Přečtěte si co je nového v agilním světě, která témata jsou pro mě zajímavá.
Sedmý díl mé video minisérie “Agilní metody řízeni projektů“ míří zase jinam a konkrétně na marketing. Marketing je dnes také hodně projektově orientovaný a tak Agile zde má své místo. Dozvíte se tedy, že i marketing může být Agilní. Takže vzhůru na Agile v marketingu.
Další díl: 8. Jak na Agilní transformaci.
Předchozí díl: 6. Agile v HR.
Šestý díl mé video minisérie “Agilní metody řízeni projektů“ se věnuje modernímu HR (Human Resources). Zde se dozvíte, jak na moderní HR a personalistiku, což v mém pojetí znamená Agilní HR. Podíváme se, jak se mění přístup k pozicím, náborům nových zaměstnanců a performance review.
Další díl: 7. Agile v marketingu.
Předchozí díl: 5. Agile v IT.
Pátý díl mé video minisérie “Agilní metody řízeni projektů“ se věnuje IT. Překvapení? Možná trochu jo – Agilní přístup má většina lidí spojen s IT, ale to už dávno neplatí. Business Agility, jeden z buzzwordů co teď hýbe Agilním světem, je toho důkazem. Ale já se zde naopak vracím ke kořenům, kde Agile vznikl. Dozvíte se, jaké jsou praktiky Extreme Programmingu a jak zlepšit práci na IT projektech.
Další díl: 6. Agile v HR.
Předchozí díl: 4. Co je to Kanban?
Čtvrtý díl mé video minisérie “Agilní metody řízeni projektů“ se věnuje Kanbanu, který je po Scrumu asi druhým nejrozšířenějším Agilním přístupem. Dozvíte se co to je Kanban, kde je vhodné ho nasadit a jaké jsou jeho výhody.
Další díl: 5. Agile v IT.
Předchozí díl: 3. Co je to Scrum?
Třetí díl mé video minisérie “Agilní metody řízeni projektů“ se týká Scrumu, jako nejpopulárnějšího Agilního frameworku. Dozvíte se co to je Scrum, proč je populární a jaké jsou jeho benefity.
Další díl: 4. Co je to Kanban?
Předchozí díl: 2. Co je to Agile?
V druhém díle mé video minisérie “Agilní metody řízeni projektů“ se dozvíte, co to je Agile, proč byste se měli chtít stát Agilními a jaké benefity vám to přinese. Takže pojďme se stát Agilními.
Další díl: 3. Co je to Scrum?
Předchozí díl: 1. Proč Agile?
Připravila jsem pro vás krátký video seriál o Agilním řízení.
V prvním díle této minisérie “Agilní metody řízeni projektů“ se dozvíte, proč klasické metody řízení projektů selhávají a co je důvodem pro nástup Agilních metod.
Doufám, že se vám videa budou líbit.
Další díl: 2. Co je to Agile?
Nedávno se mě někdo ptal co má společného Agile a Design Thinking, tak se na to pojďme podívat. Takže co to je Design Thinking? Framework pro řešení komplexních problémů. Přišel z oblasti designu a primárně cílil na designové týmy a firmy a návrhy produktů, ale je obecně použitelný nejen na návrh nových hmotných věcí, ale i služeb a obecně všeho, co zákazník požaduje. Vhodný pro rychlé hledání inovativních řešení.
U Design Thinkingu je základem orientace na zákazníka a porozumění jeho potřeb. Nehledáme řešení pro sebe, či jak to vidíme my, ale pro zákazníka. Dalším prvkem je iterativní způsob práce, nejedná se tedy o lineární proces. Definice frameworku se občas nepatrně liší, ale obecně by měla obsahovat v nějaké podobě následující kroky:
Jak již bylo zmíněné, proces je iterativní. Z libovolné fáze se můžete vrátit, pokud se ukáže, že nerozumíte potřebám zákazníka. Nejviditelnější je to po testování, ale pokud se ukáže ve fázi Define, že definujete jiný problém, než jste načetli ve fázi Empathise, vraťte se i zde. Fáze se mohou také prolínat.
Implementace Design Thinkingu ale nemusí skončit jen u návrhu nových produktů, pokud se aplikuje dovnitř organizace, může pomoci nastartovat organizační změnu a změnu firemní kultury. Cílem je kolaborativní forma spolupráce a orientace na zákazníka. Můžeme pak hovořit o design-thinking orientované společnosti. A pár příkladů společností, které Design Thinking používají: Nike, Apple, IBM, GE, Samsung.
Takže zpět k úvodní otázce. Co má společného Agile a Design Thinking? Řekla bych že mindset a filosofii. Design Thinking je totiž Agilní metoda. Takže nepřináší nic převratně nového, o čem bychom v Agilní komunitě nevěděli. To ale neznamená, že by se na některé typy problémů nehodil, ba právě naopak. Zařadila bych ho do kategorie šikovných nástrojů jako je Lean Startup, Impact Mapping a podobně.
Nedávno jsme pořádali Agilní opencafé v Avastu. Důvodů bylo hned několik. Hledali jsme nové místo na naše setkání, protože Al Cafetero má už napořád zavřeno (děkujeme, chodili jsme tam moc rádi). Ale hlavně, Avast má budovu, která stále ještě není v Čechách obvyklá, a tak jsme chtěli ukázat Agilní komunitě, jak by mohly prostory Agilní firmy vypadat. Co je klíčovým prvkem?
Avast tohle překvapivě zvládnul i přes velký růst zaměstnanců. Určitě má budova někde limit, ale ten je stále daleko a pořád se tam pohodlně vejdou. Když si vzpomenu na svůj první openspace v Americe, kde to byl pravý opak takového prostoru… čtverec 2x2m bez dveří a stropu s hnědožlutými vysokými stěnami, okna v nedohlednu. Nebo i svou nejlepší samostatnou kancelář v centru města, kde jsem v ní poslední roky téměř nebyla abych mohla mluvit s lidmi. Tenhle openspace s přehledem vyhrává. Možná bych to spíš nazvala collaborative space, kde týmy mají svůj prostor kde můžou spolupracovat.
Když se v Čechách řekne jídelna, je to téměř vždy gurmánská sebevražda. Tahle je podle všeho vyjímkou. A navíc je plně hrazená. Asi jsou majitelé mlsní. Zajímavé je, že se otevírá už na snídaně, abyste mohli začít den dobrým jídlem. Je to príma místo kde se lidé setkávají a mluví spolu. Je to lepší než formální meeting room. Ostatně prostorů, kde si můžete dát kafe, pití a jídlo je v každém patře dostatek. Zajímavé je, že cafeteria zavírá už v pět večer. Asi aby tam zaměstnanci nepřespávali a šli si přeci jen domů odpočinout.
Zajímavé je, že různé části pater jsou jiné. Korek, sklo, kov. Stejný trend je v zasedačkách, které mají různé barvy, tvar, velikost. Všude po stěnách jsou různé druhy tabulí, kde se dá psát, kreslit, brainstormovat. Zajímavé jsou různé speciální sedačky, které v podstatě kdekoli je dáte v prostoru zvukově uzavřou diskutující dovnitř a isolují je od hluku okolí, a okolí od hluku diskutujících. Jako obvykle, v detailu je síla. Takže ty původní, drahé fungují dobře, a ty nově dokoupené, levnější ne až tak docela. Ale asi je to i tak lepší než nic. Standardem jsou různé telefonní budky, kterých v takovém moderním collaborativním prostoru musí být dostatek.
Relax není jen dobré jídlo, světlo z oken a prostor kolem sebe. Hlavní je hravost. Odpočinek přináší kvalitu, a tak si cestou můžete zahrát golf (opravdu v budově najdete 18 jamek), projet se na koloběžce, aby to k jiným týmům nebylo daleko, anebo zajít do odpočinkové zóny. Co tam najdete? Knihovnu, kulečník, videohry, golf simulátor, knihovnu, hrací nástroje…. Prostě zábava musí být. Vzpomínám si jaký rozruch a následný zákaz vzbudil kdysi dávno náš nápad z jedné zasedačky udělat místnost s fotbálkem. To bylo strachu že by se lidi místo práce zašívali v bývalé zasedačce a celý den hráli fotbálek. Absurdní? No to jistě ale naši vlastníci byli velmi konzervativní a Agilní firmu měli vlastně omylem. Nevšimli si včas že jim vzniká a tahle drobnost na ně prostě bylo moc silná káva tak nám ji zakázali.
Další zajímavostí bylo, jak přistupují ke klíčovým parametrům. To, na čem záleží, musí být vidět. Všichni musí vidět, co se ve firmě děje – a to nejen na stěnách, ale i online a ve velkém.
A pro record dodávám, že to není jen Avast. Skvěle navržené měli třeba nové zasedačky v hlavní budově ČSOB, kde prostor a komunikaci mezi lidmi významně utvářel široký vstup s eskalátory zakončený kavárnou, křesílky, a v neposlední řadě loukou na střeše. Podobný koncept většího prostoru uzpůsobeného spolupráci měla třeba ERSTE ve Vídni. V neposlední řadě Etnereta šla tak daleko že ve workshopech zapojila zaměstnance do návrhů nábytku a celkového designu a koncepce prostoru. Najdete spoustu kusů nábytku, která je variabilní a tvoří stěnu, skříň, tabuli nebo gauč, podle toho, co zrovna potřebujete. Takže nemusíte zrovna do Googlu, když chcete vidět pěkné prostory. I v Čechách jich je dost.
Dnes proběhla další z dlouho očekávaných změn Scrum Guidu – tedy popisu Scrumu, který všechny kvalitní Scrum certifikační organizace společně uznávají jako základní dokument definující Scrum. Tak se pojďme podívat na změny, které tento update přinesl. Tak v první řadě dobrá zpráva je, že Scrum jako takový se mění v podstatě jen drobně. Většina změn cílí na lepší vysvětlení toho, co je Scrum a kde se používá, případně napravuje nejčastější chyby jeho pochopení.
Nově Scrum Guide definuje kontexty, kde se Scrum používá, což je zajímavý krok k tomu zbavit se nálepky “Jen pro geeky“ a ukazuje výrazný posun k “Jsme tu pro všechny činnosti, které děláte“, což je dlouhodobý trend, který je na Agile a Scrum v posledních pár letech viditelný. Pár příkladů kontextů, kde Scrum Můžete použít:
A dodává výčet prostředí v dnes tolik skloňovaném “Scrum mimo IT” jako je například hardware, embedded software, síťová řešení, autonomní řízení, školství, státní instituce, marketing, řízení organizací a vlastně vše, co děláme v našem běžném životě.
Jako další bod nový Scrum Guide explicitněji vysvětluje ScrumMastera jako servant leadera, který se podílí na transformaci celé organizace, což je příjemná změna, která je naprosto v souladu s tím, jak roli vysvětluji na kurzech a ve své knize The Great ScrumMaster: #ScrumMasterWay.
Ale to asi nejlepší ze všech změn je, že jsme se konečně zbavili “těch třech otázek“ co všichni měli na každém Daily Scrum meetingu zvaném Standup správně používat. Co mi to vždy dalo práce lidem vysvětlit, že standup tu není kvůli hlídání individuálnímu statusu jednotlivců ani micro-managementu, ale abychom si domluvili, co budeme jako tým dělat, abychom dosáhli cíle Sprintu (Sprint Goal). Tři otázky nezmizely úplně, tedy nemusíte se bát, že jste doposud dělali všechno špatně, jen se staly jedním z doporučení jak Daily Scrum dělat.
Jediné, co vnímám jako zvláštně nekoncepční změnu (tedy něco co odporuje trendu, že Scrum nedefinuje praktiky JAK věci máte dělat, ale CÍL kterého máte dosáhnout) je to, že Sprint Backlog má obsahovat Action steps z Retrospektivy. Chápu, že to některým týmům může pomoci, ale proč to nemáme jen jako doporučení v sekci o Retrospektivě, mi není úplně jasné. Ale třeba to časem nějak vstřebám. Ostatně, třeba to pomůže Sprint Backlogu, který po minulé změně posilující důležitost Sprint Goalu na úkor Sprint Backlogu ztratil na důležitosti, a touhle změnou zase získá zpět svůj význam.
Suma sumárum je to dobrá sada změn a přestože některé věci, které bych ráda viděla jinak, zůstávají, je Scrum Guide dobrou definicí Scrumu, která se tímto updatem stala ještě o trošinku lepší.