Tag: zlepšení

ScrumMaster je zodpovědný za zlepšení organizace

Připadá mi, že spousta ScrumMasterů zapomněla, že jejich hlavním cílem není mít kolem sebe spokojené lidi, ale dosahovat výsledků. A tím, aby náhodou nedošlo k mýlce, ani náhodou nemyslím, že jsou zodpovědní za velocity, estimates, ani maximalizaci dodávky v rámci Sprintu. To je všechno podružné. Více zdaleka neznamená lepší výsledek.

Skvělí ScrumMasteři mají na věci úplně jiný pohled. Jejich hlavním cílem je dosáhnout zlepšení. Zlepšení celkového fungování organizace. A protože v Agilu rádi začínáme s malými kroky, ScrumMasteři začínají s týmem a hledají zlepšení jeho fungování. Většinou nejde o rychlé zvednutí efektivity a krátkodobé cíle, ale právě naopak. ScrumMasteři by měli hledat změny na systémové úrovni. Změny, které fundamentálně upraví fungování v dlouhodobém horizontu. Jen tak se dá dosáhnout signifikantních výsledků.

Co tady takový ScrumMaster dělá? Pozoruje. ScrumMaster není ten, kdo produkt vytváří, protože tím by ztratil nadhled. Je to naopak ten, kdo dokáže nezaujatě na vnímat fungování procesů a identifikovat místa, která nejsou efektivní. Často se tedy dívá na to, jak funguje spolupráce ať už v rámci týmu, mezi týmy, nebo se zákazníkem. Hledá místa kde se čeká, závislosti, neporozumění a na základě pozorování potom navrhuje systémová zlepšení celkového fungování.

Co je příklad takový systémových změn?

  • Vytvoření multifunkčních týmů, kteří spolupracují na jednom cíli (cross-functional tým)
  • Zvýšení viditelnosti výstupů jednotlivých členů, týmu jako celku a fungování organizace (radical transparency)
  • Zavedení prostředí, které dává lidem větší autonomii se rozhodnout (self-management)
  • Nastavení důvěry a psychologické bezpečnosti vedoucí k zodpovědnosti (pocit bezpečí je pre-requisita)
  • Návrh businesových metrik a change management na jejich základě (business value, customer-centric mindset)

Asi by se toho našlo víc, ale tohle takový základ. Hlavně nezapomeňte, že žádnou změnu neděláte proto, abyste byli agilní, ale proto, abyste firmě pomohli být úspěšnější.

Pořád je co zlepšovat

Jedna z takových technik, která je v agilním světě často opomíjena, je pravidelná změna. Základem je uvědomit si, že ideální nikdy nebudete. Ideální stav neexistuje, ale je potřeba mu rozumět. Je to taková hvězda na horizontu, ke které se v pravidelných krátkých iteracích ohlížíme a hledáme cesty jak se k ní dostat blíž. Manageři, ale i ScrumMasteři se mě často ptají, kdy bude taková transformace hotová. Ale ona vlastně nikdy hotová nebude, protože v agilním světě pořád existuje lepší cesta. Takže paradoxně agilní transformace je u konce tehdy, když ten konec přestanete hledat a zvyknete si naopak neustále challengovat svůj styl práce, svoje procesy, svoje praktiky. Neustále hledat zlepšení.

Jak to celé funguje? Pracujeme v krátkých iteracích, a to ať už Sprintech nebo dnech, kde se učíme, zlepšujeme a měníme. Na konci každého Sprintu máme Retrospektivu, kde se díváme na to, co by šlo zlepšit v našem fungování abychom mohli lépe spolupracovat jako tým. Současně na konci každého Sprintu máme Sprint Review, kde se díváme na to, co by šlo zlepšit v našem produktu na základě zpětné vazby od zákazníků, a nakonec na denní bázi máme Daily Scrum, kde se díváme na to, jak bychom se mohli lépe zorganizovat, abychom maximalizovali hodnotu vzhledem k cíli Sprintu a dodali zákazníkům co nejvíce hodnoty. Takže Scrum není o ničem jiném než neustálém zlepšování.

Spoustu týmů po čase napadne, že by možná nemuseli dělat Scrum a že by bylo jednodušší zkusit Kanban. Kanban vlastně říká, že “Na začátku se nemusíte měnit, stačí vizualizovat jak pracujete a …”. Bohužel tam právě většina týmů skončí číst a jediné, co si pamatuje je, že se nemusí měnit. To je ale jen začátek věty. Ta druhá polovina říká “… pomocí neustálých drobných zlepšení a změn ve vašem fungování hledat efektivnější a lepší proces.” Takže se měnit musíte, a často velice radikálně. Ale to už jaksi většinou zapadne. A protože nejste dostatečně agilní, tedy nemáte rádi změny, chcete stabilitu a jistotu, tak takový Kanban často nic nezmění a zbyde z něj jen tabule, na kterou se nikdo nedívá. Ale všichni jsou spokojeni, protože se nemusí měnit.

Kaizen, tedy změna k lepšímu, se jako filozofie stal populární v Japonsku po druhé světové válce, kde výrazně ovlivnil řízení a kvalitu výroby. A z Japonska se tak dostal do celého světa. Agilní svět má Kaizen jako jeden ze základních principů. Je to jednoduché. Když se neměníte, nejste agilní.