Tag: organizace

Agile jako sněhová koule

Spousta lidí si stěžuje, že oni nemůžou organizaci změnit, že to musí někdo shora. Nějaký manager. A čekají, až někdo vydá povel, příkaz, nebo změní procesy. Ale to se často neděje, a i když něco takového vznikne, jen málokdy jsou takové změny užitečné, protože managerům obecně chybí s čímkoliv agilním zkušenost. A tak si zase stěžujeme, a chceme, aby to někdo napravil, že jinak nemůžeme být ScrumMastery, Product Ownery, aplikovat Scrum, ani být agilní. Je to taková hra na schovávanou. Já bych se změnil, kdyby…

Za mě agilní transformace musí začínat u týmů. A to jak softwarových, businessových, tak i týmů executivců a po nějakém čase samozřejmě i boardu. Aby si všichni získali vlastní zkušenost s tím, jak se liší skupina jednotlivců od týmu. V kostce tým spolupracuje, důvěřuje si, jeho členové si do očí říkají i věci, kde spolu nesouhlasí, přebírají za věci vlastnictví a zodpovědnost, mají jeden společný cíl, za kterým jdou, nesoutěží navzájem mezi sebou. V podstatě je to snadné. V jednom týmu zkusíte Scrum, v jiném Kanban, v dalším třeba jen pár agilních praktik. Berete to jako experiment, který nemusí napoprvé vyjít a který pomocí rychlé zpětné vazby na retrospektivách upravujete tak, aby fungoval. A jak začíná fungovat, lidem se to líbí, úspěch se roznese a agilita se vám nabaluje jako sněhová koule. Vznikají další a další týmy, zajímají se o to další a další lidé. A zkouší si své vlastní experimenty.

Agile Journey

Když získáte dostatečnou zkušenost na úrovni jednotlivých týmů, jste ready na to začít experimentovat s agilitou na větších produktech kde vzájemně spolupracuje více týmů. Učíte se tak stavět sítě a spolupracující ekosystémy, které fungují na bázi samoorganizace, s vyšším stupněm autonomie a empowermentu. A stejně jako v předchozím kroku, je to o experimentování a pochopení agilního mindsetu a vytvoření jiné kultury.

Poslední krok je aplikace agilních principů na úroveň organizace. Je to chvíle, kdy mluvíme o Agile HR, Agile finance, Agile budgetting, Agile marketing, Agile Sales, Agile Leadership a vlastně obecně Agile mimo IT, business agility. Je to o kultuře, uvědomění si jaké máme hodnoty, a co to pro nás znamená je aplikovat do prostředí každodenních činností.

Manageři se často ptají, kdo řídí Agilní transformaci. Odpověď je většinou překvapí, protože agilní transformaci mají řídit ScrumMasteři. Ale my jsme mysleli, že to dostane na starosti nějaký manager… To se nevylučuje, ale aby to mohl dělat, musí se stát ScrumMasterem. Cílem ScrumMastera je umět tvořit self-organized týmy, komunity a systémy. ScrumMasteři jsou ti, kteří mění kulturu organizace a všeobecný mindset. Agile není o procesech, praktikách ani hierarchii, ale o jiném způsobu myšlení. A právě proto jsou ScrumMasteři ti praví, kteří by takovou změnou měli organizaci provázet. Tak ať se vám to daří.

Jestli vás téma agilních organizací a leadershipu zajímá, přijďte se o tématu dozvědět více na Certified Agile Leadership kurzu.

Agile jako změna

Změna není zas tak složitá, jak by se mohla zdát. V podstatě stačí jen začít. Začít dělat věci jinak. Být agilní. Co na tom je, že. Problém je, že bez toho, aniž byste změně věřili, nestane se. A věřit jí často začnete až když s novým způsobem fungování získáte dobrou zkušenost. Je to typický problém toho, co bylo dřív, slepice nebo vejce. Jak máme Agilu věřit, když jsme ho nikde nezažili. A jak ho máme zažít, když bez toho, abychom mu věřili to nikdo nezkusí. Existuje z toho několik cest. První, najít firmu ve které Agile funguje a získat tam zkušenosti, které pak dokážete aplikovat kdekoli jinde, protože už budete vědět, jak takový Agile má fungovat. Problém je, že v takové firmě se často nenaučíte jak organizace a jejich kulturu měnit. Takže pak často v klasickém prostředí narazíte. Druhý pohled je podívat se na teorii o change managementu, protože ve finále Agile je o změně fungování, mindsetu a kultury. Takže jak každou změnu začít? Guru change managementu John Kotter ve svých osmi krocích k úspěšné změně říká, že každá změna musí začít tím, že vytvoříte pocit urgence, nutnosti změny. Proč už nemůžeme věci dělat tak, jako všechny ty roky doteď? Co se stane, když se nezměníme a budeme v zaběhnutých kolejích pokračovat? A jestli takový pocit naléhavosti nedokážete v ostatních vzbudit, je vlastně úplně jedno, co je učíte a co jim vysvětlujete. Neudělají to a nezmění se. Budou pro to mít různé více či méně úsměvné důvody, ale dříve či později vás vytlačí pryč jako blázna, který jim nutí věci co nikdo k ničemu nepotřebuje. Agile nikdy neměl být váš cíl. Agile je jen cesta, jak některých vašich strategických cílů např. flexibilita, vyšší hodnota, kvalita, spokojenost zákazníků apod. dosáhnout. Vzpomeňte si na to, až se budete někde snažit změnit fungování týmu nebo organizace. Bez dostatečně silného důvodu pro změnu se žádná změna nestane. Proto by každá Agilní transformace měla začínat otázkou proč se vlastně vůbec chceme měnit. A dokud nevznikne pocit naléhavosti změny, vlastně nemá ani cenu se změnou začínat.

Business Agility

Business agility je jedním z termínů, které se stále častěji skloňují v agilním světě. Agilním světem už totiž dávno nehýbou praktiky, metody a frameworky na úrovni jednotlivých týmů (tedy pořád je potřebujete, abyste mohli vaší agilní cestu začít), ani metody škálování neboli scalingu (které pořád potřebujete, abyste dosáhli impactu na produktu). Obojí je popsané, známé, a nic zásadního se v tomto světě nemění. Už je to vymyšlené a ověřené v prostředích mnoha různých firem. Stačí se zkušenostmi ostatních nechat inspirovat, vybrat z nabídky tu, která existuje a je popsaná a některý přístup aplikovat. Když se ho budete držet, je velká šance, že budete úspěšní, nechám pro jednoduchost tentokrát stranou přístupy, které už na první pohled agilní nejsou a agilního světa si půjčili jen terminologii. Ale ty jsou snadné odhalit. Nepřinášejí žádnou radikální změnu vašeho fungování a jen věci přejmenují.

Když tedy zvolíte něco z agilní kuchyně, a začnete měnit jednotlivé týmy, jejich fungování a mindset, vytváříte podhoubí pro změnu organizace jako takové, protože jednotlivci, kteří jednou zažili pravou týmovou spolupráci, autonomii danou samoorganizací a drive zacílením na business hodnotu a zákazníka už nikdy nechtějí zpět do starého světa, kde sice vše bylo jednoduché a definované, ale o to menší motivaci to přinášelo. Transformace na úrovni týmů aktivizuje zaměstnance a začne změnu kultury odspodu.

Businessový impact, který aplikace scaling přístupů z agilní kuchyně přinese, staví na změně, která se stala na úrovni týmů, ale tentokrát to není změna zaměřená na lidi, ale business výsledky. Když obě tyto změny dáte dohromady, vytvoříte tlak na změnu organizace jako takové. A to jak po stránce kultury, tak fungování businessu. Vzniká tlak na zeštíhlení organizační struktury (až do takzvané flat organizace), rozbití funkčních či systémových funkčních celků (a formování menších autonomních entit které dokážou samy dodat end-to-end hodnotu), a na zjednodušení procesů a odstranění zbytečné byrokracie, která brání flexibilitě a dynamické reakci na potřeby zákazníků a trhu. Zjišťuje se, že agilní organizace, které fungují jako adaptivní síť spolupracujících týmů, která by se spíše než k velkému tankeru s centrálním řízením a hierarchickou strukturou kapitánů a důstojníků dala přirovnat k flotile malých loděk, které samostatně rozhodují a fungují, ale společně jdou za jedním cílem a smyslem existence, jsou daleko lépe přizpůsobené pro řešení komplexních problémů a reakce na změny trhu.

Business Agility mění svět organizací tak jak jsme ho znali. Přináší jinou kulturu, strukturu a styl leadershipu. To, co jste znali, a to, v čem jste vyrůstali se stává nepodstatné a zbytečné. Zkušenosti s řízením tradičních organizací jsou najednou kontraproduktivní a stahují vás zpět do starého světa. Myslíte, že vás se to netýká? Možná. Ostatně kolik firem si to před vámi myslelo také. Jsme přeci úspěšní, máme nejlepší mobilní telefon na světě (Nokia), jsme jednička na trhu s fotografováním (Kodak), máme nejlepší kopírky (Xerox), a můžu pokračovat… Seznam je dlouhý a má jednoho společného jmenovatele. Organizace, které věřily, že se nemusí měnit, protože už jsou úspěšné. Dnes více než kdykoli jindy za posledních sto let je reakce na změnu a schopnost se adaptovat v závislosti na turbulentní změny trhu klíčová. Inovace a kreativita je to, co vás možná zachrání. Takže jestli nechcete skončit na hřbitově firem jako výše zmíněná jména, je na čase se pustit do opravdové agilní transformace. Zapomeňte na milé hochy a slečny, co s vámi budou hrát hry a říkat, že se měnit nemusíte. že si můžete nechat projekty, oddělení, procesy a management tak jako dřív. Jestli to myslíte opravdu, bude to bolet. Ale co vás nezabilo to vás posílí. Ozvěte se. Já nedělám transformace na oko. Dělám ty, co bolí ale fungují.

Agile HR: Jak podporujete zaměstnance?

Agilní HR se v Agilním světě často jmenuje Talent Management. Je totiž daleko méně o byrokracii a procesech, výrazně více o rozvoji lidí. Přejmenování často demonstruje odklon od tradičních performance reviews zaměřených na hodnocení, a často bohužel i identifikování lidí, které na základě těchto reviews vyhodíme, směrem k tomu, jak všem v rámci naší organizace dokážeme pomoct identifikovat potenciál a pomoci ho rozvíjet. Jde daleko víc o prostředí, kde se lidé nebojí jít do rizika, že když se jim v nové roli nebude dařit, tak přijdou o místo. Firmy proto často staví na pair-workingu a týmové spolupráci. Umožňují lidem si vyzkoušet, co je zajímá a starají se, jak jim můžou pomoci být úspěšní.

performancereview

Agilní organizace proto úplně upouští od top-down hodnocení, a posouvají se k hodnocení zaměřenému na rozvoj, kde se každý tým či jednotlivec hodnotí sám v rámci předem definovaných kategorií vybraných tak, aby strategicky organizaci směřovali k rozvoji. Obvykle používáme coachingovou stupnici, kde necháme lidi hodnotit se na stupnici 1-10, kde 1 je nejsem v tom dobrý a 10 znamená jsem super. Nutnou vstupní podmínkou takového samohodnocení je pochopení, že to není hodnocení v pravém slova smyslu, ale nástroj na hledání potenciálu a směřování kam dál. Kam se mám rozvíjet, čemu se mám věnovat. Jak by to vypadalo o stupeň či dva výš? Co by se změnilo pro mne, co pro firmu. To je jen pár otázek na ukázku. Neočekává se, že hodnoty v čase porostou, ba právě naopak. Ti, co jsou v konkrétní roli dlouho, často při změně role propadnou na stupnici níže, neboť si uvědomí svoje vlastní fungování v širším kontextu. Další důležitou věcí, kterou je třeba mít na paměti je, že základem dobrého použití je coaching. Když tento nástroj použijete direktivně, uděláte s ním jako obvykle víc škody než užitku.

peerfeedback

O trochu komplexnější metodou, která se dělá primárně pro Leadership pozice, je absolvování Leadership Circle profilu. Je to taková adaptovaná 360tka, kde podobný obrázek jako v předchozím odstavci vzniká na základě nejen vlastního hodnocení, ale i hodnocení ostatních v rámci organizace. Výsledkem je poměrně komplikovaný obrázek, porovnaný a normalizovaný na průměr několika tisíc leaderů po celém světě, který zobrazuje jednotlivé části osobnosti a umožňuje zkušeným coachům pomoci leaderům v jejich rozvoji. Stejně jako v předchozím odstavci – dobrý coaching je klíčem k úspěchu. Promítáním vlastních představ uděláte víc škody než užitku.

Tribe firmu agilní neudělá

Všechny české organizace asi v poslední době napadl virus ‘fake Agile & Scrum’. Jak se virus pozná? Přesvědčil jinak docela rozumně uvažující organizace, že když department přejmenují na tribe, bude všechno lepší. Inspiraci jde asi hledat ve Spotify (která se sama svým “modelem“, co nikdy model nebyl, neřídí), nebo v holandské ING, která terminologii v rámci své transformace použila a znovu zpropagovala. Obě zmiňované case-study mají jedno společné. Obě organizace prošly zásadní transformací hodnot, přístupu, kultury. Ti, co je slepě aplikují však nejdou cestou změny mindsetu, ale přelabelováním existujícího. Nové šaty ale člověka samy o sobě nezmění. A tak tyto organizace docela bolestivě failují. Jedna nejmenovaná korporace, co přešla na ‘Spotify model’ po roce musela v podstatě zahodit všechno co udělala a vrátit se v produktech o rok zpět.

Však ono těm organizacím o žádnou změnu ani nejde. Stejně jako u SAFe se jen snažíme chytře umožnit firmám, aby si odškrtli agile jako ‘done‘, a nemuseli se měnit. SAFe na to jde chytře a generuje tisíce naprosto nesmyslných rolí a názvů jako train, release train engineer a pak jakási ‘kolečka‘, asi od toho vlaku :). Naopak ‘Triby‘ jsou tu pro ty co jsou cool a nějaké vlaky jim přijdou v 21. století trochu nemoderní. Ale vyjde to nastejno. Škoda. Jedna velká americká organizace nedávno začala svou v pořadí třináctou Agilní transformaci. Nojo, fakt. Prý se jim to tentokrát už možná povede. Už pochopili, že Agile není jen o terminologii, ale je to změna myšlení, přístupu, mindsetu. Tak jestli se vás tento virus ‘fake Agile & Scrum’ týká, nesmutněte. Ještě tak 5 pokusů a ono to vyjde. Není to těžké, chce to jen přestat předstírat, že se měnit nemusíte a pohlédnout pravdě do očí :).

Dobrá zpráva je, že v zahraničí už “Spotify model” nefrčí. Když jsem to zmínila na Agile2018 v SanDiegu, všichni se divili proč by to kdo kopíroval. Takže ta dobrá zpráva je, že tato móda přejde, stejně jako móda džínů do zvonu. Občas se vrátí, ale už nikdy to nebude hýbat světem. Takže stačí počkat a možná za pár let budeme opravdu řešit otázky, které jsou strategické a mají smysl. Hodně mě překvapilo kam se konference posunula of roku 2012, kdy jsem tam mluvila naposledy. K lepšímu. Takže když příští rok budete chtít vidět co se opravdu děje v Agilním světě, Agile Alliance Agile 2019 je to správné místo. Jen musíte trochu našetřit do kasičky 🙂

Agilní leader a jeho kompetence

Jak již jsem psala, Agilní Leadership se stává stále častěji skloňovaným termínem. S tím jak si firmy uvědomují, že klíčem k celkovému úspěchu firmy je podpora moderního Leadershipu a rozvoj leaderů v rámci celé organizace, tak začíná další fáze Agilní transformace, která už nemá nic společného s IT, ale s managementem, kulturou a celkovým fungováním organizace.

Jak tedy budovat moderní Agilní Leadership a jaké vlastnosti by tedy moderní Agilní Leader v Agilní organizaci měl mít?

“Agilní Leadeři mají čtyřmi základní kompetence – schopnost definovat vizi, motivovat, získávat zpětnou vazbu a implementovat změnu.”

Schopnost formulovat vizi je motorem změny i motivace. Vize není nutně spojená s produktem a businessem, ale měla by být zaměřená i na organizaci jako takovou. Čeho chceme dosáhnout, proč, co nám to přinese na úrovni organizace? Kam směřijeme, kdo jsme. A také často kdo nejsme. Dobrá vize definuje identitu organizace a lidi spojuje a směřuje. Dobrá vize je takovým “vyšším smyslem” existence celé organizace.

Druhou kompetencí je schopnost motivovat a dodávat energii. Je to kompetence úzce spojená s vizí. Když máte dobrou vizi, motivuje sama o sobě. Agilní leadership hodně staví na takzvané vnitřní motivaci, na posílení autonomie jednotlivců a týmů, na self-organizaci, prostředí a kultuře. Daleko méně důležité jsou takzvané vnější motivátory jako jsou pozice, hierarchie, platy, nebo odměny ať už v jakékoli podobě.

Třetí ze základních kompetencí Agilního leadera je zpětná vazba. Zpětná vazba je pro Agilní organizaci součástí DNA. Umění získat zpětnou vazbu na úrovni systému jako takového je pro leadery kritické. Není to jen o tom umět zpětnou vazbu dát, ale i o tom být schopen ji vnímat sám na sobě.

Poslední základní kompetencí Agilního leaders je umění ovlivňovat. Změnit věci, lidi a jejich chování, podpořit a upevnit vznikající kulturu. Agilní leadership začíná změnou sama sebe, svého uvažování, hodnot a chování, svého stylu práce. Druhý bod je změnit to, jak ovlivňuji lidi kolem sebe, jaké s nimi mám interakce, jak je dokážu nadchnout, aby se stali týmem a všichni táhli za jeden provaz a stávali se sami leadery. Třetím elementem je změna na úrovni systému, změna celé organizace a její kultury. Ale tím se ze začátku nemusíte až tak trápit. Kultura firmy bude vaši vnitřní změnu následovat.

Agile Leadership Wheel

Kromě již zmíněných základních kompetencí je Agilní leadership o schopnosti identifikovat, kdy je vhodnější se rozhodnout a kdy lze rozhodnutí či na věcech spolupracovat s ostatními, jak spolupráci udělat efektivní a smysluplnou, jak zapojit ostatní, aby přicházeli s dobrými nápady a sami za jejich implementaci přebírali zodpovědnost a jak si pohlídat že takové týmy táhnou za jeden provaz. Současně se musí umět rozhodnout kdy chce být nezávislým facilitátorem a kdy coachem. Nemluvíme tu ani tak o coachingu jednotlivců, který samozřejmě také může být užitečný, ale o coachingu celého systému – tedy týmů a organizace jako celku. Výborní Agilní leadeři se Agilními leadery nenarodili, ale neustále hledají cesty, jak se stát lepšími a jak výše zmíněné kompetence získat a posílit.

Chcete vědět více? Na Agilní Leadership a roli Agilního Leadera se zaměřuje Certified Agile Leadership kurz.

 

Business Agility

V poslední době se mimo IT obor často skloňuje termín Business Agility. Co si tedy pod Business Agility představit? Já jsem se tady hodně věnovala Agilním metodám v IT tak, jak se s nimi začínalo. Ale doba se posunula, Agilní metody se osvědčily a tak více a více slyšíme o aplikaci Agile mimo IT, o zapojeni businessu, o aplikaci Agile na úrovni organizace. V kostce tedy Business Agility. Organizace hledají způsob, jak přistupovat ke svému businessu tak, aby byly flexibilní, efektivní a rychleji reagovaly na změny. Agile v rámci IT je jen částí úspěchu. Aktivní zapojení businessu a agilní strategické řízení firmy je důležité, aby organizace byly schopny efektivně přežít z dlouhodobého hlediska v prostředí, které je obecně globálně rychle se měnící, turbulentní a není tak předvídatelné, jako to bylo v minulosti. Nevěříte? Malá statistika: přibližně 70% společností, které byly v žebříčku Fortune 1000 před 10 lety, z něj zmizelo, nestačily se přizpůsobit změněnému prostředí – digitalizace, všudepřítomný internet, mobilita.

Adaptabilita, flexibilita a vyváženost jsou tři klíčové elementy Business Agility.

Business Agility je organizační změna, která funguje bez ohledu na podstatu businessu, kde organizace působí. Business Agility je vlastně Agilita z pohledu organizace jako celku, je změna kultury a fungování celé organizace, její schopnost se adaptovat, zregenerovat, rychle se změnit na základě vnitřních, ale hlavně vnějších změn. Není to ale žádný chaos, Agilní firma má na rozdíl od mnoha klasických firem velmi jasně definovaný směr. Funguje jako flotila malých lodí, které všechny plují za jedním cílem, ale mají v rámci své mise autonomní řízení. Řízení se stane daleko dynamičtější, než jsme zvyklí z prostředí ročních plánů, iterace businessu se točí v krátkých cyklech, základem všeho jsou samoorganizující se týmy, které samozřejmě obsahují business, přináší inovace a evoluce, ale také změnu leadershipu. Můžete namítnout, že to není nic nového. No není. Je to jen ten stejný Agile přefrázovaný do jiných slov, která jsou více uchopitelná businessem a managementem a má tím pádem potenciál transformovat firmu z úplně jiné strany.

A na závěr, co je opakem Agilní firmy? Firma byrokratická, hierarchická, procesní. Prostě firma s klasickým fixním řízením, pevnými strukturami, kde každá změna musí být schválena na vyšších úrovních a autonomie neexistuje.

Agilní HR – Strategie a role HR v Agilní firmě

Nedávno jsem psala o Agilním HR. Je to jedno z oddělení, která při Agilní transformaci často zůstávají pozadu. Pokud se ale organizace mění a zavádí se novou kulturu a mindset a směřujeme k moderní Agilní firmě, bez změny přístupu k zaměstnancům se taková změna stejně neobejde. Když je totiž HR dobře vedeno, podporuje všechna ostatní oddělení ve firmě a změna mindsetu je tak výrazně snažší.

Pokud budujeme Agilní HR, je dobré nadefinovat strategii, tak aby byla v souladu s Agilním přístupem. Co by tedy taková strategie mohla obsahovat?

  • Zaměřit se na leadery ve všech úrovních firmy tak, aby fungovali jako koučové a pomáhali ostatním se stát leadery. Věnovat se jejich rozvoji a podpořit je na jejich cestě stát se Agilním leaderem.
  • Podpořit týmovou spolupráci a samoorganizaci v rámci týmu. Dobře fungující tým si dokáže 80 % svých problémů vyřešit sám. Umožněte jim převzít za věci zodpovědnost a dejte jim prostor přijít s novými myšlenkami v rámci sdílené vize a strategie firmy.
  • Vytvořit kreativní prostředí kde podporujeme experimenty a inovace. Posílit pocit bezpečí, protože v prostředí strachu nikdo neexperimentuje a lidi jen zakonzervují status quo.
  • Transparentně komunikovat cíle firmy, otevřeně sdílet informace o aktivitách, které týmy dělají a zapojení lidí do jejich návrhu.
  • Vytvořit platformu pro pravidelný feedback a zapojit do něj všechny úrovně firmy. Podpořit spolupráci se zákazníky uvnitř i vně firmy.
  • Umožnit vznik pracovních skupin takzvaných komunit, které se na dobrovolné bázi věnuji nějaké oblasti a hledají cesty, jak ji zlepšit.
  • Vytvořit systém interního vzdělávání, mentoringu a pair-workingu fokusovaný na všechny úrovně firmy.
  • Oddělit systém platů od pozice. Umožnit lidem, aby se bez ohledu na pozici mohli stát leaderem libovolné iniciativy. Transparentní komunikace a otevřená zpětná vazba od kolegů zajistí, že iniciativy budou smysluplné a přínosem pro firmu.

Strategie Agilního HR představuje novou, vznikající cestu, jak si HR může definovat svoje cíle a roli v Agilní firmě. Nebojte se měnit zaběhnuté status quo, dejte lidem prostor, otevřeně o všem komunikujte a podporujte transparentní přístup na všech úrovních firmy. Ostatně bychom ve výsledku místo Human Resources v Agilní firmě mohli mluvit spíše o Human Relations, co myslíte?

Mimochodem, na stejné téma jsem udělala i video (Agile @ HR) v rámci série Agilní metody řízení projektů.

 

 

Agilní Leadership bude silné téma nejbližších let

Agilní přístup zažívá v posledních letech boom, v USA a západní Evropě je to už dlouhodobý trend, u nás je situace pomalejší a tento boom k nám přichází se zpožděním. S tím, jak se Agilní metody dostali do mainstreamu, objevují se nové výzvy. Pro další level adopce Agilních metod, je třeba i změna leadershipu a mindsetu na management úrovni. Ale to je aplikovatelné na jakoukoli výraznější změnu. Pokud se totiž zaměříme pouze na dobré zvládnutí procesu, a na konkrétní praktiky, moc daleko se ze změnou kultury a mindsetu nedostaneme. Praktiky a procesy jsou dobrým začátkem, změna přístupu je to, co změnu úspěšně dokončí a udělá udržitelnou dlouhodobě.

Primárním fokusem při nasazení Scrumu a Agilu je zaměření se na týmy, čehož výsledkem je že tyto týmy fungují sami o sobě dobře a ve svém lokálním prostoru jsou funkční a efektivní. Mají energii a nadšení. Dodávají funkční produkt po malých kouskách a mají z toho radost. Bohužel se jim ale moc nedaří dosáhnout větší efektivity v rámci celé firmy a často jsou to de facto takové osamocené ostrůvky uvnitř firmy, které věci dělají jinak a zajímavě, ale firma selhává ve své schopnosti si byť jen představit jak takovou změnu aplikovat na organizační úrovni. Možná si myslíte, že vás se to netýká. Ale pokud jste na vyšší managerské pozici, podívejte se, nakolik jsou týmy zapojené do fungování celé firmy nebo nakolik jsou uzavřené v rámci své dílčí činnosti. Zaměřte se na to, jak vám rostou z týmu leadeři a jak se seniorní zaměstnanci posouvají v rámci firmy, přicházejí s inovativními nápady a přebírají zodpovědnost.

Tato situace popisuje aktuálně asi největší výzvu, o které se v poslední době mluví. Není to nic převratného, je na čase upravit fokus a ze zaměření na procesy a fungování týmů ale zahrnout mezi zásadní priority i změnu leadershipu. Když to neuděláte firma se rozděluje na dvě části které se sobě více a více vzdalují. Jedna, která staví na hodnotách transparentní komunikace, otevřenosti, důvěry a selforganized týmů, a druhá která stále věří v hierarchii, fixní procesy a individuální zodpovědnost. Čím více se týmy mindsetem vzdalují managementu a zbytku firmy, tím méně akceschopná je firma jako celek. Manageři tento rozdíl vnímají a roste u nich obava, že se v dlouhodobém horizontu stanou méně efektivními leadery, jejichž schopnost řídit Agilní organizaci bude velice nízká.

Agile Leadership

Pro dosažení maximálního impaktu Agilní transformace je potřeba se od začátku věnovat vychovávání leaderů, kteří pomohou firmě růst, dělat rychlá efektivní rozhodnutí a udržovat si konkurenční náskok před ostatními. Moderní Agilní leadership již nestaví na modelu „leader-follower“, tj. jeden rozhoduje a druhý vykonává úkoly. V dnešní době, kdy většina zaměstnanců spadá do kategorie creative-workers, a firmy hledají inovace a kreativní nápady, jak zůstat konkurenceschopní je výrazně efektivnější model „leader-leader“ kde hlavním cílem leaderů je pomoct ostatním stát se úspěšnými leadery. Je to jediná cesta jak dostat z Agilní transformace maximum pro organizaci jako celek.

Jestli vás to zaujalo, přijďte se podívat na můj Certified Agile Leadership kurz, který pravidelně pořádám na různých místech po světě, ale i několikrát do roka v Praze.

 

Chcete být s Agilem úspěšní?

Chcete být s Agilem úspěšní? Pak musíte začít u sebe. Můžete strávit hodiny čekáním na to, až firmu za vás změní někdo jiný, anebo ji začít měnit vy. Agile není o praktikách, ale o změně přístupu. Cílem není stát se Agilními, ale pomocí Agilu dosáhnout svého cíle. Je to jiná filosofie. A dokud vy sami nezačnete být opravdu Agilní, okolí se samo nezmění. Spousta organizací má úžasné lidi v týmech, kteří se snaží změnit svět a být Agilní. Spousta organizací má jednotlivce na té nejvyšší úrovni, kteří Agile chtějí aplikovat a podpoří v podstatě jakoukoli aktivitu která dává smysl. Ale spousta z nich čeká, až věci změní někdo jiný.

Nedávno jsem byla ve firmě jako Agile enterprise coach a poslední den své návštěvy jsem moderovala workshop na téma, které je nejvíce trápilo. V různých podobách si na to téma stěžovali všichni. Po hodině a půl jsme měli na stěně mapu z asi 40 lístečků a zároveň i odpověď na nejpalčivější otázku. Při následné retrospektivě jeden z účastníků poznamenal:

„To jsem mohl udělat už dávno, místo toho abych si stěžoval, že mi to chybí“

Proto dnes pomáhám leaderům, jak se sami stát Agilními, jaký styl leadershipu v Agilní organizaci podpoří a jak můžou oni sami pomoct vzniknout té pravé Agilní kultuře. Agilní mindset nejde přikázat. Musí se pomalu zalévat a nechat vyrůst. Někdy to jde hladce, jindy hůř. Jako když pěstujete na zahrádce jahody. Někdy uschnou, jindy přemrznou, příště nedáte pozor a sní je slimáci. Někdy Agile vzdáte, jindy se do toho vrhnete moc rychle a firma vám nestačí, jindy se změní management dříve, než se Agilní stanete.  Chce to cvik a zkušenosti. Můžete si najmout zahradníka na půl roku ať jahody vypěstuje, ale možná je lepší se o jahodách něco dozvědět a stát se tím, kdo je chodí zalévat.

Pro ty, co chtějí vědět, jak “zalévat“ je tady Certified Agile Leadership (CAL) workshop, který jako jediná v Čechách a na Slovensku nově nabízím. Nečekejte nudnou teorii. Nečekejte ani jednoduchý recept. Agile je komplexní změna, a tak to jediné co vám pomůže stát se opravdu Agilními a změnit firmu, managery, oddělení, a týmy je vlastní prožitek. Kurz je dvoudenním průvodcem přeměny na Agilního leadera, kde je pro každého prostor najít si svou vlastní cestu k leadershipu.