Retrospektiva #3 – Loď na moři

Když už vás klasické formáty retrospektivy nudí, zkuste něco hravějšího. Asi nejznámější je metafora lodi plující na moři, kde vítr do plachet znázorňuje to, co nám pomáhá, kotvy to co nás brzdí. A kreativitě se meze nekladou, takže můžete přidat skalnatý útes jako problémy, žraloky jako akutní rizika, sluníčko jako úspěch,… a tak bych mohla pokračovat.

Výhody:

  • Je to zábava, podporuje to kreativity týmu a přináší tak témata, která by se na běžných retrospektivách neobjevila.

Příprava:

  • Pro začínající týmy si obrázek připravte.

Tip:

  • Nechte tým ať si obrázek lodi sami navrhnou, bude je to tak víc bavit.
  • V online nástrojích je těžší kreslit, ale zase můžete připravit pár obrázků na začátek. Nejlepší ale je, když si členové týmu najdou své vlastní obrázky.

Retrospektiva - lod

Retrospektiva #2 – Hvězda

Dalším oblíbeným formátem retrospektivy je takzvaná hvězda, kde klasický formát dvou otázek rozšíříte na pět segmentů a necháte tým se na daný Sprint podívat z různých úhlů – co bychom měli začít dělat, co dělat více, v čem chceme pokračovat, co dělat méně, co přestat dělat. Tým své podněty píše na lístečky a přiřazuje je daným segmentům.

Výhody:

  • Tento formát retrospektivy rozšiřuje perspektivu, kterou se tým na sprint dívá a tým tak generuje více témat.
  • Je snazší zapojit celý tým, protože psaní je často snazší, než když má každý mluvit.
  • Většinou je to také rychlé.

Příprava:

  • Nakreslete hvězdu s výše zmíněnými segmenty na flipchart nebo Mural/Miro board.
  • Každý musí napsat alespoň jeden lísteček, aby se všichni zapojili, ale ideálně více.

Tip:

  • Po napsání lístečků s nápady nechte týmu chvilku čas na jejich přečtení a případné dotazy co tím kdo myslel.
  • Vidět svůj vlastní rukopis je super, takže by si každý měl lístečky psát sám.

Retrospektiva - hvezda

Retrospektiva #1 – Plusy a minusy

Tento formát retrospektivy je takový základ, kterým většina ScrumMasterů začíná. Každý člen týmu postupně řekne, co se mu líbí a mělo by se v tom pokračovat, a co se mu nelíbí, a bylo by potřeba změnit.

Výhody:

  • Je to jednoduchý formát.
  • Nepotřebujete žádnou přípravu.

Nevýhody:

  • Není snadné některé členy týmu rozmluvit.
  • Často sklouzne k tomu že všechno je ok a nic není špatně”.

Tip:

  • Pošlete dokola nějaký předmět, kterým si členové týmu můžou předávat slovo např. míček který ten kdo domluvil hodí dalšímu členovi týmu od kterého chce slyšet jeho názor. Zvýšíte tak pozornost a rozbijete očekávaná pořadí ve kterém lidi mluví.
  • V online světě nechte toho, kdo domluvil vybrat dalšího kdo mluví.
  • Neptejte se, co se jim líbí a nelíbí, ale v čem chtějí pokračovat a co změnit. Retrospektiva - plusy a minusy 

Deset formátů, jak vést retrospektivu

Před tím, než představím top 10 formátů pro retrospektivu si pojďme zopakovat co že to taková retrospektiva je. Takže retrospektiva je takové pravidelné ohlédnutí se za minulým obdobím, většinou tak týden, dva. Pro ty z vás, co děláte Scrum je to každý Sprint. Pro ostatní agilní týmy by retrospektiva měla být pravidelná a častá. Tedy jednou za půl roku to nestačí. Účastní se jí celý tým, a na konci by měly být konkrétní akční kroky, které se tým zaváže udělat, tedy “Co uděláme příště jinak, aby se nám tohle už nestalo”. Retrospektiva, která na konci nedefinuje žádné zlepšení není retrospektiva, ale pouhý pláč nad rozlitým mlékem, a to nikdy k ničemu není. Stejně tak Retrospektiva, která se snaží dát úkol někomu mimo tým, se míjí účinkem. I když je identifikovaný problém někde jinde, tým se zamýšlí nad tím “Co můžeme udělat MY, abychom danou situaci změnili/zlepšili/ovlivnili”.

Retrospektivy se účastní celý tým, tedy včetně Product Ownera. ScrumMaster retrospektivu facilituje, tedy vybírá formát diskuse a pomáhá týmu hledat příčiny problémů a přijít se zlepšeními.

Retrospektiva má obvykle několik fází.

  1. Úvod: Novým týmům připomeňte, k čemu retrospektiva slouží, a co by mělo být na jejím konci, tedy konkrétní akční kroky, co jako tým zlepšíme. Když už je tým zvyklý retrospektivy pravidelně dělat, můžete přidat takzvaný ‘check-in’ na zvýšení energie například “Kdybyste byli počasí, jaké počasí byste byli?”. Takový check-in lze samozřejmě různě variovat a ptát se na typ auta, filmovou postavu nebo zvíře. Všichni se proberou a…
  2. Sběr dat: Další fáze sbírá od jednotlivých členů týmu data. Formát se liší, a v dalších článcích si projdeme nejčastější formáty retrospektivy. Často sesbíráte nápadů tolik, že je vhodné je seskupit do větších celků. Abyste od týmu získali zpětnou vazbu o tom, která témata je zajímají nejvíce, nechte je hlasovat. Například takzvaným dot-votingem, kde každý má řekněme čtyři hlasy a může je dát jednomu tématu nebo mezi různá témata rozdělit.
  3. Možnosti: V další části retrospektivy hledáme možnosti, co bychom s daným tématem, které je pro tým nejdůležitější mohli jako tým udělat. Nezapomeňte, že to vždy musí být potenciální akční kroky na tým, ne na někoho z venku týmu. Ideální je vymyslet alespoň pět nápadů. První tři jsou často nudné a nepřináší reálnou hodnotu ani kreativitu. Součástí vymýšlení možností může být i root-cause analýza abyste našli příčinu problému a neřešili symptomy.
  4. Akční kroky: Na závěr by se tým měl shodnout na jedné konkrétní věci, kterou příští Sprint udělá. Není nutné udělat všechno co nás napadne. Méně je často více. Když je kandidátů na výběr moc můžeme se týmu ptát, jak moc věří, že daná akce pomůže problém zlepšit, a jak moc věří tomu, že danou akci udělají. Obvykle pro tyto otázky volíme škálu 0 až 10, kde 0=nezlepší/neudělají a 10=vyřeší/určitě.

Na závěr je dobré shrnout co si tým vybral a zároveň můžete retrospektivu zakončit zase nějakým zábavným energizérem – třeba porovnat, jak se počasí, které členové týmu sdíleli na začátku, změnilo.

A kdyby vás to celé zajímalo ve formě videa, tady je přednáška, kterou jsem na téma retrospektivy měla na několika konferencích.

V dalších příspěvcích se podíváme na nejčastější formáty retrospektivy…

Retrospektiva není pro stížnosti

Jednou z nejdůležitějších věcí, které Scrum zavádí do firem je Retrospektiva. Učí nás brát chyby a neúspěchy jako dobrou věc, tedy jako příležitost ke zlepšení. Co když se nám nepovede dobře se zorganizovat a nic na konci Sprintu nedodáme? Nevadí. Na konci Sprintu si dáme Retrospektivu, a zamyslíme se nad tím, co příště uděláme jinak, aby se nám to už nestalo. Co když toho tři Sprinty za sebou naplánujeme moc a pokaždé dodáme jen část? Dáme si Retrospektivu a zamyslíme se nad tím, jak změníme plánování Sprintů tak, aby odhad více odpovídal realitě. Některé věci jsou akutní a bolestivé a dostanou se na retrospektivu hned, jiným to chvíli trvá. Ale když se budou dít pravidelně, dříve či později je někdo bude považovat za tak otravné, že je zmíní. Retrospektiva ale není o tom si postěžovat a odejít, ale příležitost pro zlepšení. Proto každá Retrospektiva věnuje většinu času nikoliv stížnostem, co všechno nefunguje, ale hledání příčin proč se to děje a následně možností, co bychom s tím jako tým mohli udělat příští Sprint. Každá Retrospektiva proto musí končit alespoň jedním konkrétním krokem co tým udělá příští Sprint jinak, aby se daná oblast zlepšila. Nemusí se hned vyřešit, ale každé zlepšení se počítá. Obecně platí, že když máte takových akcí moc, často se tým rozptýlí a neudělá nic. Proto by takových akčních kroků nemělo být příliš. Vyberte si jen to nejdůležitější a s tím pohněte. Jednu dvě, maximálně tři akce. Příští retrospektivu si zase můžete vybrat něco jiného, nebo v tom stejném tématu pokračovat, podle důležitosti.

Kdyby vás retrospektiva zajímala, můžete si pustit mé video. Je starší, ale stále platné 🙂

Žádný meeting ve Scrumu není klasický status meeting

Víte, že žádný meeting ve Scrumu není klasickým status meetingem?

Daily Scrum (Standup meeting)

Začněme Standupem, kde antipaternem je, že jednotliví členové týmu reportují, co všechno dělali a co dělat budou. Asi aby je ScrumMaster nebo ostatní členové mohli kontrolovat.

Standup je tu ale proto, aby se tým a jeho členové každý den rychle zastavili a řekli si, jestli jdou správným směrem a jestli ještě stále věří tomu, že zvládnou dodat Sprint Goal. Proto nekontrolujeme, čím trávili čas, ale soustřeďujeme se na to, co je hotovo, a jak budou spolupracovat na tom, co mají teprve dokončit.

Sprint Review

Dalším v řadě je Sprint Review, kde antipatern je prezentovat, které konkrétní UserStory se dokončily a které ne. Spousta týmů status dotáhla do dokonalosti a dokonce ukazuje prezentaci a jakési grafy a vyhodnocuje úspěch a neúspěch Sprintu.

Sprint Review je tu ale proto, abyste ukázali Potentional Shipable Product Increment – tedy to, co tým dokončil – zákazníkovi a získali na základě toho zpětnou vazbu. Ta je potom cenným vstupem pro Backlog Refinement a pomáhá vám dodat úspěšný produkt.

Retrospektiva

Do třetice je tu Retrospektiva, kde antipaternem je začínat Retrospektivu tím že procházíte jednotlivé body z minula a hodnotíte, jak se vám povedly dokončit a jestli zabraly na daný problém.

Retrospektiva ale má být kreativním workshopem, kde se tým zamýšlí nad tím, co by chtěli změnit, co jim vyhovuje, co naopak chtějí zlepšit. Aby fungovala, musíte se na sebe umět podívat jinýma očima, z venku. A když začnete statusem, tak ten nadhled ztratíte a v další fázi pak jen zopakujete, co vám zbylo z minula. Máte-li pocit, že se věci nehýbou kupředu, určitě to na další retrospektivě zazní znovu i bez opakování. A status těch pár Action Items z minula můžete dát na tabuli a skouknout na Standupu.