Category: Agile

Vše co jste chtěli vědět o Agilních metodách

Český překlad Scrum Guidu

V rámci české agilní komunity vznikl český překlad Scrum Guidu, tedy ‘Průvodce Scrumem‘. Takže kdyby se vám nechtělo Scrum Guide číst v originále, tohle je poměrně povedená aktuální česká verze, která zachovává normálně používané termíny Scrumu, takže se nemusíte bát, že byste se v ztratili překladu jako já nedávno, když jsem dostala od vydavatele českou verzi své knihy The Great ScrumMaster: #ScrumMasterWay na review a musela se dívat do angličtiny co že to vlastně píšu. Takže nejen Scrum Guide, ale i kniha bude. Už jsem ji přepsala zpět do původního významu a čekam na finalni versi od Computer Press. Jupiiii 🙂

Asi o to víc oceňuji práci, kterou si s tím autorky překladu (viz poslední stranka dokumentu) daly. Když k němu budete mít nějaké připomínky, budou určitě rády za feedback a slibují, že ho zohlední. Děkujeme 🙂

Business Agility

V poslední době se mimo IT obor často skloňuje termín Business Agility. Co si tedy pod Business Agility představit? Já jsem se tady hodně věnovala Agilním metodám v IT tak, jak se s nimi začínalo. Ale doba se posunula, Agilní metody se osvědčily a tak více a více slyšíme o aplikaci Agile mimo IT, o zapojeni businessu, o aplikaci Agile na úrovni organizace. V kostce tedy Business Agility. Organizace hledají způsob, jak přistupovat ke svému businessu tak, aby byly flexibilní, efektivní a rychleji reagovaly na změny. Agile v rámci IT je jen částí úspěchu. Aktivní zapojení businessu a agilní strategické řízení firmy je důležité, aby organizace byly schopny efektivně přežít z dlouhodobého hlediska v prostředí, které je obecně globálně rychle se měnící, turbulentní a není tak předvídatelné, jako to bylo v minulosti. Nevěříte? Malá statistika: přibližně 70% společností, které byly v žebříčku Fortune 1000 před 10 lety, z něj zmizelo, nestačily se přizpůsobit změněnému prostředí – digitalizace, všudepřítomný internet, mobilita.

Adaptabilita, flexibilita a vyváženost jsou tři klíčové elementy Business Agility.

Business Agility je organizační změna, která funguje bez ohledu na podstatu businessu, kde organizace působí. Business Agility je vlastně Agilita z pohledu organizace jako celku, je změna kultury a fungování celé organizace, její schopnost se adaptovat, zregenerovat, rychle se změnit na základě vnitřních, ale hlavně vnějších změn. Není to ale žádný chaos, Agilní firma má na rozdíl od mnoha klasických firem velmi jasně definovaný směr. Funguje jako flotila malých lodí, které všechny plují za jedním cílem, ale mají v rámci své mise autonomní řízení. Řízení se stane daleko dynamičtější, než jsme zvyklí z prostředí ročních plánů, iterace businessu se točí v krátkých cyklech, základem všeho jsou samoorganizující se týmy, které samozřejmě obsahují business, přináší inovace a evoluce, ale také změnu leadershipu. Můžete namítnout, že to není nic nového. No není. Je to jen ten stejný Agile přefrázovaný do jiných slov, která jsou více uchopitelná businessem a managementem a má tím pádem potenciál transformovat firmu z úplně jiné strany.

A na závěr, co je opakem Agilní firmy? Firma byrokratická, hierarchická, procesní. Prostě firma s klasickým fixním řízením, pevnými strukturami, kde každá změna musí být schválena na vyšších úrovních a autonomie neexistuje.

Digitalizace a Agilní svět

Jak se postupně mění technologie, tak se mění i svět kolem nás. Zažité postupy, zvyky, styl práce, business. V této souvislosti se mluví o Digitalizaci (Digitalization), která vše změní.

Nebude se jednat o první zlomový moment v moderní historii lidstva. První zásadní zlom nastal s vynálezem parního stroje, kterým začala tzv. velká průmyslová revoluce. Byl to okamžik, kdy se ukázalo, že lidská síla není jediná, která dokáže katalyzovat progres společnosti a měnit ji. Nastal rozmach manufaktur, továren, průmyslu. Další změna nastala s vytvořením globálních sítí elektrického napětí, které umožnily rozvoj technologií a globalizace. Moderní zařízení byla dostupná kdekoli na světě. Dalším zlomem byl vznik počítačů, které opětně změnily zažité postupy – osobní zábavu, komunikaci, organizaci práce. Nyní jsme na prahu další zásadní změny, která přináší digitalizaci.

Digitalizace spojuje dohromady fyzický a digitální svět. A to ve všech průmyslových odvětvích. Vytváří se nové závislosti a vazby, které nikdy neexistovaly a do popředí se dostávají nehmotná data, která se stávají zcela zásadní a cenná. Hezký příklad těchto vazeb ilustruje následující příklad: už dnes počítače generují velká množství dat a mluvíme o Big Data. Data přichází ze všech možných zařízení (dalším buzzwordem,  který se spolu s digitalizací skloňuje je Internet of Things), a oba tyto trendy budou urychlovat rozvoj umělé inteligence a strojového učení, aby Internet of Things dobře fungovalo, a tím se vlastně stane základem a motorem znalostí pro Robotiku, která zpět změní styl práce a pracovní trh. Vše se hezky propojuje. Bavíme se o autonomním řízení, které třeba dnes úspěšně v testovacím provozu používá Google a Uber, o doručení balíčku malým dronem, o službách, které si dnes ani nestihneme představit. Součástí je i veškerá sdílená ekonomika, kterou digitalizace umožnila, jako je Uber a Airbnb. Ale třeba i online nákupy, internetové bankovnictví, a podobně, které v podstatě úplně změnily celý business, chování zákazníků a to, kde vnímají hodnotu.

Některé zmíněné věci nám již plně přešly do krve, jiné považujeme za hodně přitažené za vlasy. To je ale v pořádku, každé nové odvětví má mnoho experimentů, které se ukáží jako slepá větev, nebo se překonají. Kdo ví, možná po čase zjistíme že celá slavná digitalizace byla jen bublina. Ale zatím, digitalizace posiluje důvody pro zavedení Agilních metod, kdy firmy musí ještě rychleji reagovat na změny, zkracují cyklus mezi nápadem a uvedením na trh, zrychlují inovace. V tomto kontextu je vlastně každá firma budoucnosti IT firmou. Co by dnes byla banka bez internetového bankovnictví, Uber, Airbnb nebo Boooking bez mobilních aplikací a Amazon bez eshopu. Digitalizace rozšiřuje klasický core business o IT nejen jako jeho podporu, ale jako centrální klíčovou oblast, bez kterého by nemohly firmy ani jejich služby existovat.

Definition of Done

Přestože Definition of Done (DoD) je velice jednoduchý artefakt Scrumu, spousta týmů s ním zápasí.  V podstatě je to definice toho, co musí splňovat úlohy, abyste je mohli nazvat “hotovými” – tedy “done”. Je to v podstatě takový checklist definující kvalitu, kterou musí všechny úlohy na konci Sprintu splňovat, abychom je mohli považovat za hotové a ukázat je v rámci Sprint Review. Nesplňují-li některé položky Backlogu všechny části Definition of Done, nejsou hotové a musí zpět do Product Backlogu. Primárním smyslem je konzistence. Aby bylo jasné, v jakém stavu dodaný produkt je. Definition of Done vzniká jako dohoda mezi development týmem a Product Ownerem a je stejná pro všechny položky Backlogu. Na rozdíl od Akceptačních kritérií, která jsou u každé položky Backlogu různá, protože jsou funkční specifikací, je Definition of Done stejná pro všechny položky Backlogu abychom věděli, co kvalitativně musí každá funkcionalita splňovat. V dlouhodobém horizontu můžete tuto dohodu mezi týmem a Product Ownerem změnit a Definition of Done rozšířit o další pravidla a celkovou kvalitu produktu tak zvednout, ale rozhodně by se neměla měnit ze Sprintu na Sprint.

Jak taková definition of Done může vypadat?

  • Napsaný kód
  • Otestováno
  • Review
  • Dokumentace
  • Běží na test serveru
  • Akceptováno Product Ownerem

Můžete jí samozřejmě udělat specifičtější:

  • Implementováno podle Product Backlog Item (User Story) definice
  • Automaticky otestováno (unit, functional tests)
  • Review (jiným členem týmu)
  • Dokumentace (interní)
  • Beží na test serveru
  • Akceptováno Product Ownerem

A jak již bylo zmíněno, Definition of Done se vyvíjí a časem zpřísňuje:

  • Napsaný kód
  • Otestováno
  • Review
  • Dokumentace
  • Uživatelská dokumentace
  • Přeloženo do čínštiny, francouzštiny a němčiny
  • Běží na produkci
  • Obsahuje businessové metriky
  • Akceptováno Product Ownerem

V takovém případě jsme v podstatě implementovali Continuous Delivery, neboť jednotlivé funkční celky jsou releasovány na produkci už v průběhu Sprintu kdykoliv je tým dokončí – tedy splní všechny části Definition od Done. Takhle přísnou definition of Done mají týmy, které potřebují získávat zpětnou vazbu od zákazníků v reálném čase a rychle na ni reagovat. Proto businessové metriky, které měří chování zákazníka a porovnávají je s očekáváním jsou nutnou součástí takového prostředí.

Čím Agilnější vaše organizace je, tím přísnější je obvykle Definition of Done. Nezapomeňte ale, že každá Definition of Done je vždy dohodou mezi businessem a týmem a musí tedy odpovídat potřebám vašeho businessu. Přísnější není vždy lepší. 🙂 Žádná nebo slabá Definition of Done na druhou stranu zase vede k chaosu a totální ztrátě předvídatelnosti. A to byste asi nechtěli. Jako vždy v Agilu a Scrumu hledáme balanc, a tak konkrétní podobu Definition of Done musíte sami najít pomocí krátkých experimentů a principu Inspect and Adapt – tedy být Agilní.

Jak na škálování Scrumu pro více týmů? Ideální je LeSS Large-Scale Scrum

Když zavádíte či ve firmě používáte Scrum, časem se dostanete do situace, kdy potřebujete aplikovat Scrum na něco většího, a nechat spolupracovat více týmů. Obecně to není nic složitého, ale abyste se v tom neztratili, je vhodné si trochu pomoct nějakým frameworkem. U menší produktové firmy je to pořád relativně snadné. Použijete Scrum ve větším, tedy Large-Scale Scrum (LeSS).

Large Scale Scrum - LeSS

LeSS je jednoduchý framework, který staví na principech Scrumu a dále je používá na více týmů. Tedy v kostce máte, jednoho Product Ownera, jeden Product Backlog, jeden produkt, který prezentujete zákazníkům, ale více týmů, kteří ho společně dodávají. Týmy jsou stejně jako v klasickém Scrumu stabilní, self-organized, a cross-functional – tedy každý tým dokáže vzít libovolnou položku z Backlogu a dokončit jí. Musí tedy mít všechny kompetence, které jsou potřeba aby mohli dodat end-to-end hodnotu zákazníkovi podle Definition of Done např. DB, backend, frontend, dokumentace, UX, architektura, automatické testy, uživatelská dokumentace apod.). Takhle jednoduchý koncept platí pro prostředí do osmi spolupracujících cross-functional týmů.

Product Backlog
Pokud jste velká korporace (banka, pojišťovna, nebo prostě jen velká IT firma či firma s velkým IT oddělením), principiálně je to stejné. Jen implementace je výrazně komplexnější a změna náročnější. V takovém případě už si nevystačíte s jednoduchým LeSS frameworkem, ale musíte použít takzvaný LeSS Huge – tedy Large-Scale Scrum pro obrovská prostředí. Pořád máte stabilní, self-organized, a cross-functional týmy, které společně dodávají jeden produkt. Je dobré si uvědomit že produkt není projekt. Projekt je jen jednou položkou Product Backlogu. Více si o tom můžete přečíst tady. Produkt je tedy daleko dlouhodobější a umožňuje postavit stabilnější týmové prostředí.

Large Scale Scrum - LeSS HugeLeSS Huge není až tak odlišný od klasického Large-Scale Scrumu. Co je ale v LeSS Huge složitější je struktura Product Backlogu. Zbytek zůstává stejný. Překvapivě jednoduché, že? Abychom si zachovali takzvaný tah na branku, stále chceme mít jednoho Product Ownera a jeden Backlog. To ale už není tak snadné, a tak vzniká podpůrná struktura takzvaných Area Product Ownerů, kteří pomáhají výše zmíněnému Product Ownerovi s prioritizací. Arey nejsou fixní, ale dynamicky se mění podle potřeb businessu – ostatně stále platí, že týmy jsou cross-functional, takže mohou vzít z Backlogu jakoukoli položku a naplánovat ji do Sprintu. Co neumí, učí se. Obvykle ale nemusí umět vše a věnují se nějaké oblasti (Area). Nezapomeňte ale, že oblast není komponenta a týmy dodávají vždy end-to-end funkcionalitu. Product Backlog je stále jeden, a tak máme pořád focus na ty pro firmu businessově nejdůležitější věci.

Je to jednoduché, a hlavně to funguje. Ale stejně jako Scrum, ani Large-Scale Scrum tedy LeSS není žádná zázračná pilulka. Aby zafungoval vyžaduje změnu myšlení, přístupu a mindsetu. Ale na to jste si v Agilním světě jistě zvykli. 🙂

Agilní metody řízení projektů – 9. Agilní a Scrum certifikace.

V devátém díle mé video minisérie “Agilní metody řízeni projektů“ se podíváme na Agilní a Scrum certifikace. Na ty, do kterých se vyplatí investovat, pokud chcete na trhu práce zlepšit svojí pozici či plánujete práci v mezinárodním prostředí, anebo vědět, na které se ptát pokud najímáte spolupracovníky do svých Agile a Scrum týmů. Prostě jak říkám jde o Agile a Scrum certifikace, které mají opravdu hodnotu.

Další díl: 10. Zuzana ‘Zuzi’ Šochová.
Předchozí díl: 8. Jak na Agilní transformaci.

Agilní metody řízení projektů – 8. Jak na Agilní transformaci.

V osmém díle mé video minisérie “Agilní metody řízeni projektů“ se zaměřuji na organizaci jako celek. Nebo-li co si představit pod pojmem Agilní transformace, jaké jsou její fáze a jak se firmy transformují na moderní způsoby řízení.

Další díl: 9. Agilní a Scrum certifikace.
Předchozí díl: 7. Agile v marketingu.

Agilní metody řízení projektů – 7. Agile v marketingu.

Sedmý díl mé video minisérie “Agilní metody řízeni projektů“ míří zase jinam a konkrétně na marketing. Marketing je dnes také hodně projektově orientovaný a tak Agile zde má své místo. Dozvíte se tedy, že i marketing může být Agilní. Takže vzhůru na Agile v marketingu.

Další díl: 8. Jak na Agilní transformaci.
Předchozí díl: 6. Agile v HR.

Agilní metody řízení projektů – 6. Agile v HR.

Šestý díl mé video minisérie “Agilní metody řízeni projektů“ se věnuje modernímu HR (Human Resources). Zde se dozvíte, jak na moderní HR a personalistiku, což v mém pojetí znamená Agilní HR. Podíváme se, jak se mění přístup k pozicím, náborům nových zaměstnanců a performance review.

Další díl: 7. Agile v marketingu.
Předchozí díl: 5. Agile v IT.