Být transparentní…

Být transparentní je jednou z nejtěžších částí Agilního světa. Všichni o tom mluví, ale pak se zeptáte týmu a Product Ownera, jestli zákazníci můžou vidět Backlog. A odpovědí je hrůza v očích. Ne, to by pak věděli, co děláme. A mluvili by nám do toho. Ono být transparentní má totiž dva předpoklady.

Za prvé musíte mít dobrou vizi. Vědět, co děláte, proč to děláte, pro koho. To vám dodá sebevědomí a autenticitu. Musíte vědět, kdo jste a kdo nejste. Musíte si vybrat, a to je vždy těžké. Říct NE nápadu, který by “taky mohl být zajímavý“. Říct NE zákazníkům, kteří mají jinou vizi než vy. Prostě to, že něco chtějí, ještě není důvod, proč byste to měli dělat. Spousta firem prodělává na custom vývoji. A přitom je to snadné, prostě ho buď dobře prodejte, anebo ho nedělejte. Já dneska stejně jako spousta mých kolegů až na výjimky nenabízím půldny, nevyplatí se. Půlden vám se vším cestováním stejně zabere celý den, a většinou je málo pro to, abychom něco opravdu udělali a změnili. Jeden můj kolega, co mění velké korporace, to popsal pěkně. Manageři většinou chtějí 1h overview. A my jim ho nedáme. Proč? Za hodinu si myslí, že už to pochopili a že se o to dál už nemusí zajímat. A tak jim ty všechny implementace Agilu, transformace Agile a podobně prostě krachují. Místo toho jim nabízí 3 denní workshop, kde je v cross-functional týmech nechává Agilu porozumět, aby pak jejich cesta byla úspěšná. Někteří řeknou NE a jdou jinam. Jiní to akceptují a podaří se jim Agilními se stát. Ne jako jednotlivcům, ale jako organizacím. Když nevíte, kdo jste a kdo nejste, nikdy se nemůžete plně otevřít světu, protože ty nápady všech lidí kolem by vás prostě smetly.

Za druhé, musíte mít vzájemnou důvěru. Jinak nejste ochotni se otevřít a ukázat své slabiny. Obalujete se brněním a bojíte se momentu, kdy přijde zpětná vazba. Co když se jim to nebude líbit? Co když budou chtít něco dalšího? Co když to použijí proti mně? A tak se uzavíráte víc a víc do sebe, na review radši nikoho nezvete, backlogy uzavíráte do toolů, aby k nim nikdo nemohl, míst toho aby byly vidět na zdi pro kohokoli kdo jde kolem, a o tom co děláte radši nemluvíte, protože co kdyby se to někdo dozvěděl a zakázal by vám to, nebo to řekl konkurenci.

Vize je motorem Agility, transpatentnost je enablerem. Jedno bez druhého nestačí. Začít je snadné, začněte o věcech mluvit, začněte je ukazovat, udělejte je dostupné pro všechny bez ptaní a bez hledání. Změníte tak organizaci k lepšímu víc, než když budete přemýšlet o omezeních, procesech a potajmu politikařit.