zuzi | Zuzi's Blog o Agilu a Scrumu

Agilní praktiky XP – Coding Standard

K čemu je takový coding standard dobrý? Tak rozhodně usnadňuje orientaci v rozsáhlých projektech. Říká, jak by měl být kód formátovaný, jak strukturovaný, jaké konstrukty použít a jakým se vyhnout, ae i jakou použít jmennou konvenci. Je to stejný styl pro všechny.

Chcete-li nechat více lidí pracovat na sdíleném kódu, je to v podstatě nutná podmínka. Standardy v rámci prostředí a nástrojů se také hodí. Používáte-li stejné nástroje, je přechod lidí mezi týmy snazší. Stejně tak, máte-li jednotný coding standard, usnadníte spolupráci v rámci týmu i celé firmy a vlastně se výrazně usnadní i celý review proces.

Kdo je to Scrum Master? A kdo Product Owner?

Chcete vědět co je podstatou role ScrumMaster a ProductOwner v rámci Scrum procesu? Tady je stručné shrnutí těchto rolí.

SCRUM MASTER role

ScrumMaster především:

pomáhá týmu dosáhnout jeho cílů
odstraňuje problémy
motivuje tým k lepším výsledkům
chrání tým před vnějšími vlivy, které by ho mohly odvádět od soustředěné práce na definovaném cíli

Není to teamleader v klasickém slova smyslu, ale pracuje jako mezičlánek mezi týmem a jakýmkoli rušivým elementem zvenku.

Stará se o to aby Scrum proces byl efektivní a fungoval, má na starosti jeho dodržování, ale zároveň i možnost ho změnit je-li to třeba.

ScrumMaster by měl upřednostňovat koučovací principy, podporovat tým a jednotlivce v jejich rozvoji, být komunikativní, vnímavý a utlumovat případné konflikty v rámci týmu.

ScrumMaster je ten, kdo se stará aby se “kola týmu točila” a který “zametá cestičku”, aby se týmu dobře šlo a pracovalo. ScrumMaster je součástí týmu a měl by být týmu kdykoli k dispozici. Sedí proto v jedné místnosti s týmem.

Funguje-li ScrumMaster dobře, nedá se jeho pozice chápat jako vícenáklad. To že rozpohybuje tým a zajistí tak vyšší efektivitu, kvalitu a motivaci v celkovém rozsahu ušetří vice peněz než ScrumMaster teoreticky stojí.

PRODUCT OWNER role

ProductOwner je vlastníkem produktu. Má na starosti definování vize projektu a její transparentní komunikaci týmu, zákazníkům, firmě. ProductOwner definuje priority, rozhoduje, na které funkcionalitě se bude pracovat dříve, na které později a na které vůbec. Má na starosti Business Value, a také ROI produktu.

ProductOwner je týmu pravidelně a podle potřeby k dispozici, ale na rozdíl od ScrumMastera už s týmem nesedí v jedné místnosti. Tráví dostatek času se zákazníky, aby vstřebal jejich prostředí a dokázal se vždy správně rozhodnout kde je pravá hodnota pro zákazníka.

ProductOwner neřídí jednotlivé členy týmu ani tým, nemá možnost jim přikazovat, co musí dokončit, jen stanovuje, co se má dělat a v jakém pořadí (priority).

Primárním cílem ProductOwnera je tedy porozumění produktu, zákazníkovi a definice, komunikace, a jasné vysvětlení cíle, kam jdeme, proč a jak. A to jak týmu, tak managementu a zákazníkům. Cíl musí být pro všechny stejný, jazyk, kterým ho komunikuje, bude však odlišný.

Role by neměla být kombinována s rolí ScrumMastera.

Přijďte si zkusit Scrum proces

První akce nově vzniklé Agilní Asociace je workshop: Přijďte si zkusit Scrum.

Vyzkoušejte si Scrum proces formou hry. Seznamte se s lidmi z firem co agilní medody a Scrum proces používají nebo o něm uvažují.

Kdy: Čtvrtek 10.2.2011, 16:00 – 18:00

Kde: CA Technologies CZ, s.r.o.
V Parku 2343/24,
148 00 Praha 4 – Chodov.

Vhodné jak pro ty, co už Scrum znají, tak pro ty, co se s ním teprve chtějí seznámit.

Vstup volný.

Uvažujete-li že přijdete, přihlašte se emailem na info@agilniasociace.cz, na Facebooku, nebo na LinkedIn.

Agilní Asociace je sdružení příznivců agilních metod. Cílem Agilní Asociace je zvýšit povědomí o Agilních metodách řízení, a vytvořit platformu pro sdílení informací a zkušeností z oblasti Agilních metod.

Přijďte se na naše akce podívat, staňte se našimi členy 🙂

Ne – certifikační kurz na Scrum proces?

Krize je pomalu za námi, firmy začínají zase investovat do vývoje nových funkcionalit a produktů a přemýšlí jak být rychlejší, flexibilnější, efektivnější. Jak být lepší než konkurence. A najdou agilní metody a Scrum proces. Ty organizovanější přijdou na to, že potřebují certifikaci, aby jim to opravdu šlo. Co je tedy certifikace v podání Scrum Aliance? Ty, co by čekali nějakou zkoušku či test, musím zklamat. Nic takového certifikace neobsahuje.

Na trhu jsou obecně k dispozici dva kurzy – Certified Scrum Master kurz CSM a Certified Scrum Product Owner kurz CSPO. Oba jsou velmi drahé. Důvodem je to, že takový kurz smí školit jen Certifikovaný trenér, a těch je vzhledem k procesu definovanému Scrum Aliancí relativně málo, a to i v celosvětovém měřítku. Důvodem je starost Scrum Aliance o kvalitu trenérů. Neříkám, že tito trenéři nejsou dobří, jen říkám, že i skvělého (necertifikovaného) trenéra z USA/EU seženete za polovic.

Absolvovala jsem CSPO, a určitě jsem se hodně dozvěděla. A určitě to mělo nějaký přínos. Očekávat ale, že tím že necháte přecertifikovat Scrum Mastera a Product Ownera zajistíte, že budou schopni zavést Scrum, je poněkud přehnané. Oba certifikační kurzy jsou jen dvoudenní kurzy, kde se účastníci něco dozvědí. O certifikaci jejich opravdových znalostí a schopností však nemůže být ani zmínka.

Máte-li pocit, že nevíte na koho z necertifikovaných trenérů a koučů se obrátit, a chtěli byste raději někoho z USA/EU, ráda vám někoho doporučím. Za stejný budget dostanete víc, než certifikací. A nakonec trváte-li na certifikaci, i mezi těmito trenéry jsou velké rozdíly.

No a pro ty, co nesměřují ani k certifikaci, ani nemíří do ciziny, můžu nabídnout své zcela obyčejné české kurzy Scrum procesu a agilních metod, na kterých se dozvíte vše, co potřebujete vědět o agilních metodách a Scrum procesu 🙂

Agilní praktiky XP – Jednoduchý design

V úvodním příspěvku o agilní metodě Extreme Programmingu jsem uváděla čtyři základní hodnoty: jednoduchost, komunikace, zpětná vazba, odvaha. Těchto základních hodnot se dociluje pomocí několika základních praktik.

Držte jednoduchý design, protože nikdy nevíte, co zákazník opravdu bude chtít. Tak proč dělat obecné robustní architektury kterým pak skoro nikdo nerozumí a tak je veškerý refactoring přinejmenším složitý. Rozmyslete si, čím trávíte svůj čas. Spíše než věnovat čas obecnému designu, je lepší přijmout, že požadavky se mění každý den, a uzpůsobit svůj proces tak, aby byl flexibilní a dobře reagoval na změny. Jednoduchou a lehkou konstrukci můžete snadno přestavět. A není to složité. Stojí to trochu času navíc, ale o hodně méně než předělávat něco, co by se dalo přirovnat ke kusu železobetonu. A právě o tom je agilní programování.

Asi budete všichni souhlasit s prohlášením, že zákazník neví, co chce. Ano většinou to ani sám zákazník neví. A zjišťuje to až v průběhu procesu. A právě proto většina klasických metod selhává. Počítají totiž s tím, že co jsme si na začátku domluvili (a dali do smlouvy), platí na věky. A tak jim nic nebrání v generování složitých a do detailu promyšlených řešení, která ale nikdo nepotřebuje ani nechce. Jen o tom z pohledu zákazník nikdo nepřemýšlí. Proto přeci máme detailní smlouvy. A bohužel, proto máme tolik nespokojených zákazníků a tolik neúspěšných projektů.

Agilní vývoj aneb jak na Extreme Programming (XP)

Oblíbenou metodou agilního vývoje softwaru je i Extreme Programming (XP). Na rozdíl od Scrum procesu, XP je více zaměřeno na jednotlivé praktiky než na konkrétní proces. Míří přímo na vývojáře a testery, a proto je často vnímáno více jako soubor praktik agilního vývoje či agilního developmentu, než metoda řízení projektů. Jednotlivé praktiky se velice často používají i v rámci Scrum procesu.

Takže o čem je vlastně Extreme Programming? XP říká, že když je něco dobré, tak proč to nedělat pořád. A proč nedělat jenom to. Jednoduchý princip. Dělejte jen to, co se Vám osvědčilo. Nic převratného v tom není. Ostatně kdo by chtěl opakovat pořád stejné chyby. XP dále aplikuje tyto čtyři hodnoty: jednoduchost, komunikace, zpětná vazba, odvaha.

Dělejte jen na věcech, na kterých opravdu záleží. Každý den. Bez vyjímek. Nevymýšlejte složité designy a architektury, nepište věci, které nikdo nepotřebuje. Uvedu příklad. Když si zákazník u Vás objedná koloběžku, Váš tým specialistů se obvykle usnese, že ‘To už známe, on zákazník vždy chce koloběžku, pak si ji zkusí, zjistí, že nemá rovnováhu a my to pak předěláváme na tříkolku.‘ A tak se vytvoří silný ‘core‘, tedy ‘podvozek‘ tak, aby z toho šlo snadno udělat cokoliv se dvěma a více koly. Jak to obvykle dopadne? Zákazník si z toho objedná třeba ultralight, a ten těžký podvozek nás pak celý projekt potáhne k zemi.

Tedy jen tak, že budete komunikovat se zákazníkem, abyste věděli, co potřebuje, a následně budete dělat jen věci, která jsou opravdu potřeba, a až tehdy když jsou potřeba, zajistíte, že zákazník dostane to, co opravdu potřebuje. A dostanete to rychle. Abyste byli v tomto procesu úspěšní, musíte umět naslouchat a učit se ze svých chyb. Učit se, co jste dělali dobře a pak už dělat jen to co se Vám osvědčilo. Jen tak budete efektivní a lepší než konkurence.

Retrospektiva – Časová osa

V předchozích příspěvcích jsem doporučovala retrospektivu jako zcela zásadní praktiku agilních metod a Scrum procesu. Ideální je začít retrospektivu kolečkem, kde každý člen týmu identifikuje co se mu líbilo a co ne. Když už vás tento formát omrzí, můžete posílit vnímání reality tzv. hvězdou. Obě tyto metody nechávaly popis situací a pocitů až na retrospektivní meeting. Další metodou je časová osa, která dává možnost pojmenovat pozitivní i negativní události už v průběhu Sprintu.

Připravte si následující časovou osu a barevná lepítka a nechte tým zapisovat jejich pocity hned, jakmile daná situace nastane. Na retrospektivu potom dostanete podobnou časovou osu s událostmi, tak jak je jednotliví členové týmu zaznamenali. Červené lístečky hodnotil pisatel jako negativní, zelené jako pozitivní, oranžové jako něco mezi, co ale stojí za zmínku. Zároveň se dá říci, že čím výš je kartička umístěná, tím důležitější je. Ale ostatně stanovte si na to vlastní pravidla tak, aby tým bavilo kartičky vymýšlet a lepit na časovou osu.

Na začátku retrospektivy nechte každého člena týmu udělat tečku pro každou kartičku, aby se mohl vyjádřit, jak danou událost viděl on.

Následně projdete jednotlivé události a jako u kolečka nezapomeňte, že retrospektiva funguje jen tehdy, když jako její výsledek jsou akce, dohody a pravidla. Retrospektiva musí měnit zaběhnuté procesy, musí dát lidem možnost se poučit z toho, co fungovalo i z toho co se úplně nepovedlo. Scrum proces zavádí retrospektivu jednou za Sprint, a věřte, že to není ztráta času.

Časová osa má mnoho výhod. Obvykle odbourává formalismus, retrospektiva je zábavnější. Část kartiček na tabuli bude určitě jen pro zasmání. A o to možná jde. Vzpomenout si i na drobnosti které nemají žádný zásadní vliv na projekt, ale stmelují tým dohromady. Retrospektiva tím dostává větší dynamiku a je snazší zapojit všechny členy týmu.

Retrospektiva – Hvězda

Jak již jsem psala, retrospektiva je asi nejdůležitější praktikou agilních metod a nedílnou součástí Scrum procesu. Protože, aniž byste se učili a vylepšovali a upravovali Váš proces, nikdy nebudete dostatečně agilní, ale ani efektivní, kvalitní a úspěšní. Při retrospektivě si uvědomíte, co jste dělali dobře a co ne. Co je třeba změnit a co naopak dělat i příště.

Další možnost jak dělat retrospektivu je takzvaná hvězda. Když už Vám základní framework tzv. kolečka přijde moc nudný, nechte lidi napsat jejich pocity na lístečky a ty následně umístit do kategorií dle následujícího obrázku: Stop Doing, Less Of, Keep Doing, More Of, Start Doing.

I taková jednoduchá klasifikace občerství retrospektivu. Donutí všechny jít více do detailu a opravdu se zamyslet nad tím, co bychom chtěli začít dělat, co naopak dělat nechceme vůbec, co omezíme, co posílíme a v čem budeme pokračovat.

Nezapomeňte, jsou to pocity jednotlivých lidí a jako k takovým by se k nim také mělo přistupovat. Nikdo si nečiní nárok na universální pravdu. Všichni mají stejné právo se vyjádřit. A jenom tím, že se naučíte si vzájemně naslouchat, se stanete efektivnějšími. Zmizí zbytečné problémy a nedorozumění. A práce Vás bude více bavit. Retrospektiva musí vést k akcím, pravidlům, změnám. Nenechte ji tedy jen tak rozplynout do ztracena.

První lekce v podnikání

Rozhodli jste se, že začnete s podnikáním. Ať už bylo důvodem cokoliv, je to poměrně velká změna oproti tomu, být zaměstnán. Co mě překvapilo nejvíce? Asi to že sice více pracuji, ale zbývá mi také více času. Odpadla byrokracie a nesmyslné úkoly. A to si myslím, že jsem jich v práci tolik neměla. Připadám si o hodně efektivnější. A hlavně, po cca půl roce mám konečně pocit, že to co dělám, má opravdu smysl. Takže spokojenost. Hodně čtu, začala jsem chodit do bazénu, mám čas občas zajít na golf.

Co mě naopak nepříjemně překvapilo? Jak moc mi bude vadit absence kanceláře a nepřítomnost kolegů. Nikdy jsem nechtěla homeoffice. Vyžaduje daleko větší disciplínu. Čekala jsem, že mi bude vadit, že si nemám s kým popovídat a že nepřijdu tolik mezi lidi. Tak jsem čas strávený doma omezila na minimum a většinu dnů chodím na schůzky po městě. Život v kanceláři byl snazší. Čekala jsem také, že doma budu mít problém se soustředit, neb tam pořád někdo je a tak je problém něco dělat a nerušit se navzájem. Co jsem ale nečekala, je že se mi v podstatě pocitově smaže rozdíl mezi prací a tím být doma. Víkend se pozná jen částečně, státní svátek v podstatě ztrácí hodnotu. Můžu být doma. No to je super. Ale to můžu skoro každý den. Tak jsem si koupila stůl a zařídila v jednom pokoji kancelář a tak oddělila práci od toho, kdy jsem ‘doma‘. Uvidíme, jestli to něco změní.

Ještě jedna věc je fajn. Lidi, se kterými spolupracujete, si vybíráte sami. Se vším rizikem, které to obnáší. Občas se musíte přizpůsobit, vyzkoušet něco nového, ale to je právě to zajímavé. Ale zodpovídáte se jen sobě a všechny chyby, které uděláte, pocítíte Vy jako první. Takže zatím to i přes všechny drobné nesnáze můžu doporučit. Je to dobrá zkušenost.

Jak uvařit žábu

Znáte tu historku o žábě? Žába, když jí hodíte do vroucí vody, tak z ní vyskočí. Když ji ale dáte do hrnce a ten pozvolna zahříváte, žába tu změnu ani nezpozoruje a v klidu se nechá uvařit. Zní to možná překvapivě, ale zamyslete se nad sebou, kolikrát už Vás takhle uvařili zaživa. Pracujete ve stejné firmě, rok co rok. Ze začátku to bylo zajímavé, nové, učili jste se. Později jste si zvykli, práce se stala snazší, bylo v ní stále méně prostoru pro rozvoj, ale byl tam dobrý kolektiv, tak jste zůstávali. A pak co kdyby to jinde bylo horší. Většina zaměstnanců je taková. A jen málo firem se aktivně snaží, aby své zaměstnance neuvařilo jako žáby. Mě nakonec prokázali tu službu, že mě z vařící vody pomohli ven. Také jsem tam byla ráda, ale na druhou stranu, zpětně viděno, ta voda už se skoro vařila.

Takže co dál? Otřepete se, podivíte se, jak je venku oproti vroucí vodě ‘chladno‘, a než abyste se nechali znovu v nějaké další firmě uvařit, zkusíte se postavit na vlastní nohy. Ostatně podnikatelů je spousty, tak proč by to nemělo vyjít zrovna Vám 🙂