Zuzana Šochová, reprezentantka nové generace žen v IT, byla zvolena do Board of Directors Scrum Alliance

Občas je čas i na PR, takže tohle je kopie tiskové zprávy ze servisu ČTK 🙂


Zuzana Šochová byla jako jediná evropská zástupkyně zvolena novou členkou Board of Directors globální organizace Scrum Alliance. Scrum Allinace je společnost založená v USA a sdružuje celosvětově více než 500 000 certifikovaných IT profesionálů. Scrum Alliance propaguje moderní principy řízení a jejím primárním cílem je umožnit organizacím flexibilně reagovat na dynamiku dnešního globálního business světa. Její motto “Transform the World of Work” nejlépe vystihuje její hlavní misi.

Agilní metody řízení dnes využívá většina velkých světových IT firem a získávají stále více pozornosti i mimo svět IT. “Agilní metody jsou v současném světě podmínkou úspěchu. Bez dobře fungujícího IT se dnes neobejde žádná organizace. Agilní přístup nám ve Škoda Auto pomáhá udržet se na špičce automobilového průmyslu,” potvrzuje tento trend CIO Škoda Auto Ralf Brunken a dodává „Jsme rádi, že na úspěšném zavedení Agilního managementu a leadershipu spolupracujeme právě se Zuzanou Šochovou, kterou považujeme za expertku na svém místě.”

“Jako člověk, který strávil většinu času v ICT odvětví, musím říci, že úroveň, na jakou se za pár posledních let posunuly české IT firmy i díky Agilním metodám patří ke světové špičce,”  říká Šochová.

Volba Zuzany Šochové do boardu takto významné organizace dokládá dramatický posun ve vnímání IT talentů ze Střední Evropy ve světě a také vzrůstající vliv žen v tomto tradičně mužském odvětví.

Tuto změnu potvrzuje i Fred Williams, zakladatel Williams Technical: “V minulosti byli čeští vývojáři známí pouze svou nízkou cenou. Dnes se naopak prosazují primárně kvalitou, která je zde stejně vynikající jako v Silicon Valley a často dokonce ještě vyšší. Praha a Brno jsou dnes brány jako globální leadeři ve vývoji inovativních produktů pro celý svět.” Vlivný blog HackerRank dokonce řadí Českou republiku mezi 10 nejlepších zemí v úrovni softwarových engineerů na světě, zatímco USA je v žebříčku až na 28. místě.

Zuzana “Zuzi” Šochová graduovala na ČVUT a britské Sheffield Hallam University, má více než 15 let praxe v řízení rozsáhlých ICT projektů. Pracuje jako Agilní kouč, kde pomáhá leaderům a jejich týmům úspěšně řídit firmy a projekty, a pomocí Agilních přístupů si udržet konkurenceschopnost. „Agile nemůžete dělat, Agilními se musíte stát.“ říká Šochová.

Je jediným držitelem prestižní certifikace Certified Scrum Trainer v České republice. S nejmodernějšími metodami řízení projektů se seznámila v roce 2005 v USA a od té doby vede Agilní a Scrum transformace v těch nejvýznamnějších firmách u nás i v zahraničí. Jejími kurzy prošlo více než 5000 softwarových odborníků (z čehož zhruba polovina v ČR). O její aktivitě na mezinárodním poli svědčí i to, že více než polovinu loňského roku strávila pracovně v zahraničí a také seznam konferencí po celém světě, na které byla pozvána mluvit.

Její barevné účesy, nekonečná energie a hluboké odborné znalosti z ní udělaly nepřehlédnutelnou ikonu v IT světě. Současně může být příkladem pro všechny ženy, že i v dříve “mužských” oborech mají ženy své místo a prostor pro uplatnění.

Reference:

https://www.scrumalliance.org/

https://www.scrumalliance.org/community/profile/zsochova

https://www.scrumalliance.org/about-us/press-room/press-releases/scrum-alliance%C2%AE-announces-zuzana-sochova-as-new-bo

https://blog.hackerrank.com/which-country-would-win-in-the-programming-olympics/

http://sochova.cz

[Text tiskové zprávy v PDF | Tisková zpráva v servisu ČTK]

Agilní Leader

Čím více jsou Agilní metody populární, tím více je skloňován termín Agilní Leader a Agilní Leadership. Jak se liší tradiční manager od Agilního leadera? Když jsem dávala dohromady nový kurz Certified Agile Leadershp (CAL), dala jsem dohromady kompetence, které by Agilní leader měl mít – Agile Leader Wheel.

Výborní Agilní Leadeři disponují čtyřmi základními kompetencemi – definovat vizi, motivovat, získávat zpětnou vazbu a implementovat změnu.

Schopnost formulovat vizi je motorem změny i motivace. Vize není nutně spojená s produktem a businessem, ale měla by být zaměřená i na organizaci jako takovou. Druhou kompetencí je schopnost motivovat a dodávat energii. Je to kompetence úzce spojená s vizí. Když máte dobrou vizi, motivuje sama o sobě. Agilní Leadership staví na takzvané vnitřní motivaci, na posílení autonomie jednotlivců a týmů. Třetí z kompetencí Agilního leadera je zpětná vazba. Zpětná vazba je pro Agilní organizaci součástí DNA. Umění získat zpětnou vazbu na úrovni systému jako takového je pro leadery kritické. Poslední je umění prosadit změnu. Dotáhnout to co chcete do konce. Změnit věci, lidi a jejich chování. Agilní leader se musí změnit na všech třech úrovních. První úkol je změnit sám sebe, svoje uvažování, hodnoty a chování, svůj styl práce. Druhý bod je změnit to, jak ovlivňuji lidi kolem sebe, jaké s nimi mám interakce, jak je dokážu nadchnout, aby se stali týmem a všichni táhli za jeden provaz. Třetím elementem je změna na úrovni systému, změna celé organizace.

Agile Leadership Wheel

Kromě již zmíněných kompetencí musí Agilní leader vědět, kdy je vhodnější se rozhodnout a kdy by měl rozhodnutí delegovat. Jak posílit spolupráci a jak ji udělat efektivní a smysluplnou. Jak zapojit ostatní, aby přicházeli s dobrými nápady a sami za jejich implementaci přebírali zodpovědnost. Současně se musí umět rozhodnout kdy být nezávislým facilitátorem a kdy coachem. Nemluvíme tu ani tak o coachingu jednotlivců, který samozřejmě také může být užitečný, ale o coachingu systému – tedy týmů a organizace jako celku. Výborní Agilní leadeři se Agilními leadery nenarodili, ale neustále hledají cesty jak se stát lepšími a jak výše zmíněné kompetence získat a posílit.

Agile Leadership Wheel je součástí mého kurzu Certified Agile Leadership (CAL) od Scrum Alliance který v současné době jako jediná nabízím v Čechách a na Slovensku. Přijďte a nechte se provést cestou Agilního Leadera. Slibuji, že to nebude nuda a že si odnesete spoustu praktických kroků co dál.

Scrum pro distribuované týmy

Častou otázkou bývá, co s distribuovanými týmy. Takže začněme od začátku. Scrum funguje výborně pro co-lokované týmy. Tedy lidi, kteří sedí na jednom místě a spolupracují. Mají jeden cíl, pomáhají si. Jsou u sebe, a tak je snadné spolupracovat. Nemusí si plánovat žádný meeting, ani si posílat emaily. Prostě se zeptají přímo a hned, jak je to potřeba. Jen v takovém prostředí dokážete vytvořit plnohodnotný cross-functional, self-organised a high-performing tým.

Takže tohle by měl být váš cíl. Někdy je to snadné, stačí lidi přestěhovat v rámci budovy a oddělení, jindy musíte nejdříve investovat do předání zkušeností a znalostí. To nastává např. v případě, kdy máte historicky tým frontend developerů v Praze a backendisty v Brně, nebo třeba experty na systém A v Košicích a Systém B v Bratislavě. Potom je nasnadě vytvoření dočasného distribuovaného týmu. Takový tým je na více lokacích, ale primárním cílem je naučit se od sebe tolik, aby výhledově mohli udělat co-lokované cross-functional týmy na jednom místě. To může trvat třeba půl roku, nebo rok. Ale dlouhodobě to je vyčerpávající. Jak takový distribuovaný tým udělat funkční? To je v dnešní době internetu snadné. Nejúspěšnější je postavit do každé lokace velkou obrazovku, web kameru a celý den mít živou session tak, aby se všichni viděli a slyšeli. Je to asi to jediné, co opravdu funguje. Zároveň je dobré se pokusit naplánovat pravidelná setkání celého týmu, a to nejen na společnou Retrospektivu ale i nějakou zábavu. Klíčem úspěchu je z emailové adresy udělat člověka. Vytvořit vztah. Znát se a být týmem, který drží při sobě.

Druhým dočasným řešením je nedělat distribuované týmy, ale dočasně členy týmů relokovat, aby se naučili to, co potřebují znát pro vytvoření co-lokovaného týmu a předali si zkušenosti a znalosti. To se používá často při mergích nebo v prostředích mergům podobným, kdy část systému je řešena v Německu, část v USA a část v Indii a vzhledem k časovým zónám by spolupráce popsaná výše fungovala jen těžko. Členové týmu se na několik týdnů stanou součástí jiného týmu, a když se zaučí, vrátí se zpět a postaví cross-functional tým na jednom místě.

Samozřejmě existují i výjimečné týmy, které měly na různých kontinentech po jednom členovi týmu a i tak fungovaly výborně. I tak můžete uspět. Je to jen o vás. Ti, o kterých vím, že v takovémto prostředí uspěli, se domluvili, že budou mít flexibilní pracovní dobu. Někdy budou pracovat brzo ráno, někdy začnou odpoledne, jindy ráno, v poledne si vezmou volno a pak zase večer. Tak, jak to tým zrovna potřebuje a oni můžou. Druhou částí dohody bylo, že kdykoliv pracují mají sluchátka a mikrofon a běžící audio session, aby spolu mohli v reálném čase mluvit.

Že se vám to nezdá snadné? Není. Proto Scrum doporučuje co-lokované týmy. A když už trváte na distribuovanosti, tady je pár tipů, které distribuovanost ve velkých korporacích pomohly úspěšně zvládnout. Rozhodnutí, jestli chcete být úspěšní v dnešním měnícím se světě je na vás. Svět ale nepočká. Když se do toho dáte dneska, možná to bude bolet, ale za rok z vás bude úplně jiná firma s daleko širšími možnostmi jak dosáhnout cíle a úspěchu 🙂

Kultura Agilní firmy

Kultura je těžko definovatelná. Je to něco nehmotného. Když funguje, ani o ní nevíte. Když nefunguje, spolehlivě vám podrazí nohy. Nedá se snadno změřit, ale dobrá kultura je kritická pro úspěšnost firmy. Můžeme se přít, co bylo první – jestli slepice nebo vejce –  tedy jestli kultura jen následuje organizaci, nebo definuje organizaci, ale ve finále to není důležité. Kultura odráží to, v co věříme, je to filosofie, to jací jsme. Když se dostatek lidí stane Agilními, kultura se změní a celá organizace se stane Agilní. Zní to jednoduše, ale v praxi to tak snadné není.

Já jsem hledala dobrou definici kultury roky, a překvapivě jsem ji našla na Certified Agile Leadership kurzu (CAL) Michalela Sahoty v San Jose v Californii. Myslím, že se mu podařilo zviditelnit klíčové prvky kultury firmy. Použila jsem jeho model jako inspiraci.

Kultura je sestavená ze dvou částí. Mindsetu a struktury.

Agile Culture

Já jsem vždy upřednostňovala mindset před strukturou. Mindset vám umožní kulturu změnit. Dobrý mindset generuje natolik silnou energii, která i hory přenáší, když je třeba. Struktura často naopak změně brání. Takže čím začít? Strukturou nebo mindsetem? Já osobně preferuji mindset. Je to těžší, ale v dlouhodobém horizontu to skvěle funguje a přináší výsledky. Definujte jasný cíl, kam a proč se chcete dostat. Něco, za čím půjdete, něco, co vás každý den spolehlivě dostane z postele. Něco, čemu v hloubi duše věříte a jste ochotni za to bojovat. Něco, co vás přinutí spolupracovat s ostatními a vytvořit to společně. Něco, co sami nezvládnete. A až úspěšně změníte mindset, jste obvykle připraveni změnit i strukturu. Vlastně to dělá celou změnu kultury snazší. Stačí začít u sebe. Ostatní vás budou následovat.

Úspěšný ScrumMaster

Tipů, co dělat abyste se stali úspěšným ScrumMasterem je spousta. A spoustu jsem jich popsala ve své knize The Great ScrumMaster: #ScrumMasterWay. Ten nejjednodušší je být konzistentní. Věnovat se svému cíli – postavit ze skupiny lidí výborný tým, který bude self-organized, bude se neustále zlepšovat a posouvat na další a další level. Odolat pokušení vzít to zkratkou a za tým rozhodovat, odstraňovat za ně překážky a říkat jim co mají dělat.

Správný ScrumMaster je dobrým coachem, dokáže pomáhat týmu, aby si sami našli řešení a nespoléhali na nikoho třetího. Otevírá jim obzory. Není to asistent ani maminka, která se v dobré víře stará o své děti a chrání je tak, že nikdy nevyrostou. Nedopustí, aby se jim stala i drobná nepříjemnost. Dobrý ScrumMaster ví, že občas musí nechat tým spálit. Nechat je pracovat, jak říkají že je to nejlepší, a počkat až si sami vyzkouší jaké to je, když na konci Sprintu nemají co prezentovat. Snaží se tomu zabránit, ale občas jsou chvíle, kdy je potřeba je nechat zažít neúspěch, abyste na retrospektivě potom mohli přijít na to, co uděláme příště jinak, aby se nám to už nestalo.

Dobrý ScrumMaster je Servant Leader. Dělá ostatní lidi kolem sebe úspěšné.

Dělá z nich dobré leadery. Podporuje spolupráci v rámci organizace jako takové, podporuje self-organizaci, rozbíjí sila, staví komunity. Je to někdo, o koho se můžete opřít. Kdo vám pomůže postavit pravou Agilní organizaci a posílí kulturu spolupráce. Někdo, kdo vám pomůže být tou nejúspěšnější firmou a dosáhnout tam, kam byste se sami jen těžko dostávali.

Agilní a Scrum Transformace

Agilní transformace většinou není vůbec snadná. Agile je jednoduchá filosofie, která do našeho života vrací selský rozum. Scrum jako takový má jen pár pravidel, rolí a artefaktů. Ale to pravé, co dělá Scrum Scrumem, je skryto v pochopení mindsetu, který je jednoduchý když o něm čtete, ale zdaleka není snadný aplikovat. Proto doporučujeme pro start balíček Agilního Coachingu, kdy vás zkušený coach provede tím, co to je opravdový Scrum a ušetří vám spoustu energie a času, kdy se to budete snažit bez zkušenosti pochopit a aplikovat sami.

Technický Scrum

Proto firmy často začínají takzvaným ‘Technickým Scrumem‘. A hned v začátku upozorním, že Technický Scrum není Scrum. Jak ho poznáte? Poměrně snadno. Je to procesní implementace všeho, o čem se ve Scrum Guideu píše, často až dogmatická. Ale když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Těmto implementacím totiž chybí mindset. A tak je to pouze zdánlivě správně, tedy můžeme si odškrtnout, že máme v kalendáři naplánované všechny meetingy, které Scrum definuje, requirementy přejmenujeme na Backlog a máme tři role, ale často je vykonávané stejně jako předchozí pozice. Předstíráme změnu, ale v hloubi duše se zuby nehty snažíme dělat vše jako doposud. Řeší se tu individuální zodpovědnost, efektivita, reporting, přesné odhady. Kreslí se burndowny a mikromanaguje se. Většinou to není nijak příjemný stav. Meetingy jsou zbytečnými dlouhotrvajícími statusy a Sprinty jen otravným přerušováním práce, která se stejně musí všechna udělat. Prostě ‘dělají‘ Scrum, protože to tak někdo rozhodl. Není to Scrum, ale v některých organizacích je to nutný první krok ke změně.

Scrum Mindset

Když to nevzdáte, po čase přijdete na to, že pravý Scrum je o spolupráci a self-organizaci a začnou vám fungovat týmy, které se samy zlepšují a hledají lepší cestu, jak dodat hodnotu. Bude to kreativní a inovativní prostředí, kde nebudete jen ‘dělat‘ Scrum ale ‘žít‘ Scrum. Scrum se stane vaší nedílnou součástí, přejde vám do morku kostí a stane se součástí vaší DNA. První krok je obvykle ‘Týmový Scrum‘, kde se vám podaří postavit tým spolupracujících lidí, co mají jeden společný cíl. Je to kousek organizace, který přitahuje pozornost. Je lepší než jiné části, má větší energii. Vystupuje z běžného průměru. Často působí takovou silou, že nabaluje ostatní části. Týmy, které zkouší být taky takové, produkty které udělají ze zákazníka centrální bod a místo optimalizace rychlosti práce jednotlivců na technických úlohách začínáme optimalizovat dodanou business hodnotu. V momentě, kdy se na tento styl práce nabalí kritické množství týmů a produktů, vzniká takzvaný ‘Organizational Scrum‘ a mění se to, jak celá firma funguje, počínaje portfolio managementem, prioritizací, zapojením zákazníka, a konče prací s lidmi.

Abyste uspěli, potřebujete jen dvě věci. Dostatečný důvod se změnit a kuráž. Obojí je těžší, než se zdá, ale z mé zkušenosti výsledek rozhodně stojí za to.

Scrum Transformation

Agilní Leadership

Kdysi dávno jsem se snažila přijít na to, co říct leaderům klasických organizací, aby pochopili, o čem je vlastně Agile a Scrum, a co to pro ně znamená. Jak se mají změnit, co mají a nemají dělat. O trochu později jsem pochopila, že to celé byla úplně špatná otázka 🙂 No, lidi se učí a já taky. Někde tady vznikl koncept Agilního Leadership programu, který dnes úspěšně pomáhá firmám stát se moderními, nebo chcete-li opravdu Agilními.

S tím jak se mění organizace na flexibilnější, reagující na změny komplexního světa, Agilnější, přichází ruku v ruce i změna toho, jak takové firmy řídit. Jako součást svých kurzů pro leadery v Agilních organizacích jsem nakreslila tento model, pomocí kterého provádíme executive leadery, managery, ředitele, vlastníky firem změnou na Agilní organizaci. Není to o žádném konkrétním procesu. Na to máte ve firmách spoustu lidí, kteří je umí a implementují Agile, Scrum, Kanban, Extrem Programming, Lean, za vás. Je to o uvědomění si změny, porozumění a přijmutí nového stavu a schopnosti změnu aplikovat.

Agile Leadership

Agile Leadership model je založen na pochopení organizace jako systému. Organizace jako sytém je z podstaty věci komplexní. Neexistuje tu jasná vazba mezi příčinou a důsledkem. Je to síť vzájemně se ovlivňujících uzlů. Není předvídatelná, proto klasické metody řízení, které pochází z tradičního světa, selhávají. Očekávají totiž konzistentní predikovatelné chování. Takový byl svět někdy do roku 1970, než globalizace a internet zrychlili a zhustili svět natolik, že přestal být jen komplikovaný a vztah mezi příčinou a důsledkem se již nedá jednoznačně určit.

Complexity - Cinefin

Prvním bodem Agile Leadership modelu je Awareness – tedy uvědomění si reality, porozumění, informovanost. Organizace jako systém je nekonečným zdrojem signálů, které vám když budete pozorně sledovat, poslouchat a vnímat usnadní jeho pochopení. Druhým bodem je Embrace – tedy schopnost vstřebat realitu bez nutnosti ji hodnotit. Stát se její součástí se vším co to obnáší. Nakonec, je tu poslední bod, Change – schopnost ovlivnit jak se systém chová.

Tohle je ve zkratce Agilní leadership program. Žádná změna není zadarmo, a změna nás samotných je ta nejtěžší. Výsledek ale určitě stojí za to.

S tématem má i souvislost i můj článek Agilní organizace.

Od koho a jaká Scrum certifikace má opravdu hodnotu

Za autora Scrumu je považován Ken Schwaber a Jeff Sutherland. První veřejné školení Scrumu ale nakonec prý realizoval Ken Schwaber společně s Mikem Cohnem. Ono to možná nakonec není až tak důležité, kdo byl a nebyl první, důležité je, že všichni tito zakladatelé Scrumu a dnes vlastně Scrum legendy se v té době sdružili pod křídla Scrum Alliance, kterou založili v roce 2002 (zakladatelé byli Ken Schwaber, Mike Cohn a Esther Derby). Tím se vlastně Scrum Alliance stala první certifikační autoritou, která vydávala Scrum certifikace. Vznik certifikací nepřímo zapříčinila firma Xerox, která potřebovala své zaměstnance nejen proškolit ale i ocertifikovat – tak vzniklo CSM – Certified ScrumMaster.

Postupem času se cesty Kena a ostatních z původní Scrum komumity rozešly, Ken Schwaber si založil Scrum.org a Scrum Alliance pokračovala dál v započaté cestě. Obě tyto společnosti vydávají certifikace na Scrum proces, ale postupem času se jejich přístup k certifikacím diametrálně rozešel. Výsledkem je, že Scrum Alliance se drží původního myšlenky, jak certifikace udělovat a jak držet jejich kvalitu a vydává certifikace, které dnes mají na trhu opravdovou hodnotu. Díky tomu také jejich počet prudce roste a i pozice Scrum Alliance na světovém trhu. Je skvělé, že aktivní součástí Scrum Alliance je dodnes Jeff Sutherland, jeden ze spoluautorů Scrumu. Tím je zabezpečena kontinuita, aktuálnost, ale také kvalita. Ostatně podívejte se na poslední aktualizaci Scrum Guidu – je z roku 2016 a stojí za ním Jeff Sutherland (Scrum Alliance) a Ken Schwaber (Scrum.org).

Nikdo neříká, že nemůžete Scrum umět bez certifikace či certifikace je zlatý grál. Samozřejmě není. Ale pokud o certifikaci opravdu uvažujete, tak si dobře rozmyslete, od koho certifikace je. Díky popularitě Scrumu různá uskupení tvářící se jako certifikační autority tuší zisk snadných peněz – vždyť stačí test za pár dolarů a certifikace je vaše. Ale v tomto případě má tak cenu papíru, na kterém je vytištěna. Ostatně takový papír s nápisem Certifikace si můžete vyrobit i sami ve Wordu a bude mít úplně stejnou hodnotu. A je smutné, že do této skupiny se před lety přidal i Scrum.org, když umožnili certifikaci jen za test, čímž sami popřeli cestu, po které po založení šli a zcela opustili tlak na kvalitu a jméno certifikace. Když už ale do nějaké certifikace investujete, vždy je dobré mít certifikaci od někoho, kdo je pod Scrumem opravdu podepsaný, rozumí mu, a jehož certifikace má opravdu světově uznávanou platnost – a zde je aktuálně jen 1 možnost: certifikace od Scrum Alliance.

Scrum Alliance jako první certifikační autorita má díky své dlouhé historii celosvětově rozhodně větší impact a vlastnictví certifikace od Scrum Alliance je rozhodně výborná volba. Navíc v ČR a na Slovensku školení s certifikacemi od Scrum Alliance dlouhodobě a úspěšně pořádá několik společností a tyto certifikace jsou i na našem trhu velmi dobře známé a uznávané. Školení mohou vést pouze certifikovaní trenéři, kteří musí splnit opravdu náročné podmínky. Získání licence Certified Scrum Trainer není vůbec snadné a certifikační proces trvá rok a déle a zdaleka ne každý v něm uspěje. Díky tomu je laťka na kvalitu školení nastavena opravdu vysoko, čímž se drží i vysoký standard certifikací.

K získání je několik certifikací, ať nejoblíbenější CSM – Certified ScrumMaster, pro produkťáka CSPO – Certified Scrum Product Owner, či developerská CSD – Certified Scrum Developer či relativní novinka pro managery a leadery organizací CAL1 – Certified Agile Leadership I a následný program CAL2 – Certified Agile Leaderhip II. Jako další level je tu Advanced level, tj. A-CSM a A-CSPO po kterém následuje level professional CSP – Certified Scrum Professional kde držitelé musí prokázat praktickou zkušenost se Scrumem. I tento professional level se dnes dělí na dvě možnosti podle role, tj. CSP-SM a CSP-PO. A následně CTC – Certified Team Coach a CEC – Certified Entrprise Coach kteří spolu s CST – Certified Scrum Trainer jsou těmi pravými pomocníky s Agilní transformací.

Jinak pro představu ScrumAlliance je založená jako non-profit organizace, která se snaží investovat do Agilní a Scrum komunity. Pořádá pravidelně každý rok tři globální Scrum Gatheringy (Evropa, USA, Asie), a spoustu regionálních Gatheringů, coach campů, sponzoruje menší konference, podporuje lokální komunity. Mezi trenéry jsou opravdové legendy, ať už zmiňovaní Jeff Sutherland a JJ Sutherland, Mike Cohn, autoři LeSSu (Large Scale Scrum) Craig Larman a Bass Vodde, Maria Matarelli, která posouvá Agile a Scrum za hranice SW vývoje a zaměřuje se na Agilní marketing, Joe Justice, který je expert na Scrum v HW oblasti, Hendrik Kniberg známý ze Spotify, Roman Pichler, evropská legenda produktového vývoje, a tak bychom mohli pokračovat.

Pokud o certifikaci na Scrum uvažujete, dobře zvažte, jakou certifikaci si vyberete. Rozhodnutí je samozřejmě na vás, ale pokud mohu něco doporučit, vyhněte se tradičním certifikačním agenturám, které certifikují Waterfall – ti Scrumu nerozumí a jejich certifikace v Agilním světě nemá hodnotu. Vyhněte se různým Indickým agenturám s krásnou fotkou sídla v USA. Vyhněte se agenturám, které nabízí certifikaci za test. Agile = Mindset, a to se testem nedá ověřit. A lidé, co se v Agilním světě pohybují, to dobře vědí, a tak tyto certifikáty nemají větší hodnotu než již ten zmíněný kus papíru, co si ve Wordu napíšete sami. Přeji dobrý výběr.

Update: 2019.

Disclaimer: Jsem Certified Scrum Trainer od Scrum Alliance, takže můžete říct, že jsem „zaujatá“. Ale já opravdu věřím, že školeni s certifikacemi od Scrum Alliance vedené jejich certifikovanými trenéry jsou nejlepší a mají na trhu největší hodnotu. Proto neškolím certifikační Scrum školení pro jiná uskupení. Dostávala jsem na toto téma v poslední době opravdu hodně dotazů, doufám že na ně tento blog-post odpověděl.

Nejlepší motivace

Nejlepší motivace, jak již věděli naši předci, je z dobře udělaná práce. V moderním světě na to často zapomínáme a zkoušíme motivovat lidi různými bonusy jako jsou dárky, peníze, růst v kariérním žebříčku. Zdánlivě to může fungovat, ale většina takových motivátorů jsou vlastně “demotivátory“. Tedy, když máte nedostatek peněz, cítíte se zneuznaně, nedostatečně ocenění, ať už penězi nebo pozicí, tyto faktory výrazně přispívají k vaší demotivaci. Když ale máte peněz dost, cítíte se ocenění okolím, máte pozici, kterou považujete za přiměřenou vaší práci a schopnostem, ani velkým přidáním platu, ani skokem o dva stupně v kariérním žebříčku větší motivace nedosáhnete. Krátkodobě budete mít radost, ale ta většinou rychle vyprchá. Naopak, vznikne-li u vás pocit, že odměna nebyla zasloužená, dlouhodobě demotivuje. Stejně jako úplatek.

Jak tedy motivovat zaměstnance? Dát jejich práci smysl, ukázat jim, že někomu pomohli, že dělali něco smysluplného, že pomohli změnit svět. Je to úplně jiný druh uspokojení, než přidání na výplatní pásce. Scrum je úspěšný právě proto, že vrací život do procesně orientovaných firem. Vrací jim smysl jejich existence. Přivádí zákazníka do týmu a pomáhá jim znovu definovat hodnotu, kterou jim firmy a jejich produkty přináší. A pravidelný feedback od zákazníků se transformuje na sílu, která zpětně pohání lidi vymýšlet ještě lepší řešení problémů zákazníků a posiluje jejich motivaci a dobrý pocit z úspěchu.

Když už uvažujete o něčem hmotném, co byste dali zaměstnancům, abyste posílili jejich sounáležitost s firmou, dejte jim zážitek. Existuje mnoho studií na dané téma. Co motivuje víc? 20.000 jako prémie k platu, nebo víkendový pobyt na zajímavém místě ve stejné hodnotě pro rodinu? Na to první si již za měsíc nevzpomenete. To druhé zůstane ve vzpomínkách nejen vás, ale i rodiny, a bude působit daleko větší silou než libovolné peníze. Má to jeden háček, když se zeptáte zaměstnanců, budou volit peníze. S tím, že si za ně koupí co potřebují, a že sami nejlépe vědí, co je baví. Zdá se to logické, ale bohužel to nepůsobí tak, jako když dostanou něco extra, něco, co by si sami nikdy nekoupili. Jako firma bych tedy vždy volila zážitek. Na závěr, žádné poukázky na fitness ani kulturu ani dovolenou to nenahradí. Něco v tom, co dělají úspěšné firmy jinak, je skryto v osobní vazbě. Unikátnosti. Vytvoření zážitku na míru. Je to něco jako když kupujete nejlepšímu kamarádovi dárek k narozeninám. Taky mu nedáte v obálce peníze, ani gastroturku, ale koupíte něco, co ocení. Že to stojí čas? No jo, stojí. Ale záleží vám opravdu na zaměstnancích, nebo si jen chcete odškrtnout, že jste něco udělali pro jejich motivaci?

Jak řešit chyby ve Scrumu?

Jedním z častých dotazů, které dostávám, je jak řešit ve Scrumu chyby. Je lepší mít separátní tým na chyby a separátní tým na nový development, nebo cross-functional týmy co pracují na tom, co je zrovna potřeba, tedy chybách i nových funkcionalitách. Odpověď je snadná. Scrum optimalizuje business value. Definuje proto týmy jako cross-functional, které dokáží udělat jakoukoli změnu produktu, co přináší business value. Tedy chceme tým (týmy) co pracují na tom, co je zrovna v produktu potřeba. Ať už je to chyba, nebo nová feature.

První, co je třeba si uvědomit je, že chyba je zase jen změna funkcionality, takže není sebemenší důvod, proč by chyby nemohly jít do Backlogu jako jakékoli jiné věci, které chcete ve vašem produktu změnit. Jsou to prostě obyčejné položky Backlogu, které by měl Product Owner prioritizovat podle business value. Když dám příklad, představte si, že máte hru, kde si hráči můžou nastavovat vlastní avatary. A jedním z možných nastavení je i barva vlasů. A co čert nechtěl, pokaždé když se odhlásíte, váš avatar barvu vlasů ztratí a je zase blond. Otrava, že? Jasná chyba, řekli byste. Takže ji musíme dát do Backlogu a opravit. Dokonce na to klidně můžete použít formát User Story a napsat:

Jako hráč,

chci, aby si můj avatar pamatoval barvu vlasů,

abych ji nemusel nastavovat pokaždé znova.

Když to uděláte, stane se zajímavá věc. Z něčeho co se musí opravit, se stane něco, co má business value (abych ji nemusel nastavovat pokaždé znova) a lze prioritizovat relativně vzhledem k ostatním položkám Product Backlogu. V tomto konkrétním případě nás to donutí zjistit, kolik hráčů tuto funkcionalitu s chybou kdy použilo, ale hlavně kolika z nich vadilo, že se přes noc stali blond. A když zjistíte, že existuje jediný hráč, kterému vadí, že nemá barevné vlasy, tak možná položka do Backlogu bude úplně jiná a bude naopak znamenat odstranění funkcionality jako takové.

Co když ale chyba není takhle nedůležitá, ale je kritická? Stojí vám produkce, uživatelé nemůžou produkt používat? No tak ji opravte. Že vám to narušuje Sprint? Je to výjimečná situace, a výjimky se dějí. Když celý tým onemocní, taky to berete jako výjimku a moc to neřešíte. Je třeba si uvědomit, na co klademe důraz. V tradičním světě waterfallu bylo hlavní chybu co nejrychleji opravit. Tím jsme problém považovali za vyřešený. V Agilním světě ji opravíme, a klidně i hned jestli je tak kritická, že nepočká do dalšího Sprintu. Pak si odpočineme, a zamyslíme se, co uděláme příště pro to, aby se nám to už nestalo. Najdeme rootcause, změníme své procesy, refactorujeme, prostě uděláme cokoli, aby se takovéhle kritické chyby neobjevovaly, a ty, které nám přeci jen utečou, jsme mohli v pohodě považovat za výjimky. Protože výjimečné věci se dějí výjimečně, moc nám nevadí. Dokážeme se z toho otřepat. Stejně jako když celý tým onemocní. Naopak obvyklé věci se dějí obvykle a mohou být pěkně vyčerpávající.