Konstantní rychlost práce

Dalším z klíčových prvků plánování je rychlost, kterou tým pracuje. Měří se samozřejmě na body, které si tým započítává za dokončené úlohy. Na začátku každého projektu budete mít pozvolný náběh, kdy se tým seznamuje s úkolem, specifikací, technologií a architekturou. A učí se. Učící křivka bude stoupat po dobu cca 1-3 sprintů v závislosti na projektu. Pak tým najede na svůj limit a pracuje konstantní rychlostí až do konce projektu.

Konstantní rychlost a pravidelnost odevzdávání dílčích výsledků je jedním z klíčových prvků Agile metod, takže jen shrnu, co chceme docílit. Pravidelnost jde spolu s předvídatelností. Jen tak že tým odevzdá každý sprint konstantní počet bodů, bude datum dokončení projektu dostatečně důvěryhodné číslo. Z pohledu týmu je účelem udělat plánování jednodušší, když se to tak na začátku nezdá a oprostit jednotlivé členy týmu od stresu, ale zároveň je na výsledku motivovat. Tým naplánuje jen to, co věří, že stihne udělat. Ostatně úlohy jsou obodovány a tým ví, že je schopen udělat 20 bodů za sprint, a tedy že stihne zase 20 bodů. Samozřejmě může se stát, že se to ve vyjímečných případech nepodaří, ale troufám si říct, že je pak pravděpodobné, že něco nefunguje úplně ideálně a stálo by to za Vaši pozornost. Pracuje tým opravdu týmově? Jak probíhá plánování? Rozumí pojmu bod? …

Zavádíte-li s Vašimi lidmi první Agile projekt, je velmi pravděpodobné že se to budete nějakou dobu učit. Můj odhad je tak 5-8 sprintů. Tým se musí naučit chápat a vnímat co je to bod, jak dělat plán a jak spolupracovat opravdu týmově. Na začátku bylo obvyklé, že tým vykazoval naprosto nerovnoměrné výsledky v rozmezí od 0 do 2.5 násobku plánovaných bodů. Jedním z velmi důležitých pravidel je tým nechat samostatně pracovat po dobu sprintu, a neorganizovat ho zvenku, ale na konci sprintu věnovat čas na reflexi a vysvětlení.

Na závěr ještě jednu radu. Vaším cílem je být efektivní. A platí, že dobrý tým je vždy efektivnější než samostatní jedinci. Proto neporovnávejte a nehodnoťte jednotlivé lidi podle toho, kolik dokončili úloh a za kolik bodů ty úlohy byly, ale hodnoťte vždy jen tým jako celek. Motivujete tím tým na výsledku a tedy i jeho jednotlivé členy na vzájemné spolupráci. Navíc máte-li týmy dva a více, vzbudíte tím zdravou soutěživost, a vytvoříte dobrou referenční soustavu.

Krátké vývojové cykly – Sprinty

Podíváte-li se na software development projekty, dost část se Vám stane, že nejsou dostatečně dobře časově odhadnuty. Samozřejmě částečně je to dáno špatnými odhady vývojářů. Často je ale hlavním problémem nejasná specifikace na začátku, která se v průběhu stále upravuje a designe a architektura se pak neustále předělává. V tom úplně nejhorším případě na konci máte něco úplně jiného, než se zpočátku myslelo.

V této sekci se zaměřím na to jak včas odhalit, že vám vůbec hrozí problém nedokončení v daném termínu. Začneme kvalitním produkt backlogem. Ten zdaleka nemusí být rozpracován do detailů, ale musí obsahovat všechny aktivity – Story – které musí být hotovy, aby byl se projekt mohl odevzdat. Např. pro implementaci nějaké funkcionality asi musíte udělat návrh, designe testu, implementaci, integraci, otestování a napsat dokumentaci. Tyto highlevel Story ohodnotíte body a v průběhu projektu detailněji rozpracujete.

Tým nechte pracovat v pravidelných cyklech – Sprintech. Na konci každého Sprintu jednoduše odečtete body za již hotové úlohy z celkového backlogu. Porovnáním hodnoty s plánem velice rychle vidíte, jestli je vše v pořádku či ne. Použijete-li pro vizualizaci burndown graf, automaticky víte, jak jste na tom a to pravidelně každý sprint. Úkolem sprintu je naučit tým naplánovat to co opravdu zvládne a odevzdávat pravidelně stále stejný objem práce a tak zvýšit důvěryhodnost odhadů a spolehlivost data dokončení.

Sprint by měl být krátký, obecně by asi neměl být delší než měsíc. Při zavádění Agile a sprintů se nebojte na začátku změnit délku sprintu, když se ukáže pro váš projekt nevhodná. Nám se nakonec osvědčily 14 denní sprinty. Začínali jsme s týdnem, ale to se ukázala být moc krátká doba. Dobrá pomůcka je že musíte být za sprint schopni ukončit běžnou úlohu. Ale úlohy se dají vcelku neomezeně dělit, takže jde spíš o to si to vyzkoušet přímo ve Vašem prostředí.

Sestavování týmu

Ideálně byste měli podpořit soutěživost. Je-li to možné, sestavte týmy dva. Neměly by být ani moc malé – to by omezovalo znalosti a spolupráci v rámci týmu, ale na druhou stranu ani moc velké. Ideálně tak asi 5-10 lidí. Podaří-li se Vám sestavit týmů více, nezapomeňte na komunikaci mezi nimi. Jednou z dobrých praktik je pozvat vždy zástupce druhého týmu na Scrum. Tím se zajistí kontinuita informací mezi týmy, a zároveň umožní sdílení zkušeností a znalostí mezi týmy.

Koho do týmu? Tak určitě někoho na úrovni systém engineera/architekta, několik vývojářů a testera. Aby to fungovalo, nechte testery spolupracovat už na návrhu funkcionality a od počátku procesu připravovat test designy a automatické testy aby se funkcionalita mohla nezávisle vyzkoušet hned, jak ji vývojáři napíšou.

Komunikace v týmu – osmotická komunikace

Angličtina má pěkný výraz na vnímání komunikace na pozadí – Osmotic communication. Je to velmi efektivní způsob jak udržet všechny v obraze co se děje, a jak zajistit aby si vzájemně nabízeli radu bez formálního požadavku. Je to způsob, jak se informace šíří samy na pozadí a lidé si z nich zapamatují jen to co je pro ně důležité bez toho aniž by nad tím přemýšleli a informace analyzovali. Časté řešení – globální openspace zajistí maximálně to, že lidé přestanou vnímat co se kolem nich děje. Stanou se imunní k hluku kolem, neboť se jich většinou vůbec netýká.

Posaďte tým pokud možno do jedné místnosti. Nechte sedět vedle sebe lidi, co spolu pracují. Samozřejmě každý se nerad stěhuje jinam, všichni si už nějak zvykli tam, kde jsou. Ale žádným formálním meetingem nedocílíte efektu toho, že lidé spolu soustavně mluví a poslouchají, co se kolem nich odehrává. To co se děje kolem, se týká do jisté míry všech. A zeptat se nahlas „Nevíte někdo jak na to…?” je o mnoho jednodušší než obejít několik spolupracovníků sedících z historických důvodů kdoví kde ve firmě. Navíc často vám pomůže ten, od kterého byste to ani nečekali.

Jen tak že dáte lidi dohromady, se z nich opravdu stane tým.

Jak z individualit udělat tým

Také se Vám už stalo, že máte skupinu vzájemně nekomunikujících jedinců a potřebujete, aby se z nich stal tým v pravém slova smyslu, aby spolupracovali, radili si a učili se jeden od druhého? Metod jak toho docílit je mnoho, určitě pomůže team building a jiné společné aktivity, či firemní kultura. Jednou z technik jak stmelit skupinu lidí dohromady a udělat z nich tým je Scrum či Stand-up meeting.

Podstata je velmi jednoduchá. Zorganizujte pro svůj tým každodenní pravidelný meeting. Scrum (Stand-up meeting). Meeting musí být krátký, každý den ve stejný čas na stejném místě. Dost pomůže zvolit neformální prostor, klidně bez židlí, aby vše nutilo čas strávený Scrumem co nejvíce zkrátit. Udržte meeting na 5min maximálně 10min. Nikdy víc. Docházka musí být povinná pro všechny členy týmu, jinak to nebude fungovat. Můžete zvážit přítomnost zástupce z jiných týmů, se kterými máte spolupracovat.

Někde jsem se dočetla, že ideální je začít Scrum nějakým vtipem či historkou. Asi je to dobrá rada zvláště na začátek, ale v praxi je asi dost těžké mít na každý den něco nového. Ale i tak to stojí za zamyšlení. Pomůže Vám to odlehčit situaci a setkání udělat více společenské a ne pouze pracovní.

Takže přeskočme společenský aspekt a podívejme se na ten pracovní. Každý člen týmu by měl stručně nastínit, na čem pracoval včera a co bude dělat dnes. Součástí je samozřejmě i identifikace případných problémů s danou úlohou či žádost o radu od kolegů. Jedním z cílů takového meetingu je tedy vzájemná informovanost v rámci týmu o tom na čem kdo pracuje a prostor k větší kooperaci. Na začátku spolupráci budete muset pomoct, po čase bude stačit nechat lidi mluvit a sami si o radu řeknou či jí nabídnou. Mě se osvědčilo mít Scrum dopoledne, tak aby se všichni pokud možno sešli včas a začali pracovat.

Nezapomeňte využít času Scrumu pro propagaci úspěchů a to jak jednotlivců, tak projektu jako celek. Scrum by neměl být jen prostor pro řešení problémů. A na závěr, nezabíhejte do technických detailů. Pojmenujte problém, sestavte skupinu, co pomůže s jeho řešením a vraťte se k detailům po skončení Scrumu. Scrum musí být krátký a rychlý.

Proč něco měnit?

Tak samozřejmě důvodů může být hned několik. Začněme zvýšením efektivnosti. Nicméně s tím je úzce spojená firemní kultura, konkrétně týmová spolupráce. Jak přesvědčit své zaměstnance aby jednali jako tým a ne jako jednotlivci a individuality? Aby sdíleli informace, pomáhali si a učili se navzájem? Jak týmy nechat soutěžit ale přesto spolu spolupracovat? To je jen několik prvních otázek které člověka napadnou, když začne přemýšlet o efektivnosti.

Dalším z častých problémů je jak zajistit aby projekt byl dokončen včas. Podíváte-li se na svůj tým SW engineerů a designerů, kolik z nich umí odhadnout náročnost úlohy a v jaké granularitě a jak přesně? Kolik z nich úlohu nadhodnotí klidně na dvojnásobek, aby pak měli klid, a kolik z nich zapomene na polovinu aktivit, takže ve výsledku je práce ‚hotová‘ několik týdnů ale pořád se na ní ještě pracuje?

Agile a SCRUM jsou jen jedny z mnoha metod jak předcházet těmto problémům už v počátku jejich vzniku. Obsahují soubor metodik jak pracovat s lidmi na projektu jak je motivovat a zapojit do plánování projektu, jak docílit kvalitnějšího výstupu a jak zapojit zákazníka do vývojového procesu.