Výsledky ankety – Jak začít pracovat Agilně (Agile Adoption Survey) 2009

Před casem jsem publikovala anketu Agile Adoption Survey 2009, a nastal čas pro vyhodnocení. Anketa byla součástí mé disertační práce, takže vyhodnocení je tentokrát v angličtině.

Výsledky jsou publikovány včetně detailní sumarizace doporučení a zkušeností jednotlivých respondentů, takže doufám, že budou pro Vás užitečné.

Podrobnosti se dočtete tady.

Příběh MBA

Nastal čas zase zhodnotit, co vše Vám může přinést MBA program. Business knowhow, kontakty, titul… Ale také i zajímavý pohled na změnu. Na to jak dělat prezentaci, jak přednášet. A jak ne. Doposud byli všichni lektoři ze Sheffield Hallam nudní patroni přednášející suchou teorii. SWOT, PESEL, Porter desetkrát jinak. Teoretické frameworky, jejichž použití v praxi bylo diskutabilní. Nemám jim to za zlé. Přecijen jsme na akademické půdě. Některé přinesly nové nápady a pohledy na věc, některé neuchopitelné, jiné jasné. Po roce a půl musím zhodnotit formu assignmentů jako velmi vhodnou. Critically evaluate… Nutí totiž tyto teoretické frameworky použít v praxi a zamyslet se nad jejich smyslem, což je často přínosné. Čeští lektoři naopak přináší osobní zkušenosti z praxe, takže vše tvoří konzistentní celek.

Poslední modul byl jiný. Také hýřil teorií, ale taknějak lidštěji. Donutilo mě to zamyslet se nad tím, jak se dá přednášet a co můžete lidem dát, když změníte formu prezentace. A jak moc velký je rozdíl, když čtete a neprezentujete. Představte si dvě prezentace. Jednu, kde lektorka čte (a jako Angličanka umí číst velmi rychle i v angličtině). Bez ohledu na obsah, je to zcela k ničemu. Přestanete vnímat po pár větách. Nejde to zastavit, rozlišit myšlenky, je to nekončící monotónní proud slov. Na druhé straně přednášky, kvůli kterým toto píšu. John Darwin z Sheffield Hallam University. Vynikající řečník. Začne videem o tučňácích. Příběhem, ve kterém je v pár minutách vše co potřebujete vědět o změně. Jak na ní. Co nevynechat a na co se zaměřit. Vše ve formě příběhu. Nedá se zapomenout. Zůstává někde v paměti. Doporučuji. Jmenuje se to Our Iceberg Is Melting. Je v něm vše. Vše co je třeba znát. Někdy uprostřed, kdy už jsou všichni unavení, začínal přednášku spotem Columbia Business School. How to manage… Just for fun…

Udělat z pohledu informací zajímavou přednášku, plnou teorie a dat je snažší. Ne lehké. Musíte tomu rozumět, mít dostatek znalostí. Ale udělat přednášku tak že vám informace uvíznou v paměti jen tak mimoděk, aniž byste zaznamenali, že se učíte teorii, to není jen tak. Vyprávět příběh či pohádku vyžaduje možná více invence a kreativity. A odvahy. Ale výsledek je řádově lepší. Nevím, jestli je možné každou přednášku proložit videem, vtipem, hudbou. Ale rozhodně se o to příště pokusím.

Jestli se také rádi učíte z příkladů, teorie vás nudí, připadá vám neuchopitelná a máte radši příběhy, zkusím doporučit dvě knihy, co jsem v poslední době četla. Jedna pojednává o změně tradičního pohledu na řízení fabriky. Ředitel co musí změnit styl myšlení a řízení výroby dřív, než mu fabriku zavřou. Vše se mu hroutí a on neví kam dál. Eliyahu M. Goldratt – The Goal. Vynikající kniha. Příběh co říká vše a je samozřejmě v obecné rovině přenositelný na jakoukoliv oblast.

Druhým objevem je FISH! Vypráví příběh jak změnit ”toxic energy dump” na místo, kde každý rád pracuje. Vychází z úspěšného modelu rybího trhu v Seattlu. Příběh, který musíte prožít, abyste pochopili hlavní principy FISH! Philosophy Play, Choose Your Attitude, Make Their Day, Be There. Vše je na Vás, a je jen Vaše rozhodnutí, jak se k tomu postavíte.

Studium MBA

K čemu je dobré MBA? Rozhodně nečekejte, že se Vám po absolvování zvýší plat na dvojnásobek a stane se z Vás ředitel. Tyto doby, kdy stačilo zamávat titulem, jsou už za námi. Takže proč jít ve 30+ ještě něco studovat? Po skončení university by mě to ani ve snu nenapadlo. Asi to bude pro každého jiné. Třeba se budete v práci nudit a nebude Vám už moc přinášet. Žádné náměty k zamyšlení, žádné challenge, jen rutina. Donekonečna dělat to samé. Vždyť jste se v tom osvědčili a jste v tom, co děláte, dobří.

Dalším motivem může být rozšíření obzorů, pro mě osobně vystoupení z IT světa a profilování se trochu bokem. A v neposlední řadě kontakty. Seznámení s lidmi z různých oborů. Možnost vidět svět i jejich očima. Zkušenost k nezaplacení.

Co se dá od studia čekat? Nečekejte čistou praxi, přeci jen, MBA je to vysokoškolský titul. Asi budete psát hodně prací v angličtině. Požadavky na práce budou záviset na tom, se kterou universitou (Británie/USA/…) bude Vaše škola spolupracovat a kde bude akreditovaná. Britové budou asi více formální. Hodně dají na formu. Co dál? Dostane se Vám kvalitní souhrn všemožných frameworků jak co řešit a analyzovat, obzvláště pan Porter je oblíben, když já osobně považuji jeho nástroje za těžko uchopitelné. Použijete je ve Vaší práci a nakonec v ideálním případě pochopíte a zužitkujete v jisté formě v praxi. Musím nakonec přiznat, že to funguje.

V neposlední řadě se můžete setkat se spoustou externistů z českých firem, a to jak na teoretičtěji zaměřených přednáškách tak na workshopech a diskuzích blízko praxi. Super. Myslím, že by to jedno bez druhého nemělo smysl. Ale asi to záleží na škole.

A nakonec, kterou školu vybrat? Záleží na Vašem rozpočtu a samozřejmě schopnostech. Asi je dobré se podívat u jaké zahraniční university je škola akreditovaná. A projít si žebříček Top 10 nebo Top 100 MBA škol na světě. Pěkné čtení. Chcete-li studovat dálkově v Čechách, zase na to zapomeňte. Ale to neznamená, že by byly špatné. Pracovat budete povětšinou třeba zase v Čechách, takže možná více nakonec využijete to, že škola je schopná zajistit na část přednášek i kvalitní lidi v české praxe. Přijímací proces na britskou MBA z Top 10 bude velmi náročný (GMAT, TOEFL, eseje, doporučení,…), studium bude denní a nebude možné ho kombinovat s prací.

Asi na závěr prozradím, že studuji na Masarykově ústavu, MBA program britské Sheffield Hallam University. A zatím můžu doporučit.