Já osobně mám ráda Scrum. Primárně proto, že je týmově orientovaný a pomáhá stavět dobře fungující samoorganizované týmy. Je to lehký framework, který nedefinuje detailní praktiky a je tak dobře aplikovatelný na různá prostředí. Scrum se hodí na problémy komplexního světa (VUCA), které jsou jen obtížně predikovatelné a řešení vyžaduje jistou dávku kreativního myšlení. Obecně se používá na problémy, kde potřebujete strategicky prioritizovat, jako jsou libovolné produkty.
Kanban tak jak ho známe filozoficky vzešel z prostředí tovární výroby a je vhodný na reaktivní prostředí, kde prioritizujeme za běhu podle aktuální důležitosti. Kanban má v podstatě tři pilíře: vizualizace, minimalizace rozpracované práce (Work in progress – WIP) a optimalizace času průchodu (Leade time). Vizualizace týmům pomáhá hledat zlepšení a optimalizovat flow tedy čas průchodu a WIP limit zvyšuje focus. Když Toyota implementovala Kanban, měla cíl mít ve výrobní lince jen jedno auto. Nemyslím, že se dostala až tak daleko, ale skladové zásoby významně omezila a čas průchodu výrazně zrychlila.
Abych se vrátila ke své úvodní větě, já osobně mám radši Scrum. Všechny tři Kanban principy jsou obsažené ve Scrumu, takže tyto dva přístupy nejsou nijak vzdálené. Vizualizace je ve Scrumu zajištěná transparentním Product Backlogem a Sprint Backlogem, k čemuž si týmy si většinou jako doplněk přidají i nějakou tabuli, minimalizace rozpracované práce je daná krátkými Sprinty a Sprint Backlogem, a optimalizace celého fungování a organizace práce probíhá v rámci pravidelných Retrospektiv. Scrum je sice na začátku zdánlivě komplikovanější na aplikaci (musíte mít nové role, eventy a artefakty) ale ty zároveň týmy změnou efektivně provedou a Scrum má tak daleko větší úspěšnost než Kanban, který toho moc nepředepisuje a nechává týmům velkou volnost nic neměnit a dělat věci postaru. Samozřejmě když agilní mindset máte, Kanban vám půjde snadno a určitě pomůže se zlepšit. Když ale k němu přistoupíte s klasickým přístupem, žádné zlepšení se obvykle nekoná a jediné co po Kanbanu zbyde jsou naprosto neužitečné tabule s lístečky, které nikdo nepoužívá, neupdatuje, a tedy žádná změna k lepšímu nenastane. Na závěr připomenu, že všechno můžete zkazit. Samozřejmě i Scrum. A že jsem nepovedených implementací viděla spoustu. Ale Kanban je k tomu o trochu víc náchylný.
Tag: Kanban
Agile jako sněhová koule
Spousta lidí si stěžuje, že oni nemůžou organizaci změnit, že to musí někdo shora. Nějaký manager. A čekají, až někdo vydá povel, příkaz, nebo změní procesy. Ale to se často neděje, a i když něco takového vznikne, jen málokdy jsou takové změny užitečné, protože managerům obecně chybí s čímkoliv agilním zkušenost. A tak si zase stěžujeme, a chceme, aby to někdo napravil, že jinak nemůžeme být ScrumMastery, Product Ownery, aplikovat Scrum, ani být agilní. Je to taková hra na schovávanou. Já bych se změnil, kdyby…
Za mě agilní transformace musí začínat u týmů. A to jak softwarových, businessových, tak i týmů executivců a po nějakém čase samozřejmě i boardu. Aby si všichni získali vlastní zkušenost s tím, jak se liší skupina jednotlivců od týmu. V kostce tým spolupracuje, důvěřuje si, jeho členové si do očí říkají i věci, kde spolu nesouhlasí, přebírají za věci vlastnictví a zodpovědnost, mají jeden společný cíl, za kterým jdou, nesoutěží navzájem mezi sebou. V podstatě je to snadné. V jednom týmu zkusíte Scrum, v jiném Kanban, v dalším třeba jen pár agilních praktik. Berete to jako experiment, který nemusí napoprvé vyjít a který pomocí rychlé zpětné vazby na retrospektivách upravujete tak, aby fungoval. A jak začíná fungovat, lidem se to líbí, úspěch se roznese a agilita se vám nabaluje jako sněhová koule. Vznikají další a další týmy, zajímají se o to další a další lidé. A zkouší si své vlastní experimenty.
Když získáte dostatečnou zkušenost na úrovni jednotlivých týmů, jste ready na to začít experimentovat s agilitou na větších produktech kde vzájemně spolupracuje více týmů. Učíte se tak stavět sítě a spolupracující ekosystémy, které fungují na bázi samoorganizace, s vyšším stupněm autonomie a empowermentu. A stejně jako v předchozím kroku, je to o experimentování a pochopení agilního mindsetu a vytvoření jiné kultury.
Poslední krok je aplikace agilních principů na úroveň organizace. Je to chvíle, kdy mluvíme o Agile HR, Agile finance, Agile budgetting, Agile marketing, Agile Sales, Agile Leadership a vlastně obecně Agile mimo IT, business agility. Je to o kultuře, uvědomění si jaké máme hodnoty, a co to pro nás znamená je aplikovat do prostředí každodenních činností.
Manageři se často ptají, kdo řídí Agilní transformaci. Odpověď je většinou překvapí, protože agilní transformaci mají řídit ScrumMasteři. Ale my jsme mysleli, že to dostane na starosti nějaký manager… To se nevylučuje, ale aby to mohl dělat, musí se stát ScrumMasterem. Cílem ScrumMastera je umět tvořit self-organized týmy, komunity a systémy. ScrumMasteři jsou ti, kteří mění kulturu organizace a všeobecný mindset. Agile není o procesech, praktikách ani hierarchii, ale o jiném způsobu myšlení. A právě proto jsou ScrumMasteři ti praví, kteří by takovou změnou měli organizaci provázet. Tak ať se vám to daří.
Jestli vás téma agilních organizací a leadershipu zajímá, přijďte se o tématu dozvědět více na Certified Agile Leadership kurzu.
Agilní metody řízení projektů – 4. Co je to Kanban?
Čtvrtý díl mé video minisérie “Agilní metody řízeni projektů“ se věnuje Kanbanu, který je po Scrumu asi druhým nejrozšířenějším Agilním přístupem. Dozvíte se co to je Kanban, kde je vhodné ho nasadit a jaké jsou jeho výhody.
Další díl: 5. Agile v IT.
Předchozí díl: 3. Co je to Scrum?
Konference Agile Prague 2017
Mám radost, že se letos již po sedmé koná konference Agile Prague. Takže ve dnech 11.-12. září 2017 se můžete těšit na pořádnou porci Agilních tipů, doporučení a inspirace ve formě přednášek, case studies, workshopů a také nově ve formě koučinkových sezení – v rámci konference pořádáme poprvé i Coaches Clinic. Jak to funguje? Zkušení Agilní koučové nabízejí zdarma 15 min coaching session kde můžete přijít s nějakým problémem, nejasností či myšlenkou a dostat radu a nápad jak dál. Je to výborná příležitost si utřídit myšlenky a přijít na nové myšlenky. Určitě toho využijte.
Co se programu týče, určitě je letos na co se těšit. A na co se těším já či co bych doporučila? Tak mám radost z letošních keynotes. Již potřetí přijede Linda Rising, protože je prostě skvělá. Dodnes si pamatuji, když jsem ji slyšela přednášet poprvé a úplně mě to dostalo. O to větší radost mám, že i když se nerada vrací na stejná místa, podařilo se mi ji přemluvit, ať ještě alespoň jednou přijede. Její přednášky jsou vždy inspirativní. Joshua Kerievsky je v poslední době znám díky svému Modern Agile přístupu a na jeho přednášku jsem zvědavá. Těším se na setkání s legendou Agile program managementu Johannou Rothman, a v poslední řadě přijede hvězda TEDu Seung Chan Lim.
Letos je i složení přednášejících hodně zajímavé – přijede velká skupina Certifikovaných Scrum trenérů a Enterprise Coachů a také Certifikovaní LeSS ternéři. Takže skupina opravdu top expertů na transformaci organizací. Určitě se budeme bavit o Scrumu, koučinku, leadershipu a také o škálování (scalingu) Scrumu. Namátkou Petri Heiramo se zaměří na to, jak postavit dobře fungující tým, Fabian Schiller se podělí o tipy na dobrou retrospektivu, Zuzi Šochová vám pomůže stát se výborným ScrumMasterem, John Smart se podělí o zkušenosti s DBB, tedy Behavior Driven Developmentem, a Neil Craven poradí jak na automatické testy, Jurgen de Smet představí koncept zodpovědnosti a Alexey Krivitsky pro ty, které zajímá Large Scaing Scrum připravil Lego simulaci jak funguje Scrum ve velkém a Stuard Young workshop visuální facilitace.
Nebudu popisovat celý program, na ten se podívejte na stránky konference. Kromě přednášek využívejte přestávek k networkingu, děláme je záměrně trochu delší, aby byl čas se přednášejících na cokoli zeptat, vyměnit si názory a zkušenosti mezi sebou. I to ke konferenci patří a pro nás je to důležitý prvek Agile Prague, zrovna tak jako openspace diskuse každý den. Přednášky jsou super, ale diskuse s ostatními účastníky je často nejlepší část konference. Přednášky vám otevřou obzory a posunou vás v uvažování o Agilu dál, za hranice, na které jste zvyklí, openspace pak dává prostor tyto nápady uchopit a takzvaně strávit.
Těším se na konverzace, přednášky a workshopy, ale hlavně na vás všechny – účastníky Agile Prague Conference. Bez vás by tato akce neměla smysl.
Konference Agile Prague 2016
Již pošesté se v září koná konference Agile Prague. Můžete se tedy těšit ve dnech 12.-13. září 2016 na spoustu zajímavých přednášek s Agilní tematikou, praktické case-studies a také několik workshopů. Co konkrétně bych doporučila?
Mám radost, že letos přijede Gojko Adzic, jehož Impact Mapping je velmi užitečný ve všech produktových organizacích. Těším se na Woody L. Zuilla a jeho Mob programming. Další letošní keynote přednášku bude mít David Laribee na téma The Liberal Arts Programmer. Poslední letošní keynote řečník je Mark Layton, Scrum trenér s kterým jsme vloni organizovala v Praze Globální Scrum Gathering.
Stále žhavé téma je jak použít Scrum v kontextu větší firmy, tedy Scaling Scrum. V loňském roce Bas Vodde přestavil v Praze LeSS (Large-Scale Scrum) Framework a letos na něj naváže Jurgen De Smet, certifikovaný LeSS trenér, se kterým organizujeme následný konferenční workshop právě na téma LeSSu. Když už jsme u LeSSu, tak i Ran G. Nyman se scalingu a LeSSu věnuje.
Letos se věnujeme hodně i témau komunikace (Judith Mills) a coaching (Lisa Cornier a Suzanne Gagnon). Jako tradičně na konferenci bude Open Space, tentokrát ho uvede Olaf Lewitz, z čehož mám radost, protože Olaf vždy mile překvapí s něčím novým. Těším se také na přednášku Danka Kovatche a jeho pohled na Scrum. Gil Zilberfeld má hned dvě přednášky na téma testování a ty si určitě nenechte ujít. Jako každý rok vám několik firem představí své zkušenosti s aplikací Agilních metod, Scrumu a Kanbanu.
Já mám připravený krátký workshop na téma Team Toxins, kde se podíváme jak by měl dobrý tým vypadat a co dělat když náhodou tak dobrý není.
Nebudu tu opisovat celý program, na ten se podívejte na stránky konference AgilePrague. Doufám, že každý z vás si najde svá témata, která vám přijdou zajímavá. Nezapomeňte že inspiraci nezískáte jen posloucháním přednášek, ale i osobní konverzací se speakery a účastníky konference. Prostoru pro networking a diskuze bude hodně a využívejte ho co možná nejvíce. I o tom je konference Agile Prague.
Těším se na konverzace, přednášky a workshopy, ale hlavně na vás všechny – účastníky Agile Prague conference.
Kanban nebo Scrum
Na letošní Agile Prague konferenci se vyrojilo mnoho CaseStudies na téma Kanban nebo Scrum. A protože konference bude až v září (nečekejte s registrací příliš dlouho, protože máme skoro vyprodáno) tak nevím, o čem budou jednotliví speakeři mluvit. Ale inspirovalo mě to k napsání toho, co vidím v rámci Agilního Coachingu a workshopů až příliš často. Dalo by se to shrnout větou Scrum nás moc nutí se měnit, stát se Agilními nejen jako tým, ale jako celá organizace. A to je moc práce, tak radši přejdeme na Kanban. Tam není tolik pravidel, nemusíme vytvořit žádné další role, a vlastně můžeme dělat to, co do teď a i přesto být Agilní. Odškrtnuto a bez práce. Kanban má totiž hrozně blízko k metodice jen s jedním pravidlem: Dělat všechno dobře. Je to dobrá metodika, stejně jako Kanban, ale většina firem ji nezvládne naimplementovat. Kanban sám o sobě je obsažen v DNA Scrumu. Scrum vznikal až po něm, takže veškeré Kanban principy zakomponoval do svého jádra fungování. Ostatně ani to, že ve Scrumu nemůžete dělat Continuous Delivery, neobstojí. Stačí přeci rozšířit Definition of Done tak, aby obsahovala i nasazení na produkci a tým pak nasazuje v průběhu Sprintu tak, jak jednotlivé UserStory dokončuje. Jestli když už jste tak daleko, že máte funkční cross-functional týmy, které nasazují v průběhu Sprintu na produkci, potřebujete Scrum je těžko říct. Možná ne, protože máte Agilní mindset a kulturu už dávno tak v kostech, že i doporučení ‘dělejte všechno dobře‘ vyústí v Agilní firmu. Na druhou stranu, v takových firmách kde Scrum zvládli, pomáhá jim, se ho nezbavují jen proto, že jim něco nejde nebo že našli nové jméno.
Samozřejmě existují prostředí, kde je Kanban vhodnější než Scrum. Ale rozhodně to nejsou produktové firmy, ani když dělají hodně maintanance nebo mají prostředí, kde se stakeholdeři nechtějí domluvit, co mají týmy dělat a proč, a neustále se mění priority. Agile nikdy neměl být chaos.
K Agilnímu mindsetu samozřejmě nevede jen Scrum, ale i Kanban a třeba XP. Jen čistě z mé zkušenosti úspěšnost Scrumu na cestě k Agilnímu mindsetu je výrazně vyšší než úspěšnost Kanbanu. Vede tam i cesta přes doporučení ‘dělejte všechno dobře‘. Ale ta je ještě o řád méně úspěšná.
Jsem zvědavá co case-studies na Agile Prague Conference přinesou do diskuse k této tématice. A budu ráda, když se dozvím něco nového a zajímavého na téma proč by se mohlo vyplatit jít od Scrumu ke Kanbanu.
Konference Agile Prague 2015
Jako každý rok je tu konference Agile Prague. Letos už to bude popáté. Můžete se tedy těšit 14.-15.září 2015 na dva dny plné zajímavých přednášek, case-studies, her a workshopů. Když vybíráte vlastní program na konferenci, je těžké říct, co je nejlepší či nejzajímavější. Při představování letošního programu tedy tentokrát pominu hlavní hvězdy, které už možná znáte – o těch najdete více v oficiální sekci o konferenci a soustředím se na ty, kteří vám možná unikli a vyplatí se zajít na jejich přednášku či s nimi strávit čas v rámci přestávek nebo pondělní networking párty – ano, máme přestávky záměrně dlouhé a to hlavně proto, abyste měli příležitost zeptat se speakerů, ale i sebe navzájem na cokoli co vás zajímá.
Ostatně takhle velkou zkušenou Agilní skupinu byste jindy těžko hledali 🙂 a proto letos chystáme i Open Jam session, kde každý může navrhnout téma či se k některému připojit. A v rámci open space formátu diskutovat, ptát se, sdílet zkušenosti. Možná vám to připadá zvláštní, ale ti, co se zúčastnili těchto formátů v minulých letech, hodnotí takovou session jako nejcennější z celé konference.
A teď k doporučením – s kým si dát drink na pondělní networking party.
Senta Jakobsen – chcete-li vědět něco o distribuovaných týmech, rozhodně se přijďte podívat na její přednášku. Ale hlavně popovídejte si s ní během oběda či přestávky. Já jsem při našem posledním setkání na konferenci vyměnila keynote za diskusi s ní u nakonec docela dlouhé snídaně. A to jsem to původně ani v nejmenším neměla v úmyslu.
Bas Vodde – protože zajímavějšího člověka co se scalingu Scrumu týče, byste jen těžko hledali. Takže nevynechte příležitost se s ním seznámit.
Liz Keogh – taky nevíte jak na BDD nebo co to vlastně je? Máte unikátní příležitost to zjistit.
Pawel Brodzinski – je jedním z nejzajímavějších osobností Kanban světa. Je to také leader Lunar Logic, a i kdyby vás zrovna nezajímal Kanban, zeptejte ses ho na to, jak vede tuto firmu. Je to velmi inspirující.
A pro ty, co se rádi vrací k těm, kteří je zaujali – přijede David Hussman, Jurgen Appelo, Andrea Provaglio, Angel Medinilla, či třeba Vasco Duarte.
Ráda vás uvidím na Agile Prague 14.-15.září 2015.
Agile Prague web site
Program Agile Prague 2015
Registrace Agile Prague 2015
Deset let s Agilem
Kdo by to byl řekl, jak ten čas letí. Tuhle jsem si uvědomila, že to je 10 let, co jsem poprvé potkala Agilní metody. Vše se seběhlo rychle a jak už to tak bývá, tak to bylo hodně i dílem náhody.
Po návratu z dovolené v Etiopii na konci února 2005 jsem se dozvěděla, že za tři týdny odjíždím do USA k našemu zákazníkovi, firmě Medtronic (kdo Medtronic nezná, tak je to jeden z největších světových výrobců zdravotní techniky, fakt velký kolos, kótovaný na burze – MDT). No a než jsem se rozkoukala, byla jsem v Minneapolis, kde má Medtronic headquarter. Spolu se mnou přijelo několik kolegů z Holandské pobočky a společně jsme se měli zapojit do týmů a pomáhat s vývojem aplikací pro kardiostimulátory a defibrilátory. Což je samo o sobě docela legrace. Jenže v Medtronicu v té době začala probíhat docela zásadní změna a to přechod k Agilnímu způsobu vývoje. A já jsem dostala šanci být u toho hned od začátku, takže tak trochu štěstí, i když v té době bychom to asi s kolegou úplně štěstím nenazvali. Šlo to rychle, v podstatně větším stylu než v nějaké malé firmě kde se o všem strašně dlouho diskutuje a řeší se, co by na to který developer či tester řekli. Ale zas na druhou stranu měli jasno v tom, proč to dělají, co očekávají a dali nám podporu výborného Agilního kouče. Začínali jsme rovnou aplikovat Scrum pro více týmů spolupracujících na jednom produktu, učili se spolupracovat, posilovali cross-functionalitu týmů, párově programovali, učili se jak nastavit continuous integration, aplikovali základní Extreme programming (XP) principy a později i Test Driven Development (TDD).
Po návratu do Prahy jsem měla za úkol postavit dva týmy a naučit je Scrum, aby spolupráce úspěšně mohla pokračovat. Tady se ukázalo, jak v různých kulturách jsou různé věci akceptovány různě. Ale po překonání úvodní nejistoty a resistence nám to docela fungovalo. Samozřejmě to prostředí mezinárodní spolupráce a life-critical segmentu nebylo snadné. Distribuované týmy, práce v různých časových zónách, synchronizace více týmů, spolupráce několika Scrum Masterů. Prostě komplexní prostředí, se všemi klady i zápory.
To že jsem se Agile a Scrum neučila v male firmičce či startupu o 10 lidech, ale ve velké korporaci se mi v podstatě hodí do teď. A bylo dobře i mít zkušenost z life-critical segmentu. Člověk si hned vyzkoušel, jak takové věci fungují ve složitém prostředí a následná aplikace na menší firmy už to vlastně všechno jen zjednodušovala. Byla to super škola a zkušenost.
Když jsem nakonec začala pracovat jako Agilní Coach ve své vlastní firmě, byly to zkušenosti k nezaplacení. Jak šel čas, pomáhala jsem malým startupům, firmám které rychle vyrostly, různým korporacím, produktovým firmám i společnostem dodávajícím služby v oblasti vývoje SW. V množství různorodých klientů byly i marketingové firmy, operations týmy, HW firmy. Pracovala jsem s distribuovanými týmy USA-Evropa-Asie. Takže 3 časové zóny a hlavně kulturní rozdíly. Přeci jen Vietnam či Indie je kulturně hodně odlišné prostředí a to se v implementaci Agilních přístupů projeví. I přes časté cesty do zahraničí mám stále většinu práce doma v Praze, hodně jsem i v Brně a na Slovensku.
S kolegy jsme před několika lety založili Agilní Asociaci (agilniasociace.cz), kde v rámci lokální Agilní komunity umožňujeme sdílení zkušeností z Agilního světa. Pořádáme pravidelná otevřená setkání tzv. open café a každoroční konferenci Agile Prague (agileprague.com). Ale tu určitě znáte – a kdyby náhodou ne, letos bude 14-15. září v Praze na Pankráci.
Sama se snažím hodně cestovat na různé konference, sbírat nápady jak pro týmy, kterým pomáhám Agilní metody pochopit, tak právě i pro konferenci Agile Prague. Jedna z nejzajímavějších zkušeností byla přednáška na konferenci Agile 2012 v Texasu – pravděpodobně největší Agilní konferenci na světě. Přednášela jsem i na několika Scrum Gathering konferencích, kde je většina přednášek praktická, formou mini-workshopů. Své zkušenosti s Agilními metodami jsem se snažila shrnout v knize “Agilní metody řízení projektů”, která se během půl roku vyprodala, takže musel být vydán dotisk. Bylo docela příjemné zjištění, že ta kniha hodně lidem pomohla a často si ji chválí. V loňském roce jsem se zase profesně posunula dál, díky získání certifikace od Scrum Alliance – Certifikovaný Scrum Trenér (CST – Certified Scrum Trainer) tak mohu také školit certifikační kurzy, jako například certifikovaný ScrumMaster (CSM – Certified ScrumMaster). Nejde ani tak o certifikaci, které můžu školit, ale o možnost být součástí Scrum světové špičky. Začala jsem vlastně náhodou a jsem ráda, že se mi tím složitým procesem podařilo úspěšně projít.
Je to až neuvěřitelné, co se za těch deset let všechno událo. Za to, že se vše povedlo, ale musím poděkovat hlavně i vám všem, kteří jste mě během těch let pomohli – ať již jako zákazníci anebo kamarádi při některé z mnou/námi pořádaných akcí. Díky moc!
PF2014
Další rok máme za sebou. Připadá mi, že Agilní metody se přeci jen pozvolna stávají běžnou součástí nejen projektového řízení a IT, ale že výhody tohoto přístupu pozvolna poznávají i produktoví manageři, business, a liniový management. Což je jistě dobrá zpráva.
Na druhou stranu stále více se ukazuje, jak je těžké agilní přístupy, Scrum, Kanban, … aplikovat bez někoho s osobní znalostí agilní kultury. Někoho kdo v agilním světě žil a chápe proč jednotlivé praktiky fungují a jak do sebe zapadají.
Samotné praktiky a plánované meetingy vás nespasí. Ani Standup meetingy, ani tabule s lístečky, ani User Story, ani to že requirementy nazvete Backlogem. Bez pochopení agilní kultury vznikne v nejlepším případě něco, co můžeme nazvat např: ‘technický Scrum’. Vypadá to jako Scrum, ale není. Při troše štěstí vám tyto kosmetické změny pomůžou a vy se uspokojíte. Není to sice bomba, ale je to lepší když teď spolu komunikujeme. Při troše smůly vám takto nasazené agilní metody, Scrum, Kanban, nepřinesou zhola nic, snad jen s výjimkou otravných meetingů, zbytečné byrokracie a nesmyslných pojmů.
Přeji vám všem, aby se vám nasazení agilních metod dařilo a ten rozdíl proti starému neagilnímu světu byl výrazný a k lepšímu. Pěkný rok 2014.
Agile Prague Conference je již za pár dní – 16-17/9/2013 …
… a tak je na čase napsat, na co se můžete letos těšit. Ale než představím program, sluší se pro ty co konferenci neznají, představit i Agile Prague. Agile Prague Conference je první mezinárodní konferencí zaměřenou na agilní metody v Praze a tradičně patří mezi špičku co se programu týče. Je to již tradičně dvoudenní akce, kde se ve dvou paralelních sekcích dozvíte vše o Agilních metodách, Scrum procesu a Kanbanu, co jste chtěli vědět. Letos pořádáme již třetí ročník, a stejně jako předchozí roky počítáme s účastí přes 200 účastníků. A proč zahraniční? Protože český a slovenský trh je malý a naplnit kvalitní program z pouze lokálních speakerů není v zájmu kvality akce vůbec možné. To ale zdaleka neznamená, že jsme nedali prostor firmám působícím na českém trhu. V sekci praktických case-studies se s vámi o zkušenosti se zaváděním a aplikací agilních metod, Scrumu nebo Kanbanu podělí téměř výhradně zástupci lokálních firem.
A teď již k programu 2013. Na úvod, museli jsme změnit prostory, přesídlili jsme se do sousedního OK Systému, od čehož si slibujeme větší přednáškové prostory a také lepší spolupráci s provozovateli. Díky tomu jsme byli schopni rozšířit dvě zmíněné přednáškové sekce o třetí, ve které pořádáme v odpoledních hodinách Open Jam session, kde máte možnost sami navrhnout téma a diskutovat ho pak ve skupinkách. Druhým podobným slotem je Coaching Clinic, kde budete mít možnost nechat si poradit od agilních koučů, alias našich speakerů v podstatě s jakýmkoli problémem, který ve firmě řešíte. Do této třetí sekce jsme zařadili i novou deskovou verzi Scrum hry – Tulming Travel Game, takže když už budete unaveni z přednášek, pojďte si s námi hrát. Kapacita je omezená, tak přijďte včas.
V hlavním programu jsme i letos získali hvězdy agilního světa jako je David Hussman, Scott Barber, Kevlin Henney a nebo Pat Guariglia. David má letos i jednodenní tutoriál, který byste si neměli nechat ujít – Agile Product Design. Nechci vypisovat celý program, ale namátkou – Johannes Broadwall ukáže remote pair programming, Uri Nativ se zaměří na QA, Fred Williams na psaní User Stories, Gustav Bostrom na TDD, Andrea Provaglio přijede do Prahy již počtvrté, tentokrát s přednáškou Dreaming, Angel Medinilla vysvětlí roli Scrum Mastera, a spousta dalších, kteří budou mluvit o konkrétních praktikách, zkušenostech, Scrumu, Kanbanu, agilní transformaci… Ostatně přijďte se podívat. Taková příležitost se nebude hned tak opakovat – až zase příští rok – 15.-16. září 2014.