Agile HR: Jak nabíráte zaměstnance?

Agilní HR začíná být stále častěji skloňovaný termín. Ale protože většina HR nikdy práci v agilních a Scrum týmech nezažila, jen těžko chápou, co je podstatou změny. Tak úplně první je na začátku je recruiting, hiring, nebo prostě nabírání lidí. Pár klíčových změn, které je potřeba si v agilní firmě uvědomit je, že tím, jak se vše mění a rychle vyvíjí, flexibilita se stává kritickým faktorem úspěchu. V tomto světle konkrétní znalosti zaměstnanců už zdaleka nejsou tak důležité, protože znalosti, které týmy potřebují dnes jsou jiné než ty, co budou potřebovat v budoucnu. Schopnost učit se nové věci a být ochotný se rychle adaptovat na změny, a zapadnout do kultury firmy se tak stává daleko důležitější, než to co daný člověk zná.

“Znalosti lidi naučíme snadno. Mindset musí mít.“

hiringA tak když se nad tím zamyslíte je třeba změnit i styl celého interview, kde se daleko větší důraz klade na feedback týmu a to jak daný kandidát do týmu zapadne, než na to co umí. Spolu s tím se mění i styl, kterým lidi hledáme. Je viditelný odklon od inzerátů na konkrétní pozice s konkrétními znalostmi. Ostatně pozice se v takové agilní firmě taky mění. Máme člena Scrum Development týmu, který dělá to, co jeho cross-functional self-organized tým potřebuje. A to zkuste napsat do inzerátu. Takový inzerát pak popisuje daleko víc firmu a její hodnoty a kulturu, než pozici. “Hledáme člena Scrum týmu. Zn. Nebudete se nudit.“

Popsat se taková pozice moc nedá, a tak firmy velice často členům týmu nabízejí se na den stát členem týmu, aby viděli, jak takový tým funguje zevnitř. A co od práce v organizaci opravdu můžou čekat. Je to zkušenost k nezaplacení. Na obou stranách. I tým si udělá lepší představu, koho si bere do svého středu.

Na které věci můžete v Agilním prostředí zapomenout

Specifikace

Specifikace v takovém tom klasickém slova smyslu je mrtvá. Agilní prostředí se daleko více zajímá o to co je to minimum, které musíme implementovat abychom dodali maximum business value, než co všechno musíme naimplementovat abychom se do nějaké té business hodnoty trefili. Jak říkal jeden můj známý ScrumMaster, klasické organizace často se zavázanýma očima střílí na kachny. A protože střílí hodně, občas nějakou trefí. Agilní organizace pochopily, že méně je někdy více, a přestali trávit hodiny času specifikací toho co všechno bychom taky mohli udělat. Na místo toho se v rámci Inspect and Adapt principu a časté zpětné vazby snaží pochopit co přináší nejvyšší business hodnotu a na tu se soustředí. Ano, je to změna, a bude to těžké, ale o tom Agile právě je.

Častým nepochopením je že organizace mají pocit, že v rámci UserStory musí psát detailní popis, jak danou potřebu adresovat například formou Akceptačních kritérií. To ale vůbec nepatří do UserStory. Ta by měla pouze definovat potřebu konkrétního uživatele/persony, ‘jak’ji budeme řešit je na dohodě týmu v rámci Sprintu. Ano, pre-rekvizitou je pochopení toho co děláme celým týmem, tedy dobrý Product Owner a Backlog Refinement. Jinak vám ale Scrum ani Agile fungovat nebude. Agile i Scrum je customer centric, business driven. Takže zapomeňte na specifikaci, zkuste se zcítit do zákazníků a pochopte jejich potřeby. Jen tak dosáhnete lepších výsledků.

Projekty

Další věcí, která se dříve či později octne na smetišti dějin, jsou projekty. Stejně jako role project managera. Ale o tom třeba zase příště. Projekt je totiž jen kontejner, v jehož rámci řídíme a zpracováváme práci v klasickém světě. V agilním světě nám stejnou službu dělá Product Backlog, jeho položky a krátké Sprinty/iterace se zpětnou vazbou. Product Backlog je navíc daleko lépe optimalizovaný na vysokou adaptivnost systému, reakce na změny a obecně práci v komplexním prostředí. A tak důležitost světa produktů postupně uvadá. Že jste projektovými managery? Určitě se pro vás najde uplatnění. Project manageři se nejčastěji stávají stakeholdery, kteří pomáhají týmům pochopit kontext zákazníků, častá bývá i změna na Product Ownera, výjimečně ScrumMastera. Většinou platí, že když jste byli potřeba v předchozí neagilní struktuře, budete potřeba i v té nové. Jen vaše role a práce se změní. Ale to platí nejen pro projektové managery, ale i developery, testery, analytiky, a managery. V agilním světě je všechno jinak a jednoduchý mapping neexistuje. Agile je změna mindsetu, a ta začíná ve vaší hlavě. 🙂

Tribe firmu agilní neudělá

Všechny české organizace asi v poslední době napadl virus ‘fake Agile & Scrum’. Jak se virus pozná? Přesvědčil jinak docela rozumně uvažující organizace, že když department přejmenují na tribe, bude všechno lepší. Inspiraci jde asi hledat ve Spotify (která se sama svým “modelem“, co nikdy model nebyl, neřídí), nebo v holandské ING, která terminologii v rámci své transformace použila a znovu zpropagovala. Obě zmiňované case-study mají jedno společné. Obě organizace prošly zásadní transformací hodnot, přístupu, kultury. Ti, co je slepě aplikují však nejdou cestou změny mindsetu, ale přelabelováním existujícího. Nové šaty ale člověka samy o sobě nezmění. A tak tyto organizace docela bolestivě failují. Jedna nejmenovaná korporace, co přešla na ‘Spotify model’ po roce musela v podstatě zahodit všechno co udělala a vrátit se v produktech o rok zpět.

Však ono těm organizacím o žádnou změnu ani nejde. Stejně jako u SAFe se jen snažíme chytře umožnit firmám, aby si odškrtli agile jako ‘done‘, a nemuseli se měnit. SAFe na to jde chytře a generuje tisíce naprosto nesmyslných rolí a názvů jako train, release train engineer a pak jakási ‘kolečka‘, asi od toho vlaku :). Naopak ‘Triby‘ jsou tu pro ty co jsou cool a nějaké vlaky jim přijdou v 21. století trochu nemoderní. Ale vyjde to nastejno. Škoda. Jedna velká americká organizace nedávno začala svou v pořadí třináctou Agilní transformaci. Nojo, fakt. Prý se jim to tentokrát už možná povede. Už pochopili, že Agile není jen o terminologii, ale je to změna myšlení, přístupu, mindsetu. Tak jestli se vás tento virus ‘fake Agile & Scrum’ týká, nesmutněte. Ještě tak 5 pokusů a ono to vyjde. Není to těžké, chce to jen přestat předstírat, že se měnit nemusíte a pohlédnout pravdě do očí :).

Dobrá zpráva je, že v zahraničí už “Spotify model” nefrčí. Když jsem to zmínila na Agile2018 v SanDiegu, všichni se divili proč by to kdo kopíroval. Takže ta dobrá zpráva je, že tato móda přejde, stejně jako móda džínů do zvonu. Občas se vrátí, ale už nikdy to nebude hýbat světem. Takže stačí počkat a možná za pár let budeme opravdu řešit otázky, které jsou strategické a mají smysl. Hodně mě překvapilo kam se konference posunula of roku 2012, kdy jsem tam mluvila naposledy. K lepšímu. Takže když příští rok budete chtít vidět co se opravdu děje v Agilním světě, Agile Alliance Agile 2019 je to správné místo. Jen musíte trochu našetřit do kasičky 🙂

Agilní leader a jeho kompetence

Jak již jsem psala, Agilní Leadership se stává stále častěji skloňovaným termínem. S tím jak si firmy uvědomují, že klíčem k celkovému úspěchu firmy je podpora moderního Leadershipu a rozvoj leaderů v rámci celé organizace, tak začíná další fáze Agilní transformace, která už nemá nic společného s IT, ale s managementem, kulturou a celkovým fungováním organizace.

Jak tedy budovat moderní Agilní Leadership a jaké vlastnosti by tedy moderní Agilní Leader v Agilní organizaci měl mít?

“Agilní Leadeři mají čtyřmi základní kompetence – schopnost definovat vizi, motivovat, získávat zpětnou vazbu a implementovat změnu.”

Schopnost formulovat vizi je motorem změny i motivace. Vize není nutně spojená s produktem a businessem, ale měla by být zaměřená i na organizaci jako takovou. Čeho chceme dosáhnout, proč, co nám to přinese na úrovni organizace? Kam směřijeme, kdo jsme. A také často kdo nejsme. Dobrá vize definuje identitu organizace a lidi spojuje a směřuje. Dobrá vize je takovým “vyšším smyslem” existence celé organizace.

Druhou kompetencí je schopnost motivovat a dodávat energii. Je to kompetence úzce spojená s vizí. Když máte dobrou vizi, motivuje sama o sobě. Agilní leadership hodně staví na takzvané vnitřní motivaci, na posílení autonomie jednotlivců a týmů, na self-organizaci, prostředí a kultuře. Daleko méně důležité jsou takzvané vnější motivátory jako jsou pozice, hierarchie, platy, nebo odměny ať už v jakékoli podobě.

Třetí ze základních kompetencí Agilního leadera je zpětná vazba. Zpětná vazba je pro Agilní organizaci součástí DNA. Umění získat zpětnou vazbu na úrovni systému jako takového je pro leadery kritické. Není to jen o tom umět zpětnou vazbu dát, ale i o tom být schopen ji vnímat sám na sobě.

Poslední základní kompetencí Agilního leaders je umění ovlivňovat. Změnit věci, lidi a jejich chování, podpořit a upevnit vznikající kulturu. Agilní leadership začíná změnou sama sebe, svého uvažování, hodnot a chování, svého stylu práce. Druhý bod je změnit to, jak ovlivňuji lidi kolem sebe, jaké s nimi mám interakce, jak je dokážu nadchnout, aby se stali týmem a všichni táhli za jeden provaz a stávali se sami leadery. Třetím elementem je změna na úrovni systému, změna celé organizace a její kultury. Ale tím se ze začátku nemusíte až tak trápit. Kultura firmy bude vaši vnitřní změnu následovat.

Agile Leadership Wheel

Kromě již zmíněných základních kompetencí je Agilní leadership o schopnosti identifikovat, kdy je vhodnější se rozhodnout a kdy lze rozhodnutí či na věcech spolupracovat s ostatními, jak spolupráci udělat efektivní a smysluplnou, jak zapojit ostatní, aby přicházeli s dobrými nápady a sami za jejich implementaci přebírali zodpovědnost a jak si pohlídat že takové týmy táhnou za jeden provaz. Současně se musí umět rozhodnout kdy chce být nezávislým facilitátorem a kdy coachem. Nemluvíme tu ani tak o coachingu jednotlivců, který samozřejmě také může být užitečný, ale o coachingu celého systému – tedy týmů a organizace jako celku. Výborní Agilní leadeři se Agilními leadery nenarodili, ale neustále hledají cesty, jak se stát lepšími a jak výše zmíněné kompetence získat a posílit.

Chcete vědět více? Na Agilní Leadership a roli Agilního Leadera se zaměřuje Certified Agile Leadership kurz.

 

Nejčastější nepochopení Scrumu

Scrum je velmi jednoduchý framework. Bohužel ale není vůbec snadný aplikovat. Je to velká změna myšlení, přístupu, hodnot. Když se půjdete do běžné firmy podívat, tohle asi budou nejčastější nedorozumění, a nepochopení, na které narazíte:

Scrum

Daily Scrum jako status meeting

Daily Scrum alias Standup meeting je tak triviální věc, že by jeden řekl že se snad ani nedá zkazit. Chyba lávky. 80% firem ho bere jako status meeting, kde každý jednotlivec referuje (managerovi, ScrumMasterovi, nebo ostatním členům týmu) co dělal. A kosmetické změny ScrumGuidu, které se snaží vysvětlit, že je to celé o synchronizaci týmu, jejich diskusi, jak dosáhnou cíle Sprintu (Sprint Goal), zůstávají bez povšimnutí. Kde jinde bychom ty líné vývojáře kontrolovali a řídili, vždyť jinak nebudou nic dělat.

“Cílem Daily Scrumu je synchronizace členů týmu a jejich dohoda, jak budou dále pracovat na dosáhnutí cíle Sprintu, tedy Sprint Goalu.“

Sprint Backlog se nesmí měnit, je klíčový

Když už jsem zmínila Sprint Goal, pojďme u něj zůstat. Většina firem žádné Sprint Goaly nepoužívá. Vystačí si se Sprint Backlogem, který navíc mylně vnímá jako neměnnou specifikaci, která do detailu popisuje, co přesně má tým (rozuměj ‘coding monkeys‘) naimplementovat. Sprint Backlog je ale jen rámcovou dohodou, jak chceme dosáhnout cíle Sprintu. Klíčovým artefaktem je Sprint Goal, který definuje, čeho z pohledu business value chceme dosáhnout. Ten by se měnit neměl, protože to je to do čeho v rámci Sprintu investujete. Sprint Backlog se naopak v závislosti na situaci a dohodě týmu klidně měnit může. V podstatě s tím, jak se ve Scrumu začal Sprint Goal více používat, přestal být Sprint Backlog téměř potřeba, natož aby byl neměnný.

“Sprint Goal definuje smysl Sprintu, čeho chceme z pohledu business value dosáhnout. Sprint Backlog nám pouze pomáhá udělat dohodu ‘jak’ toho chceme dosáhnout. “

Sprint Review je o akceptaci

A do třetice všeho dobrého, nebo spíš zlého :), takové běžné Sprint Review alias Demo velmi často skončí jako prezentace technických scénářů Product Ownerovi. Proč prezentujeme něco někomu, kdo měl být celou dobu přitom, je mi záhadou. Někde prezentujeme Product Ownerovi proto, že nikoho jiného technické scénáře nezajímají, jinde protože se bojíme členy týmu komukoli ukázat, aby neudělali ostudu, jinde ani Product Owner nechodí a děláme to jen protože Scrum. Sprint Review je klíčovým prvkem Scrumu, protože právě tady získáváme zpětnou vazbu na doručený Sprint Goal, tedy funkční inkrement produktu, nebo jinak řečeno dodanou business hodnotu. Jdeme správným směrem? Je tohle opravdu business hodnota? Dosáhli jsme očekávaného impactu? To jsou otázky, které je dobré si v rámci Sprint Review položit.

“Cílem Sprint Review je získat zpětnou vazbu od zákazníků, stakeholderů, uživatelů abyste se na jejím základě mohli adaptovat. Je to klíčovým prvkem a by vám fungoval proncip Inspect and Adapt.“

 

Jestli jste se ve výše zmíněných příkladech nepoznali, dobrá zpráva. Asi jste se už vymanili z područí ‘Technického Scrumu’, nebo ’Dark Scrumu’ a jste o krok blíže změně mindsetu. Jen tak dál 🙂

Top 5 bodů co dělá Agilní transformaci úspěšnou

1.    Proč?

Asi úplně nejdůležitější je mít cíl. Proč byste se vůbec měli měnit. Protože jestli vše funguje dobře, firma prospívá a je businesově úspěšná, možná si nechte to, co máte. Ne každý musí být Agilní. Když najdete dostatečně kritický důvod pro změnu, určitě se vám to podaří. Důvody pro Agilní transformaci tedy musejí být strategické z pohledu organizace.

2.    Postoj a pochopení managementu

Druhým střípkem do mozaiky úspěšné Agilní transformace je pochopení managementu. Co tedy management musí pochopit? V první řadě že Agile je změna mindsetu – tedy kultury, přístupu k věcem, myšlení. Není to jen další proces, který bezmyšlenkovitě implementujete a je to. Bude to stát hodně energie na všech vrstvách firmy. Aby se transformace podařila, musíte ve firmě musíte budovat silný Agile Leadership a pomoci managementu se do transformace zapojit, být její součástí a řídit její směr.

3.    Definice Produktu

Dalším důležitým bodem je vědět co děláme. Agilní svět opouští tolik oblíbené projekty a plánuje práci pomocí Product Backlogu. Staví na dobrých Product Ownerech, kteří mají vizi a vědí čeho chceme jako firma dosáhnout.

4.    Experimenty

Dalším bodem, který je pro úspěch Agilní transformace nutný je ochota experimentovat. Určitě si říkáte, že na tom nic není. Ale kolik z vás je ochotno přijmout, že hodně experimentů se nepodaří a jsou tak dobrou příležitostí pro zlepšení? Kolik z vás bere chybu jako příležitost k poučení se? To vše je vlastně Inspect and Adapt princip, který je podstatou celého Scrumu. Experimentujete a hledáte cestu? V produktu i vlastním fungování? Pak jste Agilní. Odmítáte takovou možnost jen připustit a hledáte jednoduché recepty? V Agilní transformaci nic takového nenajdete.

5.    Trpělivost a odvaha

V neposlední řadě je to trpělivost a odvaha. Trpělivost proto, že taková změna se nestane přes noc a pro velkou korporaci je Agile cesta která trvá několik let a vlastně nikdy úplně nekončí. Agile je o neustálém hledání lepší cesty, neustálém zlepšování. Dobrá zpráva je, že výsledky přijdou hned jak se na cestu dáte, tedy už po pár Sprintech. Odvahu proto, že budete dělat věci jinak než dřív, a dost možná i jinak než ostatní kolem vás. A to odvahy vyžaduje docela dost. Budu vám držet palce 🙂

Pozvánka na Agile Prague Conference 2018

Jako každý rok bych vás ráda pozvala na konferenci Agile Praguekterá bude 10-11. září v Praze. Agile Prague je každoročně největší událostí Agilního světa a stejně jako poslední roky má bohatý program. Tématem letošního roku je Business Agility, tedy Agile v rámci organizace jako takové. Každý den začínáme dvěmi keynoty, dále pak program kombinuje krátké talky, case-studies a workshopy/hry. V poledne máte kromě oběda i možnost zapojit se do openspace, kde program vzniká na místě a kdokoli z vás může nabídnout jakékoli téma o které se chce podělit nebo se o něm něco dozvědět. Věnovat se budeme velkým transformacím, kultuře týmů, produktům a scalingu, co to je Agilní organizace a jak funguje, jak se v Agilním světě liší role managera a co to je Agilní Leadership. Prostě inspirace bude hodně.

AgilePragueConference

Namátkou zmíním Romana Pichlera který bude mluvit o tom, jak navrhnout produkt, který uživatelé chtějí, tématu UX a dobrému designu se bude věnovat Liam Hutchinson, David Hussman nás v rámci své keynote provede discovery fází produktu. Ostatně kdyby vás to téma zajímalo, David má ve středu po konferenci jednodenní workshop na toto téma.

Case-studies jsou studnicí inspirace, mým tipem na case-study o velmi Agilní firmě s otevřenými platy a společným strategickým řízením od Anny Obukhove a Alexeye Voronina. Nechte se inspirovat. Není to jednoduchá cesta, ale je fascinující, slyšet jejich story.

Agile již dávno není jen o SW developmentu. Je o celkové změně mindsetu, myšlení, organizace, leadershipu. A na to téma bude také úvodní keynota kde se Yves Hanoulle spolu s Kristynou Lukasovou podívají na to, jak vlastně funguje spolupráce, komunikace a interakce. Z pohledu organizace pak doporučím Evana Leybourna, Marshu Shenk a Mika Lebera.

AgilePragueConferenceKaždé odpoledne máme současně běžící i hry a workshopy, tentokrát na téma Moderního Managementu, Designu her a spolupráce v týmu.

A na závěr to nejlepší. Kdybyste si zrovna náhodou nevybrali, paralelně ke všem talkům, přestávkám a obědům poběží i Coaches Clinic, kde máte možnost získat zcela zdarma Agile coaching od zkušených Agilních Coachů z celého světa.

Myslím, že se je na co těšit. Doufám, že se tam v září potkáme🙂

Český překlad Scrum Guidu

V rámci české agilní komunity vznikl český překlad Scrum Guidu, tedy ‘Průvodce Scrumem‘. Takže kdyby se vám nechtělo Scrum Guide číst v originále, tohle je poměrně povedená aktuální česká verze, která zachovává normálně používané termíny Scrumu, takže se nemusíte bát, že byste se v ztratili překladu jako já nedávno, když jsem dostala od vydavatele českou verzi své knihy The Great ScrumMaster: #ScrumMasterWay na review a musela se dívat do angličtiny co že to vlastně píšu. Takže nejen Scrum Guide, ale i kniha bude. Už jsem ji přepsala zpět do původního významu a čekam na finalni versi od Computer Press. Jupiiii 🙂

Asi o to víc oceňuji práci, kterou si s tím autorky překladu (viz poslední stranka dokumentu) daly. Když k němu budete mít nějaké připomínky, budou určitě rády za feedback a slibují, že ho zohlední. Děkujeme 🙂

Business Agility

V poslední době se mimo IT obor často skloňuje termín Business Agility. Co si tedy pod Business Agility představit? Já jsem se tady hodně věnovala Agilním metodám v IT tak, jak se s nimi začínalo. Ale doba se posunula, Agilní metody se osvědčily a tak více a více slyšíme o aplikaci Agile mimo IT, o zapojeni businessu, o aplikaci Agile na úrovni organizace. V kostce tedy Business Agility. Organizace hledají způsob, jak přistupovat ke svému businessu tak, aby byly flexibilní, efektivní a rychleji reagovaly na změny. Agile v rámci IT je jen částí úspěchu. Aktivní zapojení businessu a agilní strategické řízení firmy je důležité, aby organizace byly schopny efektivně přežít z dlouhodobého hlediska v prostředí, které je obecně globálně rychle se měnící, turbulentní a není tak předvídatelné, jako to bylo v minulosti. Nevěříte? Malá statistika: přibližně 70% společností, které byly v žebříčku Fortune 1000 před 10 lety, z něj zmizelo, nestačily se přizpůsobit změněnému prostředí – digitalizace, všudepřítomný internet, mobilita.

Adaptabilita, flexibilita a vyváženost jsou tři klíčové elementy Business Agility.

Business Agility je organizační změna, která funguje bez ohledu na podstatu businessu, kde organizace působí. Business Agility je vlastně Agilita z pohledu organizace jako celku, je změna kultury a fungování celé organizace, její schopnost se adaptovat, zregenerovat, rychle se změnit na základě vnitřních, ale hlavně vnějších změn. Není to ale žádný chaos, Agilní firma má na rozdíl od mnoha klasických firem velmi jasně definovaný směr. Funguje jako flotila malých lodí, které všechny plují za jedním cílem, ale mají v rámci své mise autonomní řízení. Řízení se stane daleko dynamičtější, než jsme zvyklí z prostředí ročních plánů, iterace businessu se točí v krátkých cyklech, základem všeho jsou samoorganizující se týmy, které samozřejmě obsahují business, přináší inovace a evoluce, ale také změnu leadershipu. Můžete namítnout, že to není nic nového. No není. Je to jen ten stejný Agile přefrázovaný do jiných slov, která jsou více uchopitelná businessem a managementem a má tím pádem potenciál transformovat firmu z úplně jiné strany.

A na závěr, co je opakem Agilní firmy? Firma byrokratická, hierarchická, procesní. Prostě firma s klasickým fixním řízením, pevnými strukturami, kde každá změna musí být schválena na vyšších úrovních a autonomie neexistuje.

Může být banka Agilní?

V podstatě většinou je odpověď že ne. Taková banka má moc peněz a nic ji nenutí se změnit. Proto většina Agilních transformací v bankách končí neúspěchem. Tedy vlastně ani neúspěch to není. Vlastně se jen jaksi vytratí do ztracena a organizace se potichounku polehounku vrátí k původnímu stylu práce. Jedna nejmenovaná velká Americká banka nedávno vyhlásila v pořadí již třináctý pokus (jak někteří mí kolegové spočítali). Budeme jim všichni držet palce, třeba se jim to povede, ostatně 13 není jen tak ledajaké číslo.

Je to ostatně vidět už z dálky. S ohromným humbukem se “začne transformovat“, ale celá Agilní transformace jde jen po povrchu. Na venek se hartusí triby, squady, Scrum of Scrums, devopsem, nebo čímkoli co zrovna frčí jako nablýskaný label, ale v reálu se nic nemění. A tak jak rychle to přišlo, zase to odejde.

Ale jako všude i tady existují vyjímky. Jediná banka, u které jsem viděla kdy reálnou změnu, je DBS v Singapore. Ostatně posuďte sami. Paul Cobban měl na to téma výbornou přednášku na loňské Business Agility konferenci. Nechte se inspirovat tím co v rámci své osmileté agilní cesty dosáhli. A jak k takové Agilní cestě přistupovali (všimněte si, že ji nenazývají transformací ale cestou). Je z toho vidět Agilní mindset. A to bohužel zdaleka není obvyklé.

Klíčem úspěchu byly asi tyto tři body:

  • Pocit urgence (nejhorší banka v regionu)
  • Smysl existence (making banking joyful)
  • Agilní mindset a leadership (Agile je cesta)

Ale protože ty se opakují pořád dokola a nikam nevedou, došlo mi, že to jsou jen vstupní parametry. Takzvané prerequisity, příčina úspěchu je jinde a najdete ji na úplném konci, na posledním slidu. (A teď to video musíte opravdu dokoukat.) Souhlasíte? Bez toho to nepůjde. A právě tohle většině “Agilních transformací“ chybí.