se vlastně vůbec nějaká agilita v organizaci ujala a v druhé epizodě se zaměřuji na téma takzvané flat organizace. Oba dva koncepty radikální změny a flat organizace jsou důležité pro úspěch agilní transformace, ale bohužel je velice málo zatím v Česku vidíte v praxi. Poslední dvě epizody, které jsem zatím v češtině natočila, jsou zaměřené hodně prakticky spíše zase pro firmy které s agilem začínají. První z nich, tedy šestá episoda se dívá na to, co je to backlog a jak takový backlog stavět. Sedmá a poslední episoda z první série se zaměřuje na to, jak se stát skvělým ScrumMasterem, což je takové mé oblíbené téma, kterému se věnuji už několik let, školím ScrumMastery, koučuji ScrumMastery a před časem jsem na to téma napsala knihu Skvělý ScrumMaster. Druhá série bude pokračovat krátkými konverzacemi s různými lidmi z agilního světa tady v Česku, no pak zase bude třeba 3. série, takže kdyby vás nějaké téma zajímalo, ozvěte se.

Když se podíváme na anglický podcast, tak ten má v první sérii o trochu více epizod a prokládá vždy něco ode mě s nějakým tématem co přinášejí mí hosté. Začínám jedním ze svých nových oblíbených témat agilní Leadership, kterému jsem se detailněji věnovala ve své nové knize Agile Leader. Druhá epizoda má hosta Evana Laybourna, zakladatele Business Agility Institutu, ve které mluvíme o  tom, jak se staví komunity a jak fungují moderní agilní organizace. Třetí díl je zaměřený na agilní HR, což je jedna z oblastí, která dneska začíná nabývat na popularitě a kdyby vás to zajímalo, tak školím pravidelně certifikační kurz na agilní HR. Dalším z hostů je Marita Fridjhon, jedna z nejzajímavějších lidí co znám v oblasti koučingu. Její program Organizational Relationship System Coaching (ORSC) mi dal opravdu hodně.  Tentokrát jsme mluvily o system inspired leadershipu, tedy o tom jak vlastně fungují systémy, organizace a leadership. V další epizodě se věnuji  konceptu ScrumMaster State of mind, tedy tomu jak funguje ScrumMaster a jaké přístupy by mohl využívat v různých situacích. V další epizodě mluví Marsha Acker o tom co je facilitace a jak být dobrým facilitátorem. Sedmá epizoda je zaměřená na mé oblíbené téma jak se stát skvělým ScrumMasterem.  Na které navazuje v další epizodě takový praktický pohled na to, jaký je vlastně život agilního kouče očima zkušeného agilního kouče z Austrálie. O své zkušenosti z malých i velkých organizací se s vámi podělí Alex Sloley. Následuje moje epizoda o tom, jaké jsou typické chyby ScrumMastera. V další episodě Cherie Silas, jedna z nejzajímavějších certifikovaných agilní koučů vysvětlí jak je koučing  pro agilní kouče důležitý. V jedenácté epizodě se potom díváme na skvělé Product Ownery, za kterými následuje episoda s dalším hostem Romanem Pichlerem ohledně product managementu. Poslední dvě epizody první série se věnují takzvaně udržitelné agilitě, tedy jak udělat agilní transformaci úspěšnou, a na závěr je to změna, o které povídá Linda Rising. Doufám, že se vám podcasty budou líbit a kdybyste chtěli, abych o nějakém tématu zase něco řekla v podcastu, nebo napsala na blogu, dejte vědět.

Business Agility – Jak začít

Jedna z častých otázek je, jak máme začít. Co mám dělat, když zbytek organizace agile vlastně ani nezajímá, berou ho jako pár praktik a změně se brání, tým stále pracuje více jako jednotlivci, hodnota se ztrácí v tlaku na dodání co nejvíce funkcionality. Osobně si myslím, že úspěch je daný mixem několika věcí.

Věřit tomu co dělám a být konzistentní

Víte sami za sebe jak by to mělo správně vypadat a proč? Tedy jste konzistentní, věříte tomu co říkáte a také se podle toho chováte? Dám vám příklad. Často vidím ty, kteří se (sami) nazývaní agilními kouči, tedy byste čekali, že agilitu budou ve firmách aktivně doporučovat a podporovat ji kde to jen jde, jak vůbec nejsou konzistentní: „Agile ano, ale tady to nejde, musíme mít projektové managery.“,  nebo „ScrumMastera by tady nikdo neschválil, tak necháme nějakého developera ať roli ScrumMastera na tak 10% zastává a je to.“ a tak bych mohla pokračovat…

Mám pocit, že to začíná tím, že vlastně sami agilní být nikdy nechtěli. Jen je donutily okolnosti. Takoví ‘Agilní koučové’ se vyznačují tím, že hledají důvody proč to nejde a proč je potřeba, aby firma zůstala tradiční. Tváří se, že jim je to líto, ale vlastně jim to nevadí. Často je poznáte podle toho, že hlasitě obhajují, že agile může skvěle fungovat s tradičním způsobem práce a pořádají přednášky na téma hybridního agilu. Nikdy totiž agile nepochopili a tedy ani nemůžou být úspěšní v jeho implementaci. Maximum, co můžete čekat je, že vás naučí pár více či méně užitečných praktik jako je třeba velocity, estimates, a burndown chart. Nemějte jim to za zlé. Učí vás ‘agilní’ projektový management, tedy něco, co změnu jen předstírá a nedá se tedy od toho očekávat příliš úspěchu v komplexním VUCA světě.

Nespěchat, netlačit moc na pilu a mít trpělivost

Druhou kategorií  tvoří ti, co sice když začínali, chtěli Scrum a agile, ale vyhořeli a vzdali to. Těch je mi líto a snažím se jim pomoct. Chtějí, často i hodně znají, jen nevědí jak a protože se jim nedaří s molochem tradičních organizací pohnout, časem to vzdají a na první pohled je nerozeznáte od první skupiny. Dobrá zpráva je, že na druhý pohled je v nich chuť věci měnit a zlepšovat. Když zapomenou na každodenní trápení a strasti, rozzáří se a šli by do toho znovu. Potřebují podporu, mentoring, coaching. Mít pocit, že v tom nejsou sami. Ale hlavně, aby do té deprese vůbec nespadli, potřebují trpělivost. Vědět, že taková agilní změna trvá třeba i roky a nejde udělat skokově. A že to není o praktikách ani nástrojích, ale o změně uvažování.

Jak začít

Ve světě business agility, tedy když mluvíme o změně fungování organizací, to není ani o frameworcích ani o žádných best practices, ale o změně kultury. A žádná změna kultury se nestane jen tak. Potřebujete v organizaci vzbudit pocit, že změna je nutná, nevyhnutelná. Otec change managementu John Kotter tomu říká „create a sense of urgency“ tedy „Vyvolání vědomí naléhavosti“. Jinými slovy, dokud organizace změnu nepovažuje za potřebnou, nic se nezmění. Tam je vždy potřeba začít.

Druhým bodem je začít budovat v rámci organizace zkušenost s agilním fungováním. Najděte tým, co je ochoten to zkusit a pomozte jim. Většina úspěšných transformací začala odspodu. Když budete mít dostatek týmů co jsou ochotny experimentovat s jiným přístupem, začne se vám to nabalovat samo, jako sněhová koule. Zapojte všechny, agile není jen pro IT. Experimentovat s jiným stylem práce může i marketing, sales, executive tým, nebo board of directores. Ale nezapomeňte, že cílem není být agilní, ale dokázat něco, co byste bez agilu nedokázali – ať už kratší time to market, vyšší spokojenost zákazníků, flexibilitu, reakci na změnu, kreativitu a inovace, … to už záleží na kontextu vašeho businessu.

Třetím bodem je ukazovat v rámci vaší organizace, že agile funguje. A tím nemyslím, že máte retrospektivu a backlog, ale že přináší výsledky. Cílem nikdy nebylo být agilní, proto ani nemá cenu agilitu měřit. Podstatné je, měřit co agilita přináší businessově. Dělejte osvětu, pište zkušenosti do firemních časopisů, zvěte lidi napříč organizací ať se přijdou podívat. Úspěch je nakažlivý.

EmergenceChcete-li organizaci změnit, musíte být optimističtí a změně věřit. Jak se tak říká, abyste mohli někoho zapálit, musíte sami hořet. Kde tedy hledat inspiraci a dobíjet energii? Já chodím na konference a meetupy. Namátkou doporučím virtuální konferenci Agile 100 která každý měsíc přináší zajímavé přednášky a diskuse z agilního světa a pravidelný meetup který v rámci Agilní Asociace pořádáme každý měsíc. A když se chcete podívat na business agility z celosvětového pohledu, nedávno se mi dostal do ruky druhý díl magazínu Emergence. A je to moc zajímavé čtení. Takže jestli vás zajímají zajímavé pohledy z firem, které agilní mindset vstřebaly, nezapomeňte si ho objednat.

Jinými slovy, najděte si kamarády z agilních firem. Z prostředí, kde agile není jen zástěrka, ale opravdu funguje. Dodá vám to energii a sebevědomí, že když to jde jinde, půjde to i u vás. Hodně štěstí.

ScrumMaster je Catalyst Leader

ScrumMaster je nejenom Servant Leader, ale také Catalyst Leader, který popisuje Bill Joiner ve své knize Leadership Agility. Catalyst Leader je třetím krokem na leadership cestě od Experta k Catalystovi. Expert je velmi jednoduše řečeno člověk, který má znalosti a zkušenosti na takové úrovni, že může ostatním radit a vést je svým příkladem. Expert ostatním umí věci vysvětlit a doporučit konkrétní postup. Achiever se zajímá hlavně o výsledek, je velmi soutěživý, má rád jasně definované cíle a věří, že dobrá výzva je nejlepším motivátorem. Achieveři berou lidi jako zdroje, které jim pomůžou dosáhnout svých cílů. Třetím stupněm je Catalyst. Catalyst Leader který chápe agile jako mindset, a jde v pochopení agilu hlouběji než jen do aplikace praktik, rolí a frameworků. Jejich klíčovým zaměřením je vytvoření prostředí, kde mohou být lidé úspěšní. Záleží jim na kultuře, kde vznikají vztahy mezi lidmi, zaměřují se na spolupráci, transparentnost a otevřenost. Umožňují lidem kolem sebe pracovat s týmy, nejen s jednotlivci. Jsou úspěšní ve komplexních situacích, hledají různé pohledy a rozmanitost, podporují inovativní a kreativní řešení.

2019-04-05-08-44-04-1-copy

ScrumMasteři musí Agilu věřit, být největšími nadšenci pro agilitu jako takovou široko daleko aby svým nadšením pro agilitu ‘zapálili’ i ostatní. Musí umět použít všech pět přístupů ScrumMaster State of Mind, umět věci dobře vysvětlit, vyprávět příběhy, analyzovat příčiny, koučovat nejen jednotlivce ale i týmy, facilitovat velké skupiny, a to zdaleka není všechno. Jejich znalosti musí jít nad rámec frameworků, praktik a metod. Potřebují zlepšit své leadership schopnosti, porozumět struktuře a kultuře organizací, business agilitě a být dobří v řízení změn, protože agilita je obrovská změna způsobu myšlení a přístupu k věcem.

Jako Expert Leader řídíte auto pouze na jednom rychlostním stupni – učení, vysvětlování, doporučení. Achiever Leadeři přidávají tlak, který v agilním světě není moc užitečný, pokud uvažujete o cíli ScrumMaster dosáhnout sebeorganizace. Být Catalyst Leader je tedy jediný způsob, jak se stát skvělým ScrumMasterem. ScrumMaster musí umět vytvářet prostředí ve kterých týmy rostou, přebírají za věci zodpovědnost a přichází sami s kreativními řešeními. Jen tak se stanou úspěšnými v komplexním VUCA světě.

Agile jako sněhová koule

Spousta lidí si stěžuje, že oni nemůžou organizaci změnit, že to musí někdo shora. Nějaký manager. A čekají, až někdo vydá povel, příkaz, nebo změní procesy. Ale to se často neděje, a i když něco takového vznikne, jen málokdy jsou takové změny užitečné, protože managerům obecně chybí s čímkoliv agilním zkušenost. A tak si zase stěžujeme, a chceme, aby to někdo napravil, že jinak nemůžeme být ScrumMastery, Product Ownery, aplikovat Scrum, ani být agilní. Je to taková hra na schovávanou. Já bych se změnil, kdyby…

Za mě agilní transformace musí začínat u týmů. A to jak softwarových, businessových, tak i týmů executivců a po nějakém čase samozřejmě i boardu. Aby si všichni získali vlastní zkušenost s tím, jak se liší skupina jednotlivců od týmu. V kostce tým spolupracuje, důvěřuje si, jeho členové si do očí říkají i věci, kde spolu nesouhlasí, přebírají za věci vlastnictví a zodpovědnost, mají jeden společný cíl, za kterým jdou, nesoutěží navzájem mezi sebou. V podstatě je to snadné. V jednom týmu zkusíte Scrum, v jiném Kanban, v dalším třeba jen pár agilních praktik. Berete to jako experiment, který nemusí napoprvé vyjít a který pomocí rychlé zpětné vazby na retrospektivách upravujete tak, aby fungoval. A jak začíná fungovat, lidem se to líbí, úspěch se roznese a agilita se vám nabaluje jako sněhová koule. Vznikají další a další týmy, zajímají se o to další a další lidé. A zkouší si své vlastní experimenty.

Agile Journey

Když získáte dostatečnou zkušenost na úrovni jednotlivých týmů, jste ready na to začít experimentovat s agilitou na větších produktech kde vzájemně spolupracuje více týmů. Učíte se tak stavět sítě a spolupracující ekosystémy, které fungují na bázi samoorganizace, s vyšším stupněm autonomie a empowermentu. A stejně jako v předchozím kroku, je to o experimentování a pochopení agilního mindsetu a vytvoření jiné kultury.

Poslední krok je aplikace agilních principů na úroveň organizace. Je to chvíle, kdy mluvíme o Agile HR, Agile finance, Agile budgetting, Agile marketing, Agile Sales, Agile Leadership a vlastně obecně Agile mimo IT, business agility. Je to o kultuře, uvědomění si jaké máme hodnoty, a co to pro nás znamená je aplikovat do prostředí každodenních činností.

Manageři se často ptají, kdo řídí Agilní transformaci. Odpověď je většinou překvapí, protože agilní transformaci mají řídit ScrumMasteři. Ale my jsme mysleli, že to dostane na starosti nějaký manager… To se nevylučuje, ale aby to mohl dělat, musí se stát ScrumMasterem. Cílem ScrumMastera je umět tvořit self-organized týmy, komunity a systémy. ScrumMasteři jsou ti, kteří mění kulturu organizace a všeobecný mindset. Agile není o procesech, praktikách ani hierarchii, ale o jiném způsobu myšlení. A právě proto jsou ScrumMasteři ti praví, kteří by takovou změnou měli organizaci provázet. Tak ať se vám to daří.

Jestli vás téma agilních organizací a leadershipu zajímá, přijďte se o tématu dozvědět více na Certified Agile Leadership kurzu.

Business Agility

Business agility je jedním z termínů, které se stále častěji skloňují v agilním světě. Agilním světem už totiž dávno nehýbou praktiky, metody a frameworky na úrovni jednotlivých týmů (tedy pořád je potřebujete, abyste mohli vaší agilní cestu začít), ani metody škálování neboli scalingu (které pořád potřebujete, abyste dosáhli impactu na produktu). Obojí je popsané, známé, a nic zásadního se v tomto světě nemění. Už je to vymyšlené a ověřené v prostředích mnoha různých firem. Stačí se zkušenostmi ostatních nechat inspirovat, vybrat z nabídky tu, která existuje a je popsaná a některý přístup aplikovat. Když se ho budete držet, je velká šance, že budete úspěšní, nechám pro jednoduchost tentokrát stranou přístupy, které už na první pohled agilní nejsou a agilního světa si půjčili jen terminologii. Ale ty jsou snadné odhalit. Nepřinášejí žádnou radikální změnu vašeho fungování a jen věci přejmenují.

Když tedy zvolíte něco z agilní kuchyně, a začnete měnit jednotlivé týmy, jejich fungování a mindset, vytváříte podhoubí pro změnu organizace jako takové, protože jednotlivci, kteří jednou zažili pravou týmovou spolupráci, autonomii danou samoorganizací a drive zacílením na business hodnotu a zákazníka už nikdy nechtějí zpět do starého světa, kde sice vše bylo jednoduché a definované, ale o to menší motivaci to přinášelo. Transformace na úrovni týmů aktivizuje zaměstnance a začne změnu kultury odspodu.

Businessový impact, který aplikace scaling přístupů z agilní kuchyně přinese, staví na změně, která se stala na úrovni týmů, ale tentokrát to není změna zaměřená na lidi, ale business výsledky. Když obě tyto změny dáte dohromady, vytvoříte tlak na změnu organizace jako takové. A to jak po stránce kultury, tak fungování businessu. Vzniká tlak na zeštíhlení organizační struktury (až do takzvané flat organizace), rozbití funkčních či systémových funkčních celků (a formování menších autonomních entit které dokážou samy dodat end-to-end hodnotu), a na zjednodušení procesů a odstranění zbytečné byrokracie, která brání flexibilitě a dynamické reakci na potřeby zákazníků a trhu. Zjišťuje se, že agilní organizace, které fungují jako adaptivní síť spolupracujících týmů, která by se spíše než k velkému tankeru s centrálním řízením a hierarchickou strukturou kapitánů a důstojníků dala přirovnat k flotile malých loděk, které samostatně rozhodují a fungují, ale společně jdou za jedním cílem a smyslem existence, jsou daleko lépe přizpůsobené pro řešení komplexních problémů a reakce na změny trhu.

Business Agility mění svět organizací tak jak jsme ho znali. Přináší jinou kulturu, strukturu a styl leadershipu. To, co jste znali, a to, v čem jste vyrůstali se stává nepodstatné a zbytečné. Zkušenosti s řízením tradičních organizací jsou najednou kontraproduktivní a stahují vás zpět do starého světa. Myslíte, že vás se to netýká? Možná. Ostatně kolik firem si to před vámi myslelo také. Jsme přeci úspěšní, máme nejlepší mobilní telefon na světě (Nokia), jsme jednička na trhu s fotografováním (Kodak), máme nejlepší kopírky (Xerox), a můžu pokračovat… Seznam je dlouhý a má jednoho společného jmenovatele. Organizace, které věřily, že se nemusí měnit, protože už jsou úspěšné. Dnes více než kdykoli jindy za posledních sto let je reakce na změnu a schopnost se adaptovat v závislosti na turbulentní změny trhu klíčová. Inovace a kreativita je to, co vás možná zachrání. Takže jestli nechcete skončit na hřbitově firem jako výše zmíněná jména, je na čase se pustit do opravdové agilní transformace. Zapomeňte na milé hochy a slečny, co s vámi budou hrát hry a říkat, že se měnit nemusíte. že si můžete nechat projekty, oddělení, procesy a management tak jako dřív. Jestli to myslíte opravdu, bude to bolet. Ale co vás nezabilo to vás posílí. Ozvěte se. Já nedělám transformace na oko. Dělám ty, co bolí ale fungují.

Kam se jít podívat

Často se mě někdo ptá, kam se má jít podívat, kde je vidět dobrá agilní firma. Tento týden jsem byla na Business Agility konferenci v New Yorku a co mě zaujalo, byla case-study z Air Asia. Ale neříkám to ani tak proto, že se tam máte jít podívat, ale protože ideální místo, kde podobné casestudies slyšet, je konference. Business Agility v NYC bude zase za rok. Vřele doporučuji si cestu sem naplánovat. Já si ji určitě nenechám ujít 🙂

Frederic Ducros at Business Agility Conference NYC

V Evropě bude v kvěnu první Evropská Business Agility konference ve Vídni. Tak můžete zkusit tu.

Anebo se přijít podívat na Agile Prague Conference, kde mimo jiné každý rok zazní několik zajímavých casestudies z organizací v blízkém okolí.

Všechny tři akce mají jedno společné, dávají prostor konverzaci mezi účastníky. Business Agility konference mají tým zkušených facilitátorů, kteří se starají o to, aby konverzace byla přínosem a opravdovou “deep dive“ zkušeností prohlubující zážitek z konference, Agile Prague staví na konceptu openspace.

Facilitators of Business Agility Conference

Všechny tři akce mají ještě jedno společné, bývají vyprodané. Tak si zajistěte lístky včas.

 

Business Agility

V poslední době se mimo IT obor často skloňuje termín Business Agility. Co si tedy pod Business Agility představit? Já jsem se tady hodně věnovala Agilním metodám v IT tak, jak se s nimi začínalo. Ale doba se posunula, Agilní metody se osvědčily a tak více a více slyšíme o aplikaci Agile mimo IT, o zapojeni businessu, o aplikaci Agile na úrovni organizace. V kostce tedy Business Agility. Organizace hledají způsob, jak přistupovat ke svému businessu tak, aby byly flexibilní, efektivní a rychleji reagovaly na změny. Agile v rámci IT je jen částí úspěchu. Aktivní zapojení businessu a agilní strategické řízení firmy je důležité, aby organizace byly schopny efektivně přežít z dlouhodobého hlediska v prostředí, které je obecně globálně rychle se měnící, turbulentní a není tak předvídatelné, jako to bylo v minulosti. Nevěříte? Malá statistika: přibližně 70% společností, které byly v žebříčku Fortune 1000 před 10 lety, z něj zmizelo, nestačily se přizpůsobit změněnému prostředí – digitalizace, všudepřítomný internet, mobilita.

Adaptabilita, flexibilita a vyváženost jsou tři klíčové elementy Business Agility.

Business Agility je organizační změna, která funguje bez ohledu na podstatu businessu, kde organizace působí. Business Agility je vlastně Agilita z pohledu organizace jako celku, je změna kultury a fungování celé organizace, její schopnost se adaptovat, zregenerovat, rychle se změnit na základě vnitřních, ale hlavně vnějších změn. Není to ale žádný chaos, Agilní firma má na rozdíl od mnoha klasických firem velmi jasně definovaný směr. Funguje jako flotila malých lodí, které všechny plují za jedním cílem, ale mají v rámci své mise autonomní řízení. Řízení se stane daleko dynamičtější, než jsme zvyklí z prostředí ročních plánů, iterace businessu se točí v krátkých cyklech, základem všeho jsou samoorganizující se týmy, které samozřejmě obsahují business, přináší inovace a evoluce, ale také změnu leadershipu. Můžete namítnout, že to není nic nového. No není. Je to jen ten stejný Agile přefrázovaný do jiných slov, která jsou více uchopitelná businessem a managementem a má tím pádem potenciál transformovat firmu z úplně jiné strany.

A na závěr, co je opakem Agilní firmy? Firma byrokratická, hierarchická, procesní. Prostě firma s klasickým fixním řízením, pevnými strukturami, kde každá změna musí být schválena na vyšších úrovních a autonomie neexistuje.