Nejhorší ze všeho jsou zkratky. Něco nám nefunguje, třeba dodáváme aplikace zákazníkům pozdě, s chybami a nevíme co s tím. Někde zaslechneme, že existuje nová metodika, jejímž jádrem je jakýsi Scrum. Tak si to rychle někde přečteme, zajdeme na školení a vše změníme, jenom abychom měli Scrum. Moc nad tím nepřemýšlíme, přeci Scrum je přesně tohle a tamto. Přesně dané postupy, jako v každé metodice. Když to budeme “přesně“ aplikovat, tak bude konečně vše dobré. Ale ono to tak často není. Ba co víc, z pohledu zvenku je vše stejné, nic se nezměnilo, a pohledem uvnitř je vidět spousta vyhozené energie na tuny meetingů které nic nepřináší. Máme sice jakýsi Scrum, ale výsledek je stejný. Kdo za to může? Scrum? My? My přece ne, takže je to jasné, Scrum.
Klidně můžeme říct, že Scrum je k ničemu. A můžeme mít i pravdu protože vás zázračně nezachránil. Ale problém je v tom, že tato změna není snadná. Neexistuje žádná kuchařka, co musíte udělat, aby to fungovalo. Jen sada doporučení, které by se daly shrnout do dvou principů:
- Pochopte, jak vypadá správně Scrum a proč by tak měl vypadat. Rozlište co je důležité a co jen berlička která vám pomůže se se Scrumem sžít. I kdyby se ta představa zdála být nedosažitelná.
- Začněte co nejdříve. Aplikujte maximum toho co je Scrum. A pak takový proces postupně měňte. Vyměňujte berličky, abyste se víc a víc blížili cíli.
Když neuspěcháte první krok, bude to fungovat. Slepé kopírování postupů často k cíli nevede. Ani Scrum není samospasitelný. Vlastní úsudek a zdravý rozum při implementaci je také velmi důležitý. Pak nás Scrum může a často také spasí.
