LeSS | Zuzi's Blog o Agilu a Scrumu

Jak na škálování Scrumu pro více týmů? Ideální je LeSS Large-Scale Scrum

Když zavádíte či ve firmě používáte Scrum, časem se dostanete do situace, kdy potřebujete aplikovat Scrum na něco většího, a nechat spolupracovat více týmů. Obecně to není nic složitého, ale abyste se v tom neztratili, je vhodné si trochu pomoct nějakým frameworkem. U menší produktové firmy je to pořád relativně snadné. Použijete Scrum ve větším, tedy Large-Scale Scrum (LeSS).

LeSS je jednoduchý framework, který staví na principech Scrumu a dále je používá na více týmů. Tedy v kostce máte, jednoho Product Ownera, jeden Product Backlog, jeden produkt, který prezentujete zákazníkům, ale více týmů, kteří ho společně dodávají. Týmy jsou stejně jako v klasickém Scrumu stabilní, self-organized, a cross-functional – tedy každý tým dokáže vzít libovolnou položku z Backlogu a dokončit jí. Musí tedy mít všechny kompetence, které jsou potřeba aby mohli dodat end-to-end hodnotu zákazníkovi podle Definition of Done např. DB, backend, frontend, dokumentace, UX, architektura, automatické testy, uživatelská dokumentace apod.). Takhle jednoduchý koncept platí pro prostředí do osmi spolupracujících cross-functional týmů.

Pokud jste velká korporace (banka, pojišťovna, nebo prostě jen velká IT firma či firma s velkým IT oddělením), principiálně je to stejné. Jen implementace je výrazně komplexnější a změna náročnější. V takovém případě už si nevystačíte s jednoduchým LeSS frameworkem, ale musíte použít takzvaný LeSS Huge – tedy Large-Scale Scrum pro obrovská prostředí. Pořád máte stabilní, self-organized, a cross-functional týmy, které společně dodávají jeden produkt. Je dobré si uvědomit že produkt není projekt. Projekt je jen jednou položkou Product Backlogu. Více si o tom můžete přečíst tady. Produkt je tedy daleko dlouhodobější a umožňuje postavit stabilnější týmové prostředí.

LeSS Huge není až tak odlišný od klasického Large-Scale Scrumu. Co je ale v LeSS Huge složitější je struktura Product Backlogu. Zbytek zůstává stejný. Překvapivě jednoduché, že? Abychom si zachovali takzvaný tah na branku, stále chceme mít jednoho Product Ownera a jeden Backlog. To ale už není tak snadné, a tak vzniká podpůrná struktura takzvaných Area Product Ownerů, kteří pomáhají výše zmíněnému Product Ownerovi s prioritizací. Arey nejsou fixní, ale dynamicky se mění podle potřeb businessu – ostatně stále platí, že týmy jsou cross-functional, takže mohou vzít z Backlogu jakoukoli položku a naplánovat ji do Sprintu. Co neumí, učí se. Obvykle ale nemusí umět vše a věnují se nějaké oblasti (Area). Nezapomeňte ale, že oblast není komponenta a týmy dodávají vždy end-to-end funkcionalitu. Product Backlog je stále jeden, a tak máme pořád focus na ty pro firmu businessově nejdůležitější věci.

Je to jednoduché, a hlavně to funguje. Ale stejně jako Scrum, ani Large-Scale Scrum tedy LeSS není žádná zázračná pilulka. Aby zafungoval vyžaduje změnu myšlení, přístupu a mindsetu. Ale na to jste si v Agilním světě jistě zvykli. 🙂

Konference Agile Prague 2017

Mám radost, že se letos již po sedmé koná konference Agile Prague. Takže ve dnech 11.-12. září 2017 se můžete těšit na pořádnou porci Agilních tipů, doporučení a inspirace ve formě přednášek, case studies, workshopů a také nově ve formě koučinkových sezení – v rámci konference pořádáme poprvé i Coaches Clinic. Jak to funguje? Zkušení Agilní koučové nabízejí zdarma 15 min coaching session kde můžete přijít s nějakým problémem, nejasností či myšlenkou a dostat radu a nápad jak dál. Je to výborná příležitost si utřídit myšlenky a přijít na nové myšlenky. Určitě toho využijte.

Co se programu týče, určitě je letos na co se těšit. A na co se těším já či co bych doporučila? Tak mám radost z letošních keynotes. Již potřetí přijede Linda Rising, protože je prostě skvělá. Dodnes si pamatuji, když jsem ji slyšela přednášet poprvé a úplně mě to dostalo. O to větší radost mám, že i když se nerada vrací na stejná místa, podařilo se mi ji přemluvit, ať ještě alespoň jednou přijede. Její přednášky jsou vždy inspirativní. Joshua Kerievsky je v poslední době znám díky svému Modern Agile přístupu a na jeho přednášku jsem zvědavá. Těším se na setkání s legendou Agile program managementu Johannou Rothman, a v poslední řadě přijede hvězda TEDu Seung Chan Lim.

Letos je i složení přednášejících hodně zajímavé – přijede velká skupina Certifikovaných Scrum trenérů a Enterprise Coachů a také Certifikovaní LeSS ternéři. Takže skupina opravdu top expertů na transformaci organizací. Určitě se budeme bavit o Scrumu, koučinku, leadershipu a také o škálování (scalingu) Scrumu. Namátkou Petri Heiramo se zaměří na to, jak postavit dobře fungující tým, Fabian Schiller se podělí o tipy na dobrou retrospektivu, Zuzi Šochová vám pomůže stát se výborným ScrumMasterem, John Smart se podělí o zkušenosti s DBB, tedy Behavior Driven Developmentem, a Neil Craven poradí jak na automatické testy, Jurgen de Smet představí koncept zodpovědnosti a Alexey Krivitsky pro ty, které zajímá Large Scaing Scrum připravil Lego simulaci jak funguje Scrum ve velkém a Stuard Young workshop visuální facilitace.

Nebudu popisovat celý program, na ten se podívejte na stránky konference. Kromě přednášek využívejte přestávek k networkingu, děláme je záměrně trochu delší, aby byl čas se přednášejících na cokoli zeptat, vyměnit si názory a zkušenosti mezi sebou. I to ke konferenci patří a pro nás je to důležitý prvek Agile Prague, zrovna tak jako openspace diskuse každý den. Přednášky jsou super, ale diskuse s ostatními účastníky je často nejlepší část konference. Přednášky vám otevřou obzory a posunou vás v uvažování o Agilu dál, za hranice, na které jste zvyklí, openspace pak dává prostor tyto nápady uchopit a takzvaně strávit.

Těším se na konverzace, přednášky a workshopy, ale hlavně na vás všechny – účastníky Agile Prague Conference. Bez vás by tato akce neměla smysl.

Registrace.

Program.

Konference Agile Prague 2016

Již pošesté se v září koná konference Agile Prague. Můžete se tedy těšit ve dnech 12.-13. září 2016 na spoustu zajímavých přednášek s Agilní tematikou, praktické case-studies a také několik workshopů. Co konkrétně bych doporučila?

Mám radost, že letos přijede Gojko Adzic, jehož Impact Mapping je velmi užitečný ve všech produktových organizacích. Těším se na Woody L. Zuilla a jeho Mob programming. Další letošní keynote přednášku bude mít David Laribee na téma The Liberal Arts Programmer. Poslední letošní keynote řečník je Mark Layton, Scrum trenér s kterým jsme vloni organizovala v Praze Globální Scrum Gathering.

Stále žhavé téma je jak použít Scrum v kontextu větší firmy, tedy Scaling Scrum. V loňském roce Bas Vodde přestavil v Praze LeSS (Large-Scale Scrum) Framework a letos na něj naváže Jurgen De Smet, certifikovaný LeSS trenér, se kterým organizujeme následný konferenční workshop právě na téma LeSSu. Když už jsme u LeSSu, tak i Ran G. Nyman se scalingu a LeSSu věnuje.

Letos se věnujeme hodně i témau komunikace (Judith Mills) a coaching (Lisa Cornier a Suzanne Gagnon). Jako tradičně na konferenci bude Open Space, tentokrát ho uvede Olaf Lewitz, z čehož mám radost, protože Olaf vždy mile překvapí s něčím novým. Těším se také na přednášku Danka Kovatche a jeho pohled na Scrum. Gil Zilberfeld má hned dvě přednášky na téma testování a ty si určitě nenechte ujít. Jako každý rok vám několik firem představí své zkušenosti s aplikací Agilních metod, Scrumu a Kanbanu.

Já mám připravený krátký workshop na téma Team Toxins, kde se podíváme jak by měl dobrý tým vypadat a co dělat když náhodou tak dobrý není.

Nebudu tu opisovat celý program, na ten se podívejte na stránky konference AgilePrague. Doufám, že každý z vás si najde svá témata, která vám přijdou zajímavá. Nezapomeňte že inspiraci nezískáte jen posloucháním přednášek, ale i osobní konverzací se speakery a účastníky konference. Prostoru pro networking a diskuze bude hodně a využívejte ho co možná nejvíce. I o tom je konference Agile Prague.

Těším se na konverzace, přednášky a workshopy, ale hlavně na vás všechny – účastníky Agile Prague conference.

Co je to produkt a co projekt

Projekt začíná a končí. Produkt je tady ‘donekonečna‘. Pokračuje dalšími fázemi, rozšiřuje se, mění se. Definice, kterou používá LeSS (Large Scaling Scrum) říká, že produkt by měl být tak široký jak je jen možné, ale stále praktický. Praktičnost obvykle končí hranicemi vaší firmy. Když už byste museli do cross-functional týmů zakomponovat lidi z cizích firem, abyste mohli dodávat end to end funkcionalitu, tak jste asi na hranici produktu. Na druhou stranu, jestliže produkt vnímají zákazníci jako jeden produkt – je to jeden produkt bez ohledu na technologii. Tedy frontend a backend je jeden produkt. Internetové řešení obsahující Web, iPhone a Android aplikaci je jeden produkt. Z druhé strany všechno co má podobný kód a je technicky podobné je jeden produkt.

Továrna na párky

Firmy často nevědí, kdy se na to co dělají, mají dívat jako na jeden produkt (viz výše zmíněná kritéria) a kdy to naopak rozdělit na více celků. Analogie, kterou pro takové rozhodnutí používáme, se jmenuje Továrna na párky. Chodí k vám různé zakázky-projekty. Někdo chce hovězí párky na večeři, někdo grill mix na párty. Někdo chce dokonce vegetariánský párek, někdo pikantní chilli. Když se na to budete dívat projektově, nikdy nepostavíte stabilní cross-functional týmy. A Agile vám nikdy pořádně nebude fungovat. Když ale řeknete, že vaše továrna na párky je továrna na internetová řešení, a na projekt se budete dívat jen jako na velký Epic v Backlogu, bude vše najednou snadné. Máte jeden Backlog, tam se sypou veškeré projekty. Jako každá položka Backlogu prochází Backlog Refinementem a prioritizací. Týmy pak jen berou ty nejdůležitější položky z Backlogu a dodávají je v rámci svého procesu v kvalitě odpovídající Definition of Done.

Když to mám nějak sesumarizovat, většinou produkt proti současnému stavu rozšiřujeme a stavíme stabilní továrnu, kde týmy mohou spolupracovat na jedné věci. Na druhou stranu takových továren můžete mít ve firmě mnoho. Například když děláte online hru a informační systémy, asi je praktické aby to byly dvě továrny a ne jen jedna.

Jak takovou velkou továrnu organizovat? Na to odpovídá například Large Scaling Scrum LeSS –kdybyste se chtěli o LeSS frameworku dozvědět více, pořádáme 3 denní LeSS workshop při konferenci Agile Prague 2016 v září.

Scaling Agile and Scrum

Poslední dobou se vyrojila spousta různých metod jak škálovat Scrum a Agile proces na prostředí velkých produktů. Takže než se chytíte do sítě různých klasicky smýšlejících organizací, které ve Scalingu konečně našly cestu jak naoko aplikovat Scrum, ale praktiky nemuset měnit, tak se zkuste podívat na zcela Agilní přístup jak na to.

Není na tom nic až tak složitého. Jen musíte rozumět tomu, co je opravdu Scrum. Není to totiž proces jak řídit vývoj, ani něco kvůli čemu máme Backlog a Standupy, ale přístup, filosofie a kultura. Obecně se tomu říká empirický proces. Tedy velice volně definovaná pravidla hry. Každá taková Scrum hra má své hřiště s pevně danými mantinely a pár pravidly jak hrát. Jinak by to byl chaos. Ale už neříká, co přesně v které situaci musíte udělat. K tomu jsou definované best practices. A Scaling Scrum je často ukázkou, jak k tomuto problému lze přistoupit neagilně a nescrumově – tedy kolem Scrum týmů vytvořit složité byrokratické struktury nových rolí, procesů, meetingů, pojmů. Viz obrázek, kde ta bílá plocha je to, co je původní Scrum.

Opačný přístup zvolil Bas a Craig s frameworkem LeSS. Stejně tak, jako když Ken kdysi dávno definoval Scrum a měl možnost si zvolit, které praktiky budou součástí Scrumu a které ne, volil spíše méně než více. A protože Scrum je něco, co se stále vyvíjí, je dnes na rozdíl od začátku nedílnou součástí Scrumu Retrospektiva, ale například story pointy, User Stories and Scrum Board jsou jen doporučené praktiky. Proto je Scrum tak úspěšný. Je totiž aplikovatelný úplně kdekoliv. Když se vrátím k LeSS Large-Scale Scrum frameworku, tak přesně to je hlavní filosofií LeSS – ‘Do more with LeSS‘.

Co se tedy podle LeSS musí změnit proti jednoduchému obrázku, kde máme jen jeden Scrum tým? Na první pohled nic zásadního. Pořád máme jeden stejný Sprint, jeden ‘potentional shipable product increment‘, jeden kód a continuous integration. Pořád máme cross-functional týmy které dokážou jako tým samostatně dokončit jakoukoli položku z Product Backlogu. Týmy si dělají své vlastní Standupy a Retrospektivy. Pořád máme všichni jeden cíl, dodat hodnotu zákazníkovi. A tak pro jeden produkt máme jeden Product Backlog a jednoho Product Ownera – a nemusíte se bát, zvládne to. On totiž Product Owner nikdy nepracuje sám a i na tom jednoduchém 1-1 obrázku má spoustu pomocníků.

Takže v podstatě jediné, co se změnilo je, že na úrovni development týmů se zajímáme co dělají ostatní týmy, jednotliví členové spolu řeší závislosti. Ne co se týče businessu, protože položky Backlogu jsou nezávislé, ale závislosti v kódu, dané konkrétním řešením dané Story. Dále obvykle posíláme zástupce týmů, aby chodili jako pozorovatelé na Standup ostatních týmů a identifikovali tak včas případné návaznosti a rizika. Na úrovni produktu už není jen na Product Ownerovi, aby před Sprintem vybral priority pro příští Sprint, ale obvykle se takového výběru zúčastní i zástupci týmů, aby zohlednili jejich různé zkušenosti. Nakonec je tu ještě jeden nový meeting – Overall Retrospective – jejímž cílem je udělat retrospektivu na téma jak nám jde spolupráce. A jak se asi dá očekávat, jsou tam ScrumMasteři, Product Owner, a zástupci týmů a koná se vždy po skončení Sprintu.

Nic složitého. A jestli to funguje? Ale jistě. První implementace Scrumu, ve které jsem se ocitla ještě jako vývojář, byla přesně taková. Tři týmy, jeden produkt. Časem jsem byla ScrumMasterem několika týmů právě v takovém uspořádání, tentokrát pro šest týmů. A jako Agilní coach jsem takové uspořádání pomáhala implementovat v mnoha různých firmách. Takže ano, funguje to, je to snadné, je to Agilní, a přináší to výsledky. Jestli jsem vás nepřesvědčila, můžete se podívat na některou z LeSS case studies nebo na detailní popis LeSS Large-Scale Scrum Frameworku.