Tradiční organizace často hodnotí úspěch na základě výstupů, jako je počet dokončených úkolů a funkcionalit. V Agilním světě se naopak klade důraz na dodanou business hodnotu, kterou přinášíme zákazníkům a organizaci. Používají se na to metriky jako je Customer Satisfaction (CSAT), tedy jak jsou zákazníci spokojeni s výsledky vaší práce, Net Promoter Score (NPS), tedy jaká je pravděpodobnost že váš produkt nebo službu budou zákazníci doporučovat, Time to Market, tedy jak rychle trvá nasadit požadavek, a v samozřejmě i klasické business metriky jako jsou vyšší příjmy, snížení nákladů a získání nových uživatelů.
Jedním z klíčových ukazatelů úspěšného agilního týmu je jeho schopnost efektivně doručovat práci. Je tedy dobré se podívat na fungování týmů ze systémového pohledu a vizualizovat překážky a optimalizovat jejich fungování. Agile a Lean jsou si velice blízko, a tak běžné Lean metriky se často hodí i v agilním světě. Například Cycle Time, tedy doba od zahájení práce na úkolu po jeho dokončení, Lead Time, tedy celková doba od vzniku požadavku po jeho doručení, Throughput, tedy počet dokončených úkolů za určitý časový úsek, nebo Flow Efficiency, tedy procento uvádějící poměr času práce vs. čekání. Na různých Kanban boardech pak práci vizualizujeme a hledáme, jak zlepšit naše fungování.
Dalším zajímavým ukazatelem je spokojenost a motivovace týmu. Týmy, které cítí podporu a smysluplnost své práce jsou produktivnější a odolnější vůči stresu. Měřit můžete například Team Satisfaction, tedy spokojenost týmu, Employee Net Promoter Score (eNPS), tedy jaká je pravděpodobnost, že členové týmu doporučí práci v této organizaci, Psychological Safety Score, tedy jak bezpečné je prostředí v organizaci a nakolik jsou členové týmu ochotni sdílet své názory a nápady.
Agilní týmy by se měly starat také o udržitelnost a kvalitu produktu. V tomto kontextu se pak často měří metriky jako je Defect Rate, tedy počet chyb reportovaných po dokončení, Code Coverage, tedy procento kódu pokrytého testy, Technical Debt, tedy hodnota technického dluhu a Release Frequency tedy jak často je produkt nasazován do produkce. Pravidelné code reviews, automatické testy, continuous integration, a refactoring v průběhu Sprintů by měly být v dnešním době už standardem.
Je dobré si ve firmě nastavit vyvážený mix toho co měříte, kombinovat metriky z různých oblastí a sledovat je v kontextu, aby se vám nestalo, že přílišný fokus na jednu konkrétní metriku zabije všechno ostatní. Ale hlavně, měřte jen to, na jehož základě jste ochotni něco změnit. Metriky, které vám nepomáhají se zlepšit jenom zbytečně berou čas.
Nedávno jsem napsala několik blogů na téma Agilního HR, které měly velice dobrou odezvu. Spousta lidi se ptala, evidentně je to téma, které lidi dneska zajímá. A to mě nakonec přimělo příspěvky zkompilovat do většího celku, trochu je uspořádat a dopsat pár dalších kousků, aby vše dávalo pohromadě smysl. A tak vznikla malá publikace „Agilní HR aneb Jak změnit Human Resources v agilní organizaci“, která je zdarma ke stažení na stránkách 
Touhle mini knihou jsem chtěla popsat takový malý základ, jak s Agilním HR začít a o čem to celé je. Snad to bude přínosné. Je ke stažení zdarma, ale Leanpub umožňuje autorům udělat takový malý sociální experiment, a umožnit kupujícím si cenu zvolit. Takže tady je deal, když pár lidí zaplatí, budu to brát jako potvrzení, že lidi téma zajímá a že si ho cení a dopíšu další kapitolu 🙂 Ty následující se týkají dalších sekcí v kapitole Tipy, Praktiky, Doporučení. Ať tak či tak, dejte vědět, co by vás ještě zajímalo a o co mám případně knihu v příští verzi rozšířit. Je to taková agilní kniha psaná agilně. Když je dobrý feedback, kniha se bude rozšiřovat. Když není feedback žádný, zůstane zapomenuta jako pěkný experiment 🙂
Každé odpoledne máme současně běžící i hry a workshopy, tentokrát na téma Moderního Managementu, Designu her a spolupráce v týmu.